Sešli jsme se na Smíchově. V jeho oblíbené italské jídelně, kam rád zamíří na kafe, když si dá párkrát do týdne pod dohledem trenéra v posilovně do těla.
„Nesmíš toho dědka pustit dovnitř, říká jeden můj kamarád, jak se v našem věku vyhnout takovému tomu klasickému tloustnutí, stárnutí, dědkovatění a bručounství. Tak se snažím,“ směje se kontroverzní šéfkuchař hned na začátku rozhovoru. A je evidentní, že se mu to zatím daří, byť příští rok oslaví šedesátku.
„Našel jsem svoji životní rovnováhu a svým způsobem i klid. Což se promítlo i do přípravy další řady našeho televizního pořadu Teď vaří šéf! i do nové knížky s recepty na jídlo, který je lehký. A chtělo by se říct nízkokalorický, i když to tak úplně není,“ hledá Pohlreich slova, když popisuje nový projekt, na jehož přípravě přes léto spolupracoval i s výživovou poradkyní. První díl tohoto racionálního vaření odvysílá Prima 27. září večer, knížka vyjde v půlce října.
Teď vážně. Čím to, že jste sám sobě sáhl na jídelníček?
Na někom jsme to museli vyzkoušet. A jelikož nejsou dovolený pokusy na zvířatech, tak jsem to vyzkoušel na sobě. (smích) A musím říct, že to fungovalo dobře a nenásilně, takže to potvrdilo moji teorii o tom, že se s tím něco dá udělat i v tak vysokým věku, jako je ten můj. A s životním stylem a zaměstnáním, který já dělám. Což mi přijde strašně odměňující.
Znamená to, že drsný šéf se pustil do vaření zdravých receptů?
Já nemám rád pojem zdravý jídlo, za takový se dneska vydává všechno. A mám pocit, že valná většina těch takzvaně zdravých receptů představuje jen lán strouhaný mrkve bez ničeho.
Co je zdravý? V podstatě všechno. Pokud jste schopni vařit z čerstvých surovin, tak to automaticky zdravý bude, a je jedno, jestli to bude vepřový nebo ryby. Já jsem jen některý komponenty svojí stravy omezil a některý zrušil. Tajemství je prostě jen v množství, které konzumujete, a jak často. Ale nemělo by vás to o nic podstatného ochuzovat, měla by v tom zůstat radost ze života. Jen to nesmí být pro tělo zbytečně zátěžový.
Je to o hlídání váhy, nebo to není o kilogramech?
Je to i o tom. Začínal už jsem být ve stavu, kdy jsem řešil, jak si budu zavazovat boty. A to se mi ještě úplně nechtělo. I když víc než o hlídání tělesné váhy a váhy konzumovaného jídla je to ze všeho nejvíc o zdravém rozumu. Logicky nikdo nemůže čekat, že když se stravuje v knedlíkovém konceptu, tak jeho váha bude nějak vypadat. Ale když je strava pestrá, nutričně vybalancovaná, aby v ní nic nechybělo - to už je jiná.
A hrozně důležitý je najít si k jídlu čas a nekoukat u toho třeba na televizi a bezmyšlenkovitě se cpát. Ale sednout si k tomu, připravit si rozumnou porci a sníst ji. A smířit se s tím, že to celý nemusím zopakovat třikrát.
Co jste tedy vypustil z jídelníčku a ve stravování změnil?
Nejtěžší byl cukr, vlastně jsem na něm měl lehkou závislost. Do malého šálku kávy jsem si dával jeden a půl cukru a vypil jsem jich za den sedm osm. Zrušil jsem také pečivo z bílé mouky, dost zásadně jsem omezil těstoviny, který miluju. A ubral jsem na smetaně, přestože na těchhle surovinách není v principu nic špatnýho. Fakt jsem přesvědčen, že je to jen o tom, jak se to jí.
Šéf nezapomíná na pohyb!Změny, které Zdeněk Pohlreich provedl ve svém jídelníčku, nebyly to jediné, proč je na jeho tváři i figuře znát změna k lepšímu. Ke sportu má pozitivní vztah, takže přidal na pohybu a pochvaluje si to. |
Takže jak se má podle vás jíst?
Důležitý je - za mě - jíst, jíst, jíst a nenechat se vyhladovět. Být trošku napřed před tím, co se během toho dne stane. Trochu si ten život zorganizovat. A mít po ruce kus dobrýho domácího jídla v momentě, kdy ho potřebujete. Jinak to zkratkovitě vede ke konzumaci nějakýho fastfoodu, což je blbě. Všude nás obklopují hromady potravin, který bychom neměli konzumovat v takovém rozsahu - a jsou velice dobře schovaný. Do jídla se třeba ládujou tuny bílýho cukru jenom proto, že je to levný a přitom si na tom vypracujete zcela bez problémů závislost.
Takže je to o tom, konzumovat čerstvý jídlo, pokud možno dobře připravený nějakým šetrným způsobem a dobře dochucený. Musí to dobře chutnat, protože dobrá chuť jídla velmi dobře supluje jeho objem. Protože když je jídlo dobře dochucený, tak ho nepotřebujete sníst takovou strašnou spoustu.
K dobrému jídlu ale patří třeba i dobré víno...
Já miluju svůj životní styl, rád si dám skleničku dobrýho vína. Ani když je to někdy ve finále celá flaška, tak si nic nevyčítám a nedělám si s tím hlavu. Napiju se v rozumným rozsahu, ale není to o tom, že bych vedl nějakej asketickej život. To bych asi ani nevydržel.
