Po šimpanzích a orangutanech vědci přečetli také genetickou informaci goril, zbývajícího zástupce lidoopů. Genetický materiál k výzkumu vědci získali od samičky gorily nížinné (gorilla gorilla) jménem Kamilah, což je stejný druh, jaký chová pražské zoo. Výsledky výzkumu otiskl prestižní časopis Nature.
První srovnání genetické informace potvrzují, že genom šimpanze a genom člověka jsou shodné z 99 procent. Ten je tedy nejbližším příbuzným člověka. Druhé jsou gorily, které mají genom shodný z 98 procent a třetí orangutani s 97procentní shodou.
To také odráží vývojová linie lidoopů. Porovnání genomů pak naznačuje, že člověk se od orangutanů odloučil před 14 miliony let, před 10 miliony let od goril a před šesti miliony let od šimpanzů. Mnoho vědců dosud předpokládalo, že se tak stalo později.
Gorily jsou na tom se sluchem hodně podobně jako člověk
Asi 15 procent lidského genomu se podobá víc genům goril než šimpanzů. Jedním z nich je gen, díky kterému lidé a gorily slyší lépe než ostatní lidoopi. Přitom se někteří vědci dosud domnívali, že u člověka byl možný vývoj jazyka právě díky vývoji sluchu. Teď je zřejmé, že tato teorie je mylná, informoval ve středu zpravodajský server BBC.
Před vědci nyní leží otázka, zda je v množství genetických informací klíč k určení, kdy se objevily geny umožňující člověku abstraktně myslet
"Rád bych se domníval, že v dalších 20 nebo 30 letech budeme mít hlubší pochopení toho, co se geneticky stalo v našich evolučních dějinách a jak tyto geny zasahují mozek a další vlastnosti, které z nás činí moderní lidi," řekl šéf studie Richard Durbin z výzkumného institutu Wellcome Trust Sanger Institute u britského Cambridge.
Víc o chování goril ve skupině si můžete přečíst například v předchozím článku Každá gorila je osobnost. Jejich vztahy jsou složité jako mezilidské.
