„Zjednodušeně řečeno je to v podstatě jablečné víno. Takže budete potřebovat jablka. Ideální jsou taková, které máte doma na zahradě a čím je pestřejší skladba jejich odrůd, tím lépe,“ popisuje Ondřej Frunc z Prager Cider, který se při výrobě tohoto nápoje inspiroval hlavně starými britskými cidery s tím, že se do výsledku pokusil vnést ryze český duch za použití starých českých odrůd.
Jak na to
Prvním krokem je jablka odšťavnit, což se dá v malém zvládnout i na odšťavňovači, ale možná na chalupě najdete malý starý lis. Takto dostanete mošt, do kterého už nic nemusíte přidávat, protože stačí kvasinky, které jsou na jablkách.
Musíte sehnat čistou nádobu s kvasnou zátkou a tu umístíte na dva až tři měsíce do chladu kolem 10 °C, například do nějakého sklípku. Kvasná zátka zajišťuje, aby při kvašení odcházel CO2 a k nápoji se nedostal vzdušný kyslík.
První zásadou, která se týká všeobecně potravinářského průmyslu, je udržovat úzkostlivě čistotu. Sterilně čistá musí být nádoba i hadice na přepouštění a do nápoje se nesmí sahat, aby se nezavlekly cizí bakterie.
Velkým rizikem je průběžné koštování. „Jakmile se do kvasné nádoby dostane vzduch, je stále větší a větší šance, že se cider pokazí. Ideální je cider nalahvovat,“ doporučuje specialista.
Při lahvování je možné vzít trochu cukru nebo jablečného moštu, který můžete mít schovaný v mrazničce a přidat jej do lahví, aby byly dokonale naplněné. Pak lahve zavřete a opět uložte někam do sklípku. Tam pak dojde ke druhému kvašení, takže cider bude perlivý.
Nevydrží věčně. „Rozhodně když budete moštovat například v říjnu, kdy jsou jablka, tak kolem února už je čas dopít veškeré zásoby,“ radí Frunc. To je daň za to, že jde o čistě přírodní produkt bez veškerých konzervantů.
Které odrůdy jsou vhodné
Jde o to, aby nápoj nebyl jenom sladký. „Vyberte část kyselejších odrůd, klidně přidejte třeba padesát procent hořčích, kořeněnějších a ten zbytek klidně doplňte z těch sladkých,“ radí Frunc. Rozhodně neradí používat jablka z obchodu, protože pak získáte jen sladkou vodu bez patřičného aromatu.
Doporučuje například odrůdy panenské české jablko, různé druhy renet, oldenburgovo, matčino jablko, prostě jablka, která jsou zajímavá chuťově.
Existují dvě varianty, jak dosáhnout patřičné chuti. První se říká blending, kdy se zmoštují jednotlivé odrůdy jablek a sléváním těchto moštů se dosáhne požadované chuti.
Druhá metoda je obvyklejší, v tomto případě mívají výrobci už „vychytané“ odrůdy jablek, které míchají v určitém poměru už před lisováním.
