Co si budeme povídat, igelitka na houby je snad ta nejhorší volba. Nejenže zkazíte drahocennou úrodu, ale v nejhorším případě si můžete zadělat i na pořádné trávicí potíže. Takže do čeho ty lesní poklady vlastně sbírat a co raději nechat doma?
Proč záleží na obalu? Válka proti zapaření hub
Klíčovým nepřítelem čerstvých hub je zapaření. Houby nasají všechnu vlhkost a v neprodyšném prostředí začnou rychle oxidovat. Igelitový sáček je v tomto ohledu mistr. Jakmile do něj hodíte první hříbek, už za pár minut začne být dusno, houby se otlačí, zčernají a začnou se kazit. Vznikají v nich pak toxické látky, které můžou při konzumaci způsobit nevolnost. Proto platí jedno zlaté pravidlo: igelitky nechejte doma!
S houbami je to teď bída. Podívejte se na úlovky šťastných hledačů![]() |
A co tedy ano? Ideální nádoba na houby musí dýchat. Nejlepším řešením, jak zabránit zkažení, je použít vzdušný a prodyšný materiál.
Proutěný koš: Král houbařské výbavy
Zkušení houbaři vědí… … že se nevyplatí míchat všechny druhy hub dohromady. Pevné hřiby a kozáky je lepší ukládat zvlášť od křehkých holubinek, bedel a masáků. |
Proutěný koš je klasikou, která nikdy nezklame. Už naše babičky věděly, proč ho s sebou nosí. Proutí, nejčastěji z vrby nebo pedigu, zajišťuje perfektní ventilaci. Houby se v něm neotlačí, zůstanou krásně provzdušněné a domů je donesete stejně voňavé, jako jste je našli. Navíc je to naprosto ekologická volba, která vypadá skvěle a něco vydrží.
A jaký tvar vybrat? Záleží na vaší taktice. Menší kulatý košík je lehčí a hodí se pro rychlé výpravy, kdy nechcete nic řešit. Pokud však plánujete velkou úrodu a chcete mít prostor i pro obří křemenáče, sáhněte po podlouhlém nebo oválném košíku s větší kapacitou.
Rychlé alternativy a co dělat, když nemáte košík
Zkušení houbaři čistí… … houby už v lese. Odříznou spodek nohy a odstraní hlínu a jehličí. Tím se dají houby do košíku už čisté a doma budete mít méně práce. |
Co když vás to však „chytne“ znenadání a vy nemáte po ruce svého proutěného parťáka? Skvěle poslouží plátěná taška, stará utěrka, nebo třeba obyčejná papírová taška. Papír je sice méně odolný, ale vzduch propouští, a to je hlavní. Důležité je, aby houby byly v jedné nebo maximálně dvou vrstvách, aby se nezapařily. Plastový kbelík je sice pevný, ale neprodyšný, takže v něm houby musíte neustále přehrabovat.
Jak se sbírají houby na Šumavě, když skutečně rostou?
Když už i rodilí venkované, kteří vyrůstali ve vyhlášených houbařských rájích, skutečně uznají, že rostou, sběr hub probíhá následovně:
- Přijedete autem až k lesu.
- Otevřete kufr.
- Položíte na dno kufru auta staré prostěradlo.
- Ukládáte úlovky na něj.
Anebo to není tak jednoduché? Když skutečně rostou, bolí záda z neustálého předklonu. A následné čistění a zpracovávání hub pak zaměstná na tři dny celou rodinu.
Péče o úlovek i o košík
Jakmile se vrátíte domů, co nejdříve se pusťte do čištění. Houby neskladujte v koši, ale rozložte je na chladné místo, ideálně s teplotou mezi 0 a 6 °C, a zpracujte je do 24 hodin. Před skladováním je také očistěte od jehličí a hlíny. To znamená žádné drhnutí pod vodou – stačí suchý nebo lehce navlhčený hadřík, aby se houby nenasákly vodou. Zkrátka jako houba.
Houbařská sezona 2026 začíná: Kam vyrazit, co právě roste a jak najít plný košík?![]() |
A váš proutěný košík? Také ten si zaslouží péči. Po každé výpravě ho důkladně vyčistěte, a pokud navlhnul, nechejte ho pořádně vyschnout na vzduchu, aby nezačal plesnivět. Se správnou údržbou vám bude sloužit roky a zažije s vámi spoustu houbařských dobrodružství.























