Demikát se považuje za delikatesu slovenské kuchyně, jejím základem je ovčí brynza.
Češi mají tradiční polévky jako bramboračku či dršťkovou. Když ale přejedeme sousední hranice, narazíme na domácí klasiky, jako je wodzianka, Schwarzsauer nebo třeba demikát. Znáte nejpopulárnější polévky Slovenska, Německa, Rakouska a Polska?
Základem dobrého oběda jsou v mnoha zemích polévky. Vždyť na to poukazuje i české přísloví „polévka je grunt a maso je špunt“.
Polévkové recepty se po celé Evropě během staletí promíchaly kvůli vojenským tažením či obchodu, a tak jsou často v mnoha zemích podobné. Někde něco přidali, jinde ubrali, často vznikaly krajské variace i polévky zcela ojedinělé. Mnohde jsou dodnes nejznámější ty polévky, které zachránily tamní obyvatelstvo před hladem.
To platí třeba pro Polsko. Když přijdete do restaurace a otevřete menu, jedna z prvních nabídek pod heslem zupy (polévky) bude rosół, tedy klasický známý vývar.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Méně častá, zato oblíbená je wodzianka, slezská regionální polévka, chudší příbuzná české česnečky. Někdy se jí říká sznelka či snelka, z německého schnell, čili rychlá polévka.
Základem je starý chléb nakrájený na kostky, tuk a česnek, vše se pouze zalije horkou vodou a dochutí.
Zámožnější rodiny přidávaly osmahnutou uzeninu nebo smetanu. Wodzianka zachránila v době nedostatku tisíce rodin od hladu, i proto se na ni dodnes s chutí vzpomíná.
