Přesně to je úkolem moderních zoologických zahrad. Prostřednictvím zvířat chovaných v lidské péči poukázat na problémy, se kterými tyto mnohdy vymírající druhy bojují ve své domovině. A cíleně jim pomoci právě tam.
Díky podpoře veřejnosti a pražského magistrátu tak pražská zoo například provozuje pět tisíc kilometrů daleko, přímo v srdci Kamerunu, už pět let vlastní autobusovou linku „Toulavý autobus“. Nejezdí úplně pravidelně, ani po celý rok, jen mimo období dešťů. Vozí děti z vesnic na okraji rezervace Dja na exkurze do záchranné stanice goril nížinných poblíž hlavního města.
Smetanový krém pro děti podpoří in situ projektyNa středeční tiskové konferenci Zoo Praha představila svého nového podporovatele, co se zahraničních in situ projektů týká: Alimpex Food, a.s., a jeho nový dezert pro děti s názvem Krajanka ZOO.   Smetanový krém v kelímku s obrázkem gaviála indického, kakaový s obrázkem gorily a vanilkový s koněm Převalského - tedy zvířat, jejichž záchraně se pražská zoo dlouhodobě věnuje - by měly podle představ ředitele Alimpexu přinést do rozpočtu veškerých in situ projektů pražské zoo výhledově přinejmenším stovky tisíc korun. Z prodeje každého uvedeného dezertu pro děti totiž převede na účet zoo desetník. |
Řada z nich vidí tato zvířata na vlastní oči poprvé v životě. Spíše vám přiznají, že gorilí maso sice už jedly,ale živou gorilu nikdy neviděly. „Snažíme se postupně změnit jejich náhled nejenom na gorily, ale na přírodu a její ochranu vůbec,“ vysvětluje ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek smysl dlouhodobého projektu, který v Africe každodenně čelí mnohým nástrahám.
Například loni v srpnu postihla Toulavý autobus zatím největší technická závada: ulomené přední kolo. To se stalo vzhledem k najetým desetitisícům kilometrů po asfaltkách i pralesních cestách důvodem, proč se musel urychlit plán na zakoupení jiného autobusu (ten stávající nejenže dostal za čtyři a půl roku provozu v Kamerunu už pěkně zabrat, už předtím roky sloužil v Saúdské Arábii).
Nejprve vždycky musíte najít společnou řeč s místními
Takových zádrhelů musí koordinátoři in situ projektu v Kamerunu řešit přímo na místě celou řadu. Vždyť už jen vydupat ze země natolik přesvědčivý a smysluplný projekt, že v roce 2014 získal prestižní záštitu Světové asociace zoologických zahrad a akvárií (WAZA), stálo spoustu energie.
„Ještě před zahájením jízd Toulavého autobusu jsme museli čelit velké nedůvěře místních obyvatel. Ta pramenila z jiného projektu ‚bílých‘, který byl realizován v městečku Somalomo. Šlo o velkou základnu pro správu Biosférické rezervace Dja, jejíž výstavba znamenala pro Somalomo skutečný ekonomický boom. Štědře ji financovala Evropská unie. Jenže projekt náhle skončil, z Bruselu už nepřišlo ani euro a dokončená základna začala pustnout,“ připomněl počátky projektu Toulavý autobus Miroslav Bobek už na podzim při příležitosti Světového dne goril.
Když zpustlou základnu před lety poprvé navštívil, už ji pomalu začal polykat prales. Opuštění základny vyvolalo v Somalomu ekonomickou krizi, část lidí odešla a mnozí další přišli o práci, proto se nedivil jejich nedůvěře. Tu se podařilo prolomit díky Karlu Poborskému, který se stal tváří projektu.
Jak se in situ projekty Zoo Praha financují?Na in-situ projekty získává Zoo Praha prostředky z několika zdrojů. Například každou návštěvou pražské zoo přispívá veřejnost za podpory Magistrátu hl. m. Prahy dvěma korunami ze vstupného, jež putují na sbírkové konto „Pomáháme jim přežít“ (č. ú.: 43–6804660247/0100). Na zmíněné konto lze přispět i jednorázovými finančními dary nebo nákupem suvenýrů s motivy záchranných projektů Zoo Praha. Na stejný účet jsou připisovány i prostředky získané prodejem speciálních jídel v restauracích v areálu Zoo Praha, a to 15 korun z každé zakoupené porce. Zoo Praha též využívá systém DMS, čili dárcovských SMS zpráv. Cena jednorázové DMS je 30, 60, nebo 90 korun, na projekt pak putuje částka 29, 59, nebo 89 korun. Zájemci mohou využít také variantu trvalého příkazu (každý měsíc se zvolená částka automaticky zašle na konto Zoo Praha), a to na všechny uvedené částky. Tvar SMS zprávy je DMS OHROZENEDRUHY XX (XX = zvolená částka) a zasílá se na číslo 87 777. A nově se do záchrany ohrožených druhů zapojila i společnost ALIMPEX FOOD, a. s., viz info v boxu výše. |
„Slavní fotbalisté mají ve střední Africe bezmála vliv božstev a spojení Karla Poborského s Toulavým autobusem přineslo své ovoce, zejména když před jeho první jízdou sehrál s místními borci fotbalový zápas. Týdny na něj intenzivně trénovali,“ vzpomíná Miroslav Bobek.
Přesto se pracovníci projektu o několik týdnů později dostali do téměř bezvýchodné situace, když při koupání v řece Dja utonul řidič Toulavého autobusu. Tragédii si navíc místní spojili se zlými duchy, kteří posedli Toulavý autobus. „Po nějakou dobu se zdálo, že budeme muset projekt ukončit. Nikdo by nám své dítě nesvěřil. Naštěstí v oblasti, odkud pocházel, naši spolupracovníci zanedlouho zjistili, že již dříve se tam utopili další dva jeho rodinní příslušníci. A bylo jasno! Zlí duchové neposedli Toulavý autobus, nýbrž řidičovu rodinu. Mohli jsme tedy projekt znovu rozjet,“ přibližuje ředitel jen pro ilustraci zlomeček potíží, které je potřeba v Kamerunu přímo na místě překonávat.
V obci Somalomo tak díky aktivitám lidí z pražské zoo dnes funguje také Ekoklub přátel Dja, který s místními pracuje na tom, aby nehledali zdroj potravy jen v pralese, ale naučili se nahradit maso divokých zvířat na svém jídelníčku vlastními zdroji (což se netýká jen goril, pražská zoo se tu zasazuje mimo jiné také o ochranu luskounů). Prakticky to znamená, že tu založili chov řekomyší, které mají chutné maso, a podporují výsadbu užitkových stromů.
Za záchranu stojí nejen gorily, gaviáli či koně Převalského
Svá specifika má každý zahraniční in situ projekt pražské zoo. Jsou dána konkrétními místními podmínkami, což se týká podnebí, terénu, mentality místních. Když vezmeme ty nejznámější, tak je to kromě goril nížinných v Kamerunu ochrana poslední životaschopné populace gaviálů indických na řece Čambal, jejíž stav se odhaduje na pouhých 480 zvířat.
Zajděte se na tohoto fascinujícího a vývojově unikátního krokodýla podívat do pražské zoo. Je to nejvzácnější velký živočich indického kontinentu, mnozí Indové ho považují za posvátného. Dorůstá délky až šesti metrů, ale jeho výlučnou potravou jsou jen ryby, jinak nikdy nikoho nesežral.
Dlouhodobé snahy pražské zoo o návrat koní Převalského do jejich domoviny pak patří mezi její vůbec nejvýznamnější aktivity. Od roku 1959 vede jeho celosvětovou plemennou knihu a má tak na zachování tohoto druhu zcela mimořádnou zásluhu. Vždyť kůň Převalského byl ve volné přírodě naposledy viděn v roce 1969 a o jeho návrat do vlasti se pak zasloužily právě záchranné chovy v zoologických zahradách. Trojská zoo od roku 2011 ve spolupráci s řadou dalších partnerů organizuje každoroční transporty koní zpět do vlasti.
Podívejte se na hříbata, která se narodila klisnám dopraveným z Prahy hned následující rok po prvním transportu, tedy v roce 2012:
27. června 2012 |
Ale nejde zdaleka jen o transporty. Koně navrácení do mongolských stepí potřebují i podporu a péči místních, proto tu pražská zoo pomáhá i jinak. V roce 2013 to byla rekonstrukce nemocnice sloužící asi třem stovkám rodin a strážcům v oblasti národního parku Gobi B, kde díky záchranným projektům žijí už dvě stovky koní. Byla tu také vybudována vrtaná studna s pitnou vodou pro koně i lidi. Celkově už v Mongolsku opět žije 700 koní Převalského, kteří se skvěle adaptovali na místní podmínky a neztratili nic ze svých instinktů.
Aklimatizační a chovná stanice v Dolním Dobřejově se nachází na území, kterému se přezdívá Česká Sibiř.
Návrat divokých koní je pro Zoo Praha klíčovým in-situ projektem a okamžik, kdy koně vybíhají z transportních beden, každoročně přitáhne velkou pozornost veřejnosti.
Také díky Zoo Praha a jejím transportům žije dnes v Mongolsku více než 700 koní Převalského, z toho přibližně 200 v Přísně chráněné oblasti Gobi B, kam míří pražské transporty.
V Mongolsku ovšem pražská zoo pomáhá také ohrožené populaci divokých velbloudů či vymírající sajgy mongolské. Na Balkáně se podílí na ochraně kriticky ohroženého supa mrchožravého, na Jávě jde o zpěvné ptactvo, v Laosu o ochranu unikátního laoše, tzv. kočičí krysy. O všech uvedených, ale i řadě dalších projektů najdete informace na stránkách pražské zoo.
