"Překvapivý klid, bouře, uvolnění. Asi tak bych charakterizoval zapojování Bikiry do naší skupiny goril nížinných," vyjádřil se v úterý večer pro iDnes.cz ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.
"Do jisté míry bylo překvapivé, že na Bikiru po klidném začátku vyrukovala nejen Shinda, ale také Moja. Vypjaté situace musel uklidňovat Richard a je třeba říci, že svou roli výborně zvládl. Musím přiznat, že jsem mu trošku křivdil, když jsem se obával, jestli nebude mít tendenci držet se stranou. Prozatím si příchod Bikiry vyžádal jen jeden šrám. Samice si jistě ještě budou vyjasňovat své pozice, ale myslím, že nejhorší máme za sebou," vidí Bobek další vývoj optimisticky.
Z bezprostřední blízkosti vypadaly útoky hrozivě
"V některých okamžicích mi skutečně zatrnulo," popsal svoje pocity Martin Smrček, který pražskou skupinu goril sleduje už řadu let a psal o ní už pro projekt Odhalení. "Naštěstí se ukázalo, že instinktivní chování k nové samici nemá za cíl příchozí zabít nebo ošklivě zranit, ale pouze ji odkázat na patřičné místo ve skupině. Jednotlivé samice si musely zjednat respekt a Bikiře jednoznačně dát najevo, že v hierarchii nové rodiny bude na konci," vysvětluje úterní dění v pavilonu.
Bikira, první den v pavilonu mezi ostatními
Shinda a Moja byly v útocích nejaktivnější
Bude ovšem místo Bikiry ve skupině opravdu až na konci? "Tam je totiž přes všechna privilegia "skoromláděte" dospívající Moja. Tím se také vysvětluje její chování ve chvíli, kdy dospělé samice ztratily o Bikiru zájem, protože považovaly svoje pozice za obhájené. Zatímco Moja se stále dokola pokoušela vydobýt si na nové samici alespoň to předposlední místečko," odhaduje Smrček.
Při každém z útoků Bikira zoufale křičela
Bikira dává Richardovi najevo poděkování za ochranu při jednom z útoků
To, že se Richard několikrát neočekávaně zapojil do kolektivní rvačky, přestože Bikiru před ostatními samicemi viditelně bránil, se dá podle Smrčka také snadno vysvětlit. "Podle všeho mohlo Richardovo chování fungovat jako placebo. Aby vyhověl svým samicím a projevil jistý zájem o srovnání Bikiry, vrhal se na ni, ale ve skutečnosti ji zalehnutím chránil. A chlácholil své samice tím, že všechno zvládne sám. Bylo to ve své podstatě geniální chování, jak Bikiře pomoci a přitom u samic své skupiny neztratit tvář," popsal svůj pohled Smrček.
Fanoušci by teď už za Bikiru dýchali
"Bikira je úžasná, skvělá gorilí ženská. Moja zase připomíná naše sedmačky ve škole. Puberta je puberta. Ještě neví, že totéž čeká ji, až nastane čas a přesídlí do jiné zoo. Richard je borec." Podobnými hodnoceními se to na facebooku jenom hemží. Bikira si díky svému nebojácnému a nevtíravému chování evidentně získala sympatie.
Z řady komentářů čiší okouzlení dam chováním samce Richarda, který situaci v pavilonu rovná a uklidňuje s přehledem sobě vlastním. "Bikira je chytrá gorila. Nevnucuje se, nebere jim jídlo. A Richard? Ten překvapil. Už nikdy o něm neřeknu, že je to mamlas. Rovná pěkně ty svoje dvě satorie. Shindu, svoji zástupkyni a Kijivu, matku svých dětí," prokazují fanynky, že hierarchii v Richardově rodině dobře znají.
Samice neváhaly na Bikiru útočit i s mláďaty na zádech
Samice útočí na schoulenou Bikiru
Ještě citlivější jedinci pak přiznávají pláč při sledování úterního přenosu, další pak dokonce i to, že ani nebyli schopni se na přenos dívat. Vyjadřují i obavy, co se v pavilonu asi musí dít v noci, když chovatelé Bikiru nechají bez dozoru mezi těmi "zlými".
Noční hlídky by byly zbytečné
Kurátor savců Pavel Brandl byl ve svém hodnocení v úterý večer zdrženlivější. "Po dnešku můžeme říci to, že průběh seznamování odpovídal očekávání, fyzický kontakt nepřekročil předpokládané meze a pokud bude v dalších dnech podle očekávání aktivita opadat, bude první krok začlenění Bikiry za námi," řekl.
Bikira bude již nastálo pohromadě se skupinou. "Jejich rozdělení neplánujeme, nicméně žádný chovatel nemůže říci na sto procent: již se nic nezmění. Chovatelství není tvrdá disciplína jako matematika a řada událostí v chovu zvířat se odehrává s určitou pravděpodobností, nikoli jistotou," vysvětluje Brandl, jak těžké je dopředu odhadovat chování zvířat.
Obavy o to, co se v pavilonu děje v noci, chovatelé nemají. "Varianta kontaktu goril v noci je téměř nulová, gorily jsou denní primáti, kteří nejsou v noci aktivní. Noční hlídky tudíž vzhledem k nízké pravděpodobnosti nočních událostí neplánujeme," vysvětlil Brandl.
Bikira hledá útočiště poblíž kurátora
Dramatické úterý i předcházející dny dávají naději, že volba Richardovy skupiny pro další život Bikiry byla šťastná. "To, zda skutečně proběhne harmonické spojení Bikiry s pražskou skupinou, není ale možné po jednom dni říci. Chápu, že v dnešní době, kdy informace žije 24 hodin, to může vypadat jako šnečí tempo, ale my potřebujeme na plné začlenění gorily týdny až měsíce. A zda byl příchod úspěšný či ne, budeme vědět zhruba za dva roky," zůstává realistou kurátor savců.
Přijďte v neděli 12. prosince oslavit Mojiny 6. narozeninyPřestože si hierarchii ve skupině budou gorily ujasňovat ještě několik dní, možná i celý týden, pavilon goril je veřejnosti normálně přístupný. Na Richardovu rodinu se tedy můžete zajít podívat, případně kdykoliv nahlížet alespoň prostřednictvím kamer. Nebo si nechte výlet do zoo na neděli, kdy bude Moja (více o Moje v předcházejícím článku) ve dvě hodiny odpoledne slavit už šesté narozeniny. Přijdete-li jako dvou až pětičlenná skupina a vezmete sebou staré mobily (minimálně dva na osobu), můžete se zapojit do ochrany goril ve volné přírodě a zasoutěžit si, mimo jiné o návštěvu v zázemí gorilího pavilonu. Podrobné podmínky soutěže najdete zde. |
