Mnozí si při shánění vánočního stromku vzpomenou na televizní reklamu, v níž divočák prožene tatínka, který se s roztomilou holčičkou a pilou v ruce vydal na lesní pych. Právě ta inspirovala Miloše Lokaje z Náchoda k zajímavému nápadu. A letos poprvé si mohou lidé s dětmi na jeho plantáži vánočních stromků v Jugoslávské ulici vánoční stromek vybrat a uříznout sami. Čtěte Jak vybrat vánoční stromek, aby neopadal.
Zážitek pro děti i rodiče
Na plantáži na kraji Náchoda roste na pět tisíc stromků - jedlí, smrků i borovic. Lidé tam bez rozdílu druhu zaplatí dvě stě korun za kus. "Nápad se ujal, lidí chodí dost. K dokonalosti chybí jen ten divočák," směje se Lokaj.
"Už třetí rok tu pro zájemce řežeme stromky. Doposud jsme vždy řezali jen my s motorovou pilou. Ale vloni o Vánocích mě u televize napadlo, že bych mohl tatínky nechat, aby si je uřízli sami. Ještě než jsme to zavedli, někteří lidé se chtěli u řezání stromků fotografovat. Proto jsem si řekl, že tomu dáme trochu vánoční poezie," vzpomíná Lokaj.
Výhodou takového prodeje prý je šetrnost ke stromům. "Kdybychom stromy řezali na prodej, jsou definitivně pryč. Tady si každý vybere ten svůj a nemusí přehrabovat stromy někde na náměstí, které pokaždé nemusí být podle jeho představ. U nás si vybere vždycky," tvrdí Lokaj a dodává, že rodinné řezání stromků je zážitkem pro děti i rodiče.
"Děti mají hezký vánoční zážitek, dospělí se zase po takovém společném řezání stromku doma nehádají, že jeden či druhý koupil škaredou haluz. Je to kousek vánoční radosti," říká muž, který vyhlédnutý stromek ochotně uřízne, ale asi polovina příchozích si prý uřízne stromek sama.
Žádný nepřijde nazmar
Na plantáž pro vánoční stromek vyrazil i Jan Troutnar z Náchoda, který vybíral až vysoko na svahu. "Jdu letos pro stromek vůbec poprvé. Mám totiž dva lesy i s desítkami malých stromků, mezi kterými jsem si vždycky vybral, ale manželka si to tam upravila tak pěkně, že je mi líto jí z tak pěkného koutu stromek vzít. Proto budeme mít letos poprvé stromek z plantáže," říká Troutnar a potvrzuje, že se mu způsob prodeje stromků na plantážích líbí: "Uříznu si ten svůj a ostatní rostou dál. Žádný neskončí na smetišti."
Další zákazník hledá vysoký strom. "Vyberu si to, co potřebuju, doporučil mi to kamarád. Žena chce vždycky velký strom. Doufám, že na mne nevyběhne divočák," směje se muž. Potom vlastnoručně uřízne strom a zbaví ho přebytečných spodních větví. Velkou borovici si nechají uříznout Lukáš Konrád a Klára Pisaříková. "Je čerstvá a lepší než na náměstí. Jen nás teď čeká cesta na protější svah Náchoda, kde bydlíme," povzdychne si mladík.
Vlastnoruční řezání stromků je výsada plantáží, Městské lesy Hradec Králové žádnou podobnou službu nenabízejí. "To je výsada plantáží vánočních stromků. Nedovedu si představit, že by náš hajný s každým, kdo přijde, musel jet do lesa a nechat ho hodinu vybírat a řezat stromek. To by někdo musel zaplatit jako službu," vysvětluje Milan Zerzán z Městských lesů a dodává, že vánoční stromky se v lese vybírají. Z každého hektaru jich prý může být třeba jen deset.
Podle něj právě plantáže vánočních stromků umožňují získat lidem kvalitní stromek, ovšem také za vyšší cenu. "U nás koupíte smrčky za sto třicet korun, borovičku za sto sedmdesát. Ale to jsou stromky z probírek a nedosahují takových kvalit jako stromky z plantáží, kde je majitelé hnojí a starají se o ně. Naše stromky jsou často nedokonalé a nemusí se lidem líbit. Doba, kdy si lidé koupili nedokonalý stromek a chybějící větev dokoupili a navrtali ji do kmene, je ta tam. Ale kdysi to byla samozřejmost," vzpomíná Zerzán.
Co se neprodá, poslouží jako biomasa
I zloději stromků raději zamíří na plantáže. "Proto teď na plantážích často stromky hlídají bezpečnostní agentury. Ale vydat se do lesa s pilou, na to už jsou dnes lidé líní. To raději koupí stromek u hypermarketu a do lesa chodí běhat. Zloději stromků samozřejmě nevymizeli, ale jsou to hlavně lidé z venkova, pro které je ukradení stromku v lese sport a někdy i tradice. Ale těch už moc není.
Lidem z měst se do lesa nechce. Jejich děti se děsí půl metru velkých klíšťat, jak je znají z plakátů, nebo si myslí, že na ně při řezání stromku vyběhne divočák jako v té reklamě," říká Zerzán.
Dodává, že Městské lesy Hradec Králové nařežou každý rok na Vánoce asi dva tisíce stromků a patnáct set jich prodají. "Zbytek se nevyhodí, ale poslouží jako štěpka, obnovitelná surovina ke spalování," vysvětluje lesník. Čtěte Co je biomasa a jak se s ní topí. Manuál nejen pro Kateřinu Jacques.
