zavřít
1 / 23
náhledy
Bylinky nemusíte pouze pěstovat, mnohdy stačí vyjít do přírody a nasbírat si ty správné lístky do salátu nebo květy do léčivého čaje. Rostliny lze sbírat po celou vegetační sezonu, nejvíce účinných látek však v sobě mají jako mladé, proto jsou ideální jarní sklizně čerstvých pupenů, oddenků, lístků či kořínků.
Autor: Shutterstock
Dále ve fotogalerii najdete tipy na jednotlivé konkrétní bylinky, na míchání čajových směsí, výrobu mastičky i bylinkovou spirálu. To kdybyste měli nakonec chuť se pustit i do pěstování.
Autor: Depositphotos
Každopádně je důležité je sbírat pouze v lokalitách, které nejsou znečištěny blízkostí průmyslové zóny, skládky odpadu nebo třeba rušné komunikace. Pro sklizeň je nejlepší suchý a slunečný den. V žádném případě se pro bylinky nevydávejte po dešti nebo brzy ráno, když je ještě rosa. Lístky a květy nasáklé vodou se při sušení vždy znehodnotí, účinné látky se stáhnou dovnitř rostliny a na listech zůstanou nevzhledné hnědé skvrny. (Na snímku nastříhané lístky mladého šťovíku, který je mj. ideální do jarních salátů.)
Autor: Martina Čermáková
A jak sklízet jednotlivé části rostliny? Obecně lze říci, že kvetoucí nať se odřezává asi 20 cm od vrcholu stonku směrem dolů, kvítky by měly být čerstvě rozvinuté. Listy musejí být plně vyvinuté, nepoškozené a správně zabarvené, podle druhu se pak sbírají se stopkou nebo bez ní. Kůru i pupeny je potřeba sklízet dříve, než se rozvinou listy, v době, kdy stromem začne proudit míza (brzy na jaře). Také podzemní části – kořeny a oddenky – se dolují brzy na jaře nebo naopak na podzim. Plody a semena sklízíme těsně před jejich plnou zralostí. Vždy však dbejte na to, abyste na stanovišti nechali pár rostlin na další rozmnožení.
Autor: Shutterstock
Na domácí hojivou mastičku potřebujete dvě hrsti bylinek a půl kilogramu vepřového sádla – vyrobit si ji můžete například z heřmánku, kopřiv, měsíčku, třezalky, dubové kůry atd. Čisté bylinky nejprve nadrobno nasekejte, sádlo (neosolené!) rozehřejte. Jakmile bude vřelé, přisypejte bylinky, směs promíchejte a nechte vzkypět. Poté ji odstavte z plotny a nechte do druhého dne stát. Následující den směs opět za stálého míchání přihřejte, přefiltrujte přes plátýnko a slijte do kelímku či skleničky. Uzavřete a uchovávejte v chladu.
Autor: Shutterstock
Čaje můžete pít jednodruhové, ovšem můžete si připravit i vlastní směs. Důležité je nekombinovat bylinky s protichůdnými účinky. Směsi lze obohatit též sušenými plody, např. hložinkami, bezem či kousky sušených jablek.
Autor: Shutterstock
Jak míchat čajové směsi? Proti nadýmání máta, kopr, kmín, anýz, heřmánek. Při nachlazení mateřídouška, máta, šalvěj, květ černého bezu, květ lípy. Proti jarní únavě šalvěj, třezalka, řebříček, kopřiva. Na spaní meduňka, maliník, květy slézu, kozlík. Na uklidnění meduňka, kmín, fenykl, anýz. Ranní na dobrou náladu jahodové, malinové a ostružinové listy, máta, několik kvítků chrpy či měsíčku. Na bolest hlavy či migrénu levandule, majoránka, máta, meduňka, heřmánek.
Autor: Shutterstock
Brutnák (Borago officinalis) u nás roste planě, na zahradu si ho můžete vysít, bude se množit samovýsevem. Je celkově nenáročný, ale často ho napadají mšice. POUŽITÍ: Listy lze dusit jako špenát nebo přidávat do zeleninových salátů. Skvělý je i ve studených omáčkách a majonézách, používá se rovněž při konzervaci. Nálev z brutnáku pak posiluje nervový systém.
Autor: Depositphotos
Sléz lesní maurský (Malva sylvestris ssp. mauritiana) dobře roste a kvete na slunci v humózní půdě. Vysévat na stanoviště ho lze od půlky dubna. Hlavní doba kvetení je červenec. POUŽITÍ: Sbírají se hlavně květy, jsou velmi účinné při zánětech dutiny ústní, vyléčí většinu chorob hrdla. Podobné účinky má u nás volně rostoucí sléz lesní.
Autor: Depositphotos
Pelyněk brotan (Artemisia abrotanum) je teplomilný, pěstujte ho na chráněném a slunném místě. Potřebuje dostatek prostoru, vytváří totiž mohutnější polokeř. Mladé listy voní po citronu a mají nahořklou chuť. Přidávají se k tučnému vepřovému a skopovému masu, k husám a kachnám. Dobrý je rovněž v tvarohových pomazánkách a v majonézách.
Autor: Shutterstock
Kozlík lékařský (Valeriana officinalis) roste planě na březích potoků a loukách. Sazenici si lze vyrýpnout a pěstovat na zahradě, prospívat bude na vlhkém i sušším stanovišti. POUŽITÍ: Je účinný proti nespavosti a také na zklidnění přes den. Sbírají a suší se oddenky, z nichž je možné vyrábět tinkturu, odvary a čaje. Do čajů je nejlepší v kombinaci s meduňkou a levandulí.
Autor: Depositphotos
Kurkumovník dlouhý (Curcuma longa) je statná bylina s podzemní hlízou. Pěstujte ji v květináči doma, přes léto venku. Listy na zimu odumírají, přezimuje hlíza. POUŽITÍ: Hlíza nasládlé a jemně nahořklé chuti se používá hlavně v thajské a indické kuchyni, je důležitou součástí karí koření. U nás se kurkumě říká indický šafrán.
Autor: Depositphotos
Agastache anýzová (Agastache foeniculum) je velmi nenáročná a dekorativnírostlina, sama se vysemeňuje. Chce slunečné stanoviště. POUŽITÍ: Indiánská léčivá rostlina podporuje pocení, proto je vhodná k očistě. Listy vonící po anýzu se suší do čajů, lze jimi aromatizovat sirupy, čerstvé listy se přidávají ke sladkým i slaným pokrmům
Autor: Depositphotos
Kontryhel (Alchemilla alpina) někdy zvaný rosička, je vytrvalá rostlina, která má ráda stín a vlhké stanoviště. Vysít ho můžete v dubnu nebo na podzim namnožit oddenky. Kontryhel lze pěstovat i doma v květináči. POUŽITÍ: Je to bylinka žen, čaj léčí mnohé potíže spojené s menstruačním cyklem, posiluje děložní svalstvo, ničí původce mykotických infekcí.
Autor: Depositphotos
Monarda (Monarda didyma) patří k nádherným trvalkám venkovských zahrádek. Nejraději má kvalitní propustnou půdu, slunné stanoviště a dostatečný přísun vody. Kvete velmi dlouho. POUŽITÍ: Svítivě červené květy jsou okrasou čajových směsí, navíc i dobře chutnají. Druh Monarda citriodora nahradí v čaji bergamot
Autor: Depositphotos
Heřmánek (Matricaria chamomilla) je planě rozšířen po celé Evropě, nejčastějiroste na okrajích polí a cest. Do zahrady si ho můžete vysít, je zcela nenáročný. POUŽITÍ: Má řadu léčivých účinků, široké je také kosmetické použití. Používá se na zesvětlení vlasů, ošetření vlasové pokožky, do bylinných koupelí, při napařovacích maskách apod.
Autor: Depositphotos
Lípa (Tilia cordata) je mohutný strom, který se vyskytuje na celém našem území. Kvůli velikosti se vysazuje obvykle pouze ve velkých zahradách. POUŽITÍ: Sbírají se květy – vždy před úplným rozkvětem (ve směsi nesmějí být plody). Čaj se užívá při kašli a nachlazení, protože podporuje pocení a rozpouští hleny.
Autor: Depositphotos
Divizna (Verbascum densiflorum) roste planě v celé Evropě. Dvouleté rostlině vysoké až dva metry vyberte sušší slunné místo. POUŽITÍ: Sbírají se žluté koruny květů, které se suší. Čaje pomáhají při průduškových onemocněních a působí močopudně. Květy jsou také okrasnou přísadou do čajových směsí. Zevně lze používat při revmatických potížích
Autor: Depositphotos
Šťovík kyselý (Rumex acetosa) je vytrvalá rostlina vyskytující se na celém našem území. Najdete ho na loukách, pastvinách, u cest, nejčastěji ve vlhčí humózní půdě. POUŽITÍ: Mladé listy se využívají jako zelenina, nejčastěji do polévek a salátů. Jinak se šťovík používá zevně na různé kožní problémy a afty. Osvědčil se také při léčbě lupénky.
Autor: Depositphotos
Do středu spirály navršte zeminu a na ni začněte pokládat kameny. Zeminu uplácejte (bude totiž sesedat), navrch přijde humus.
Autor: Profimedia.cz
Do středu spirály navršte zeminu a na ni začněte pokládat kameny. Zeminu uplácejte (bude totiž sesedat), navrch přijde humus.
Autor: Profimedia.cz
Máte-li hotovou stavební část, můžete se pustit do osazování.
Autor: Profimedia.cz
Vrchol stavby bude sloužit suchomilným druhům, proto nezapomeňte na drenážní vrstvu.
Autor: Profimedia.cz
