Spolumajitel zvaný Orlík se jako jediný v tu chvíli tvářil a vypadal zodpovědně, zbytek týmu si klidně dál dával přímo před bistrem pauzu na cigárko. Celkem to tak nějak zapadalo k místním kulisám. „Tady lidi spočítáš na prstech jedné ruky,“ neviděl to totiž šéf nijak slavně už před příjezdem na místo. A glosoval, že na tomhle místě on by si restauraci otevíral nerad. Nicméně Mirek s Orlíkem do toho šli.
Z burgerů se suchou houskou, které údajně měly být vyhlášené, šéf tedy rozhodně nijak nadšený nebyl, a mistička s kukuřicí z konzervy tomu nepřidala. K doporučenému steaku chyběl dotaz, jak ho chce připravit, hranolky byly studené. Alsaský slaný koláč zvaný flammkuchen nebo také alsaská pizza, Pohlreichovo jinak oblíbené jídlo, měl být pěkně křupavý, voňavý, a z domácího, ne kupovaného těsta. Není divu, že týmu v kuchyni řekl šéf do očí, že se tam odehrává něco, čemu se říká líné vaření.
Ano, šéfe v bistru FlammBeef v Ostrově nad Ohří |
„Za sebe vám můžu slíbit, že aby to mohlo být lepší, bude to nejdřív pořádnej sajgon. Není to nic osobního, ale musíme to udělat,“ řekl trojici aktérů na rovinu šéf. A druhý den je ještě nechal vykoupat v zátěžovém testu, kdy jim jejich bistro naplnil jako restauraci, aby si naostro vyzkoušeli, že tak, jak to mají nastavené, to šlapat prostě nebude.
Najednou bylo po klídku. V kuchyni i na place vládl absolutní chaos, obsluhující Orlík nebyl schopen kuchyni pořádně přetlumočit objednávky hostů, rostlo napětí, dělaly se chyby a všichni byli naštvaní. Šéfovi to dokreslilo stav bistra a jasně ukázalo, co jsou tu schopni zvládnout.
Přišlo mu to škoda, protože bistro i kuchyně jsou vybavené tak, že by se to dalo rozjet ve větším, volné prostory v objektu k tomu jsou. Původně totiž měl Mirek s Orlíkem provozovat hotelovou kuchyni a starat se i o snídaně. Válka na Ukrajině ovšem původní záměr pohřbila, protože z hotelu se stala ubytovna, proto přešli na koncept bistra.
Šéf se fakt snažil, ale zabrat musí Mirek s Orlíkem
„Jednoznačně nejste v této sestavě schopni vydávat a dělat víc jídel. Menu je komplikovaný. Jsi hrdina, že jsi neutekl, ale asi jsem si poopravil mínění. Nejste líní, jste pohodlní. Ke škodě podniku. Navíc tu máte možnost rozšíření. Udělejte ten byznys tak, ať je to větší zábava,“ lákal šéf oba společníky a jejich pomocnou sílu v kuchyni k větší rozhodnosti, nadšení a cílevědomějšímu tahu na branku. Chtějí přece přežít, když už do svého projektu nastrkali milion.
A tak Zdeněk Pohlreich oblékne zástěru a začne předávat v praktickém balení své rady, jak a co efektivně využít v téhle kuchyni, jak dělat burgery, jak je udělat zajímavé tak, aby si je lidé fotili a sdíleli je na Instagram, i jak jednoduše, ale poctivě a s láskou udělat vyhlášený flammkuchen neboli alsaskou pizzu se sýrem a cibulí, aby měli hosté pěkně boule za ušima. Orlík při ochutnávání zaslzí, protože takhle si to vysnil a takhle by to chtěl.
Jenže chtít nestačí. Vlastně ani divák tohoto premiérového dílu Ano, šéfe! nemá šanci zjistit, jak to v Ostrově vlastně mají. Opravdu by makali, ale osud jim hází pod nohy klacky v podobě bolavých zad a podobně?
Zašli byste se po zhlédnutí Ano, šéfe! do ostrovského bistra FlammBeef najíst?
Rozpačitý, a hodně, je ze všeho i šéf, když se po pár týdnech zastaví na neohlášenou návštěvu. „Posledně, když jsem odjížděl, neměl jsem dobrej pocit, zdálo se mi, že je to každému tak trochu jedno. Tak to zkontrolujeme,“ nechá se slyšet než nakráčí do prázdného bistra.
V kuchyni je jen Pepina, kuchař v nemocnici, Orlíkovi nejede auto. I tak si objedná, jako by to udělal každý jiný host, který by přišel do otevřeného podniku. A je to tragédie, Pepina pokazí, co se dá, a ještě se tváří, že ji všichni obtěžují. Šéf tedy ochutná aspoň hamburger a flammkuchen. „Maso upečené k smrti, houska suchá, flammkuchen úplná komedie. Tři jídla ze čtyř jsou nepoživatelná. Pepina je ale statečná, že mě neposlala někam,“ uznává, že provoz si mají uhlídat především majitelé.
Škoda ztracené varty, do které se snažil nalít novou šťávu a rozběhat ji. „Tohleto nemám rád. Když se pro hospodu udělá maximum, a pak se na to někdo vyprdne. Tady je opuštěný gastronomický ostrov. Úplně vyhaslej. Třeba to ale dopadne někdy jindy. Já to totiž nevzdám nikdy,“ loučí se s bistrem na kraji světa – které klidně mohlo být opravdu vyhlášené – zklamaný šéf.
A jak se daří bistru FlammBeef aktuálně?
„Myslím, že se nám daří normálně, jen Pepina s námi už nepracuje. Jsme jen my dva. Ale i tak to jde. Hosty máme,“ komentuje současný stav svého bistra pro televizi Prima jeho spolumajitel zvaný Orlík.
„Pořadem jsme si prošli, samozřejmě jsme si něco vzali, Zdeňkovi za jeho tipy děkujeme, ale jestli to nějak zásadně ovlivnilo naši budoucnost, to si nejsem tak jistý. Navíc si nemyslím, že by mělo smysl hlásit se do pořadu, byť za jiných okolností, znovu. Ale znovu chci zdůraznit, že celá spolupráce se Zdeňkem a týmem byla skvělá,“ uzavírá za sebe Orlík.
Jsem ojetější, hodný ale nebudu, láká Pohlreich k Ano, šéfe! Řekl, na co je alergický |
