Římský učenec Plinius Starší (23–79 n. l.) vysvětloval, že houby nejsou nic než „vlhkost země“, která si nezasluhuje valné pozornosti. Shromáždil ve svém díle Naturalis historia všechno, co dosud lidstvo o houbách vědělo, a rozdělil je na jedlé a škodlivé. „Rostou obvykle vedle skrýše hada, takže jakýpak požitek z tak nejistého jídla,“ říkával. Přesto si je lidé už tehdy dopřávali.
Jasným důkazem o tom, že je naši předkové znali a využívali už mnohem, mnohem dřív, je Ötzi – mumie z doby asi před 5000 lety, zamrzlá v alpském ledovci. V jeho mošně totiž vědci objevili plátek troudnatce kopytovitého, houby, která se s oblibou uplatňovala při rozdělávání ohně (starořečtí lékaři vypalovali jeho rozpálenou dužninou povrchové kožní rány, v 18. a 19. století se z něj v některých oblastech zas vyráběly čepice a klobouky), a na kožené šňůrce navlečené dvě kuličky březovníku obecného – nejspíš jako amulety, které ho měly chránit.
Osmero nejchutnějších hub. Určitě je znáte a poslední úlovky máte v mobilu |
