Už delší dobu se vědělo, že rekreační fyzické aktivity pomáhají mozku. To, že mu mohou pomáhat i každodenní domácí práce, ale zůstávalo v pozadí. Vědci chtějí tímto zjištěním motivovat lidi k bezpečné činnosti, která může chránit zdraví jejich mozku a poznávací i sociální schopnosti.
„Vědci už věděli, že cvičení a fyzická aktivita má pozitivní vliv na mozek, ale naše studie je první, která ukazuje, že stejně příznivý vliv mohou mít i domácí práce,“ řekl autor studie Noah Koblinsky z Rotman Research Institute v Torontu pro Daily Mail.
„Pro hledání nejlepší strategie, jak omezit rozvoj demence u starších lidí, je pochopení, jak se různé formy fyzické aktivity podílejí na zdraví mozku, naprosto klíčové,“ dodal Koblinsky.
Vědci zkoumali skupinu 66 lidí ve věku mezi 65 a 85 lety. Součástí výzkumu byly tři návštěvy v nemocnici Baycrest v Torontu, při nichž se účastníci vždy podrobili jak zdravotnímu vyšetření, tak strukturálnímu zobrazení mozku a vyhodnocení kognitivních funkcí, tedy paměti, koncentrace, schopnosti udržet pozornost, řečových funkcí, rychlosti myšlení a schopnosti pochopení informací. Účastníci pak byli dotázáni na množství času, který strávili domácími pracemi, jako je úklid, utírání prachu, příprava a nakupování jídla, práce na zahradě nebo domácí opravy.
U účastníků studie, kteří trávili těmito pracemi více času, výzkumníci pozorovali větší objem mozku bez ohledu na to, jestli se věnovali i namáhavějším formám cvičení, například běhu. Pozorovali to především v hipokampu, tedy té části mozku, která je důležitá právě pro paměť a učení, a v čelním laloku, který má svůj podíl zase na poznávacích schopnostech.
Vědci zjistili, že ani práce na zahradě není jen fyzickou aktivitou. Prospívá i zdraví mozku.
Odborníci pro to mají hned několik vysvětlení. Za prvé: zdraví srdce úzce souvisí se zdravím mozku, a právě na srdce a cévy má pozitivní vliv i mírná pohybová aktivita. Jako další možné vysvětlení se nabízí, že domácí práce vyžadují plánování a organizaci, což podporuje vznik nových nervových spojení v mozku. A za třetí: kdo se věnoval domácím pracím, strávil méně času nečinností, která má nepříznivý vliv na zdraví, včetně zdraví mozku.
Do budoucna by vědci rádi zkoumali tuto oblast za pomoci vhodné technologie, kterou by účastníci mohli mít stále u sebe. Bylo by tak možné zaměřit se na činnost mozku a jeho změny v průběhu času.
Vědci poukazují na to, že Alzheimerova choroba, která pomalu ničí paměť a myšlení, a s ní související demence, patří mezi nejnákladnější nemoci na světě. A právě při Alzheimerově chorobě je hipokampus - na nějž mají tak příznivý vliv domácí práce - mezi prvními částmi mozku, která utrpí poškození. Celosvětově trpí demencí asi 50 milionů lidí a ročně je diagnostikováno zhruba 10 milionů nových případů.
