„Pokud potřebujete vařit zeleninu, zvolte program praní bavlny na krátké praní. A když potřebujete vařit masité potraviny, zvolíte program na syntetiku na dlouhé praní. Takže po dobu dvě a půl hodiny se budou vařit při teplotě 58 stupňů Celsia,“ vysvětloval.
Na graficky jednoduchých sáčcích s potravinami najdete piktogramy s návodem k vaření.
Gazil studuje na Bezalel Academy of Arts and Design v Jeruzalémě na katedře průmyslového designu. Potravinu vakuově umístí do takzvaného tyvek papíru, což je syntetický materiál, který propustí vodní páru, ale vodu nikoliv. Díky tomu se do potravin během praní nemohou dostat žádné saponáty.
Součástí prototypu balení potravin je i podrobný návod, jak s nimi zacházet. Na každém sáčku je napsáno, jaký program má uživatel zvolit, aby tomu odpovídala i teplota a délka vaření.
„Myslím, že by to nemuseli využít nejen bezdomovci, ale třeba i studenti nebo všichni, kteří nechtějí ztrácet čas vařením. Je to pořad lepší, než se krmit průmyslově zpracovanými potravinami, což běžně z nedostatku času děláme,“ dodává Gazit.
Metoda sous-vide vaření je systém, kdy se zavakuovaná potravina dlouze vaří při nízké teplotě a díky tomu neztrácí šťávu a zůstává křehká. V restaurační praxi se k tomu používají speciální hrnce, které dokážou přesně udržovat stálou teplotu, podobně si restauratéři pomáhají například konvektomatem, kde sous-vide vaří v páře. Ve výsledku tak mohou mít připraveno například sto křehkých prsíček, které (když přijede zájezd) jen bleskově „obarví“ na pánvi a mohou vydávat.
