Kiburi dávno není žádné tintítko, má 80 kilogramů, tedy průměrnou hmotnost dospělé gorilí samice. A v jedenácti letech je to vlastně dospělý samec. „Je to tak, pohlavně Kiburi dospělý je,“ potvrzuje vrchní chovatel Martin Vojáček. „Jen hormonálně ho brzdí, že žije ve skupině se svým otcem, samcem Richardem.“
Ve volné přírodě by takový gorilí dorostenec, jako je dnes Kiburi, od své rodiny pravděpodobně odešel, aby nasbíral životní zkušenosti ve skupině dalších mladých samců. A poté se pokusil k sobě získat vhodnou partnerku a založit s ní novou rodinu.
Kiburi má zatím stále své místo ve své původní rodině. Jen už ho ostatní dospělé gorily berou také jako dospělého, o výsady mláďat přišel a nemůže si tedy dovolit téměř cokoliv jako jeho mladší bratři Nuru nebo Ajabu. Už není nedotknutelný, samec Richard by ho bez okolků srovnal.
„Kiburi je teď v situaci, kdy o privilegia mláďat přišel a jiná nemá. Přirozeně nechce být v hierarchii skupiny poslední, tak se snaží vymezit si v ní svůj prostor a místo. Alespoň vůči samicím, protože samce Richarda bere jako autoritu a má vůči němu respekt,“ vysvětluje Martin Vojáček, jak složité to mladý gorilí samec má.
Podpořte Zoo Praha, místo návštěvy vám nabízí alespoň aktuální videa Krátce ze zooNa procházku nejen do Zoo Praha si milovníci zvířat zřejmě jen tak nezajdou, nicméně dění ze zázemí i pavilonů se jim snaží chovatelé přiblížit alespoň krátkými videi na speciálním youtubovém kanále Krátce ze zoo. Zoo Praha můžete i podpořit a pomoci jí těžké časy překonat. Třeba nákupem v e-shopu (koupíte tam i ptačí budku) či příspěvkem na krmení zvířat uhrazením stravenky. Stále také platí, že lze zvířatům donést něco na přilepšenou, informace najdete zde na webových stránkách zoo. |
Samici Kambu jako nejstarší členku skupiny ani samici Bikiru o své síle Kiburi přesvědčovat nemusí, ty mu ustoupí. Na svoji matku Kijivu si sice občas něco troufne, ale dobře ví, že právě ji Richard nejvíc hájí, takže si dá pozor, aby to od svého stříbrohřbetého otce neschytal.
A tak je teď situace v gorilí skupině ve fázi, kdy Kiburi svá ramena nejvíc zkouší na samici Shindu. Většinou jde o jídlo, jak je jasné z úvodního videa. Proto už si Shinda sama dává pozor, kde Kiburi sbírá rozhoz (kousky zeleniny či větve k okusu) a snaží se mu nekřížit cestu. A to z prostého důvodu: preventivně se konfliktu s Kiburim vyhýbá, protože když si proti němu začne prosazovat svou, může to od Richarda schytat také. U oběda, tedy když stojí gorily ve frontě u mříží, si ovšem Kiburi na Shindu netroufá, tam její pozici zatím respektuje.
Pečlivý pozorovatel, trpělivý starší brácha
Kiburimu nic neunikne, jakmile se něco děje v návštěvnickém prostoru, nebo je slyšet nějaký šramot, hned se snaží zjistit, co se děje. A pokud zaznamená, že se děje něco v přípravně, hned se jde podívat, vyleze na špalky a ani nepustí nakouknout samice. Shinda se mu většinou snaží nakukovat zezdola či přes ramena, ale nepustí ji. Jen když se objeví táta Richard, raději bez odporu a s respektem vycouvá.
Kiburi je stále fajn brácha pro nejmladšího člena skupiny, čtyřletého samečka Ajabua. Když se Kiburi přes den natáhne k odpočinku, Ajabu se k němu často přijde přitulit. Někdy ho přitom sice začne okusovat, ale Kiburi už si ho umí zkrotit a spí spolu.
A na hraní je to pro Ajabua také skvělý parťák: svou sílu umí vůči němu mírnit, i když to tak někdy nevypadá. To když se Kiburi začne prát s osmiletým bráchou Nuruem, je to pranice o dost drsnější a honičky po pavilonu prudší. Snad se na ně brzy zase budete moci zajít podívat.