1 / 31
Červen je normálně pro houbaře úžasným měsícem, protože se v lesích při optimální vlhkosti a teplotách začínají objevovat jak první letní druhy, tak ještě doznívají některé jarní speciality. Tento přehled třiceti vybraných druhů hub poskytne ucelený pohled na to, co lze obvykle v tomto období v našich lesích nalézt. Hřib dubový (Boletus reticulatus): Roste především v listnatých a smíšených lesích, s oblibou pod duby, buky, habry a lipami. Vyhledává prosvětlené okraje lesů, hráze rybníků, lesní cesty a travnatá místa s teplejším klimatem a kyselejší až neutrální půdou.
Autor: Archiv výzvy Pochlubte se vašimi houbařskými úlovky 2021
Hřib smrkový (Boletus edulis): Tento druh se v červnu začíná objevovat ve smrkových a smíšených lesích. Preferuje mladé smrčiny, prosvětlené lesní palouky, přičemž upřednostňuje kyselejší půdy s dostatečnou vrstvou jehličí.
Autor: Houbytoday
Hřib kovář (Neoboletus erythropus): Nalézt ho lze v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích, nejčastěji pod smrky, buky a duby. Roste od nížin až do horských poloh, snáší i chladnější počasí a preferuje kyselejší půdy, často podél lesních cest a v mechu. Je to obvykle první vlaštovka z hřibovitých a lze na něj narazit již v dubnu
Autor: Archiv čtenáře
Hřib koloděj (Suillellus luridus): Vyhledává výhradně listnaté lesy, parky a hráze, kde roste v mykorhize s duby, buky, břízami, lipami a habry. Na rozdíl od kováře striktně preferuje zásadité, vápnité a humózní půdy v teplejších oblastech.
Autor: Jan Kramoliš
Hřib siný (Gyroporus cyanescens): Roste v listnatých i jehličnatých lesích, nejčastěji pod buky a borovicemi. Tento druh je typický pro písčité a velmi kyselé půdy, často se objevuje na zářezech cest nebo erodovaných březích.
Autor: www.houbar.cz
Hřib plstnatý (Xerocomus subtomentosus): Tato hojná houba roste v listnatých i smíšených lesích, především pod duby a habry. Je velmi přizpůsobivá, co se týče podloží, preferuje však humózní, mírně kyselé až neutrální půdy na světlejších místech.
Autor: Profimedia.cz
Hřib žlutomasý (Xerocomellus chrysenteron): Vyskytuje se masově v jakémkoli typu lesa, pod smrky, borovicemi, buky i duby. Daří se mu na nejrůznějších podkladech od kyselých po neutrální, často roste v mechu, trávě a na tlejícím lesním opadu.
Autor: houbar.cz
Hřib hnědý (Imleria badia): I když je symbolem podzimu, první vlny se objevují už v červnu v jehličnatých a smíšených lesích pod smrky a borovicemi. Vyžaduje kyselé půdy, roste v borůvčí, mechu a na rozkládajícím se dřevním substrátu či jehličí.
Autor: Martin Valent
Křemenáč osikový (Leccinum rufum): Roste výhradně pod osikami, případně jinými druhy topolů, a to v osikových hájích, na okrajích lesů či v příkopech. Preferuje vlhčí, hlinité až jílovité půdy s teplým mikroklimatem.
Autor: Karel Úlovec
Kozák březový (Leccinum scabrum): Je striktně vázán na břízy, takže ho najdete v březových hájích, na okrajích smíšených lesů, v rašeliništích i v městských parcích. Snáší širokou škálu půd, ale nejlépe se mu daří na vlhčích, kyselejších podkladech v trávě a mechu.
Autor: Petr Souček
Kozák habrový (Leccinum pseudoscabrum): Vyskytuje se v listnatých lesích, kde roste pod habry, občas i pod lískami. Vyhledává stinná a vlhká místa s humózní, hlinitou a spíše zásaditou až neutrální půdou.
Autor: Jaroslav Malý
Klouzek obecný (Suillus luteus): Roste v čistých borových lesích nebo smíšených porostech s příměsí borovic, často na okrajích lesů a podél cest. Podmínkou je přítomnost dvoujehlicových borovic (u nás zejména borovice lesní) a písčitá, suchá, zásaditá až mírně kyselá půda s dostatkem světla.
Autor: archiv redakce, pro iDNES.cz
Klouzek sličný (Suillus grevillei): Tento druh je přísně vázán na modříny, takže ho lze nalézt v modřínových hájích, smíšených lesích či parcích. Vyžaduje prosvětlená místa a preferuje čerstvé, vlhké, humózní a spíše vápenaté či neutrální půdy.
Autor: houbar.cz
Liška obecná (Cantharellus cibarius): Roste v jehličnatých i listnatých lesích, nejčastěji v mykorhize se smrky, borovicemi a buky. Vyhledává starší lesní porosty, mechové polštáře a borůvčí na kyselých, chudších půdách.
Autor: Archiv čtenářky
Liška bledá (Cantharellus pallens): Na rozdíl od lišky obecné roste téměř výhradně v listnatých lesích pod habry a duby. Preferuje teplejší oblasti a zásadité, vápnité či hlinité půdy bohaté na živiny.
Autor: Atilla Fodi
Holubinka mandlová (Russula vesca): Hojně se vyskytuje v listnatých i jehličnatých lesích, zejména pod duby, buky a smrky. Je velmi tolerantní k podkladu, ale nejvíce jí vyhovují mírně kyselé až neutrální, propustné půdy na světlejších místech.
Autor: houbar.cz
Holubinka nazelenalá (Russula virescens): Tato ceněná houba roste v listnatých a smíšených lesích pod buky, duby a habry. Vyhledává prohřáté, světlejší lesy, okraje cest a hráze rybníků na suchých, kyselých až neutrálních půdách.
Autor: Martin Valent
Holubinka černající (Russula nigricans): Roste hojně v jehličnatých i listnatých lesích pod smrky, borovicemi a buky. Daří se jí v hlubokém lesním opadu, mechu i trávě na kyselých až mírně zásaditých půdách.
Autor: James Lindsey at Ecology of Commanster
Ryzec syrovinka (Lactarius volemus): V červnu se začíná objevovat v jehličnatých i listnatých lesích pod smrky, buky a duby. Vyžaduje teplé, ale vlhké klima, starší lesní porosty a roste na kyselých až neutrálních, humózních půdách.
Autor: Houbar.cz
Ryzec černohlávek (Lactarius lignyotus) Tento druh roste výhradně v horských a podhorských jehličnatých lesích pod smrky. Preferuje chladnější lokality, roste hluboko v rašeliníku, mechu a na silně kyselých půdách.
Autor: Archiv čtenáře
Muchomůrka růžovka / Masák (Amanita rubescens): Velmi hojná houba rostoucí v jehličnatých, smíšených i listnatých lesích pod nejrůznějšími dřevinami. Roste na jakémkoliv podloží od nížin do hor, preferuje však kyselé až neutrální půdy s dostatkem vlhkosti.
Autor: Lenka Macečková
Muchomůrka šedivka (Amanita excelsa): Roste na stejných stanovištích jako růžovka, pod různými dřevinami ve všech typech lesů. Vykazuje velkou přizpůsobivost k podloží, roste na kyselých i zásaditých půdách, často na mýtinách a okrajích lesů.
Autor: houbar.cz
Muchomůrka plavá
Autor: Mykologie.net
Štítovka jelení (Pluteus cervinus): Tato houba neroste ze země, ale je saprofytem na tlejícím dřevě listnáčů (bříza, buk, dub) i jehličnanů (smrk). Najdete ji na pařezech, padlých kmenech nebo dřevní drti v jakémkoli lese bez ohledu na půdní typ.
Autor: houbar.cz
Pečárka ovčí (Agaricus arvensis): Roste na okrajích jehličnatých lesů, na lesních světlinách, na loukách a pastvinách. Vyžaduje humózní, dusíkem bohaté půdy.
Autor: Archiv čtenáře
Špička travní (Marasmius oreades) Neroste přímo v hlubokém lese, ale na jeho travnatých okrajích, lesních cestách, pastvinách a loukách. Vyhledává chudší, sušší, písčité nebo hlinité půdy v čisté trávě, kde často tvoří „čarodějné kruhy“.
Autor: Profimedia.cz
Opěnka měnlivá (Kuehneromyces mutabilis): Roste v trsech na tlejícím dřevě listnatých stromů, zejména na pařezech a kmenech lip, vzácně i dalších listnáčů či jehličnanů. Preferuje stinná stanoviště s vlhčím mikroklimatem.
Autor: Martin Valent
Hlíva plicní (Pleurotus pulmonarius) Letní druh hlívy, který roste na živých i odumřelých kmenech a pařezech listnáčů, hlavně buků, lip a bříz. Vyžaduje vlhká údolí, lužní porosty a stinná místa s vyšší vzdušnou vlhkostí.
Autor: Wikipedia
Bedla vysoká (Macrolepiota procera): První plodnice se objevují v červnu na prosvětlených okrajích lesů, mýtinách, v lesních průsecích a trávě pod smrky či duby. Preferuje suché, propustné, písčité až hlinité půdy s mírně kyselou až neutrální reakcí.
Autor: Michal Petružálek
Sírovec žlutooranžový (Laetiporus sulphureus) Tento nápadný parazit a saprofyt roste na živých i odumřelých kmenech listnatých stromů, nejčastěji na dubech, vrbách, topolech a ovocných stromech. Vyskytuje se v lužních lesích, zámeckých parcích a zahradách, často na vlhčích lokalitách v teplejších nížinách.
Autor: Martin Valent
V tak vysušeném lese se asi žádné houby nenajdou.
Autor: Gemini
