Domácí rybí prsty s bylinkovým dipem

Domácí rybí prsty s bylinkovým dipem | foto: Kulinární studio MAFRA

Výroba rybích prstů je neekologická, vypočítala studie amerických vědců

  • 16
Samotný rybolov zanechává poměrně nízkou uhlíkovou stopu. Zjistilo se však, že převážení ryb z místa na místo a samotná výroba je neekologická a produkuje dvojnásobek zplodin ve srovnání se samotným rybolovem.

Studie vědců z Kalifornie také zjistila, že milovníci masa zanechávají nižší uhlíkovou stopu než pojídači sladkostí a pijáci alkoholu. Zkusili zmapovat celou cestu od suroviny až ke spotřebiteli. Napsal to server Daily Mail s odvoláním na studii University of California v Santa Cruz.

„Potravinový systém je významným zdrojem globálních emisí skleníkových plynů a treska tmavá patří k nejchytanějším rybám na světě,“ tvrdí Brandi McKuin, který se zabývá environmentálními studiemi na univerzitě.

Treska tmavá, někdy se jí říká také polak (Pollachius pollachius), je mořská ryba z čeledi treskovití. Je zdrojem obrovského byznysu, protože se z ní vyrábějí ohromná množství rybích prstů, obalovaného filé a nápodob krabích tyčinek. 

Samotný rybolov je vlídný k životnímu prostředí, protože na jediný zátah se do sítě daří chytit obrovské množství ryb. McKuin vidí problém v tom, že se pak ryby přepravují na velké vzdálenosti pomocí lodí, které jsou poháněly levným palivem, které při spalování vypouští obrovské množství zbytkové síry.

Podle něj by hodně pomohlo, kdyby se podařilo schválit přísnější normy pro paliva mořských lodí, které se ve velké míře podílejí na znečišťování ovzduší. 

„Tato studie zdůrazňuje potřebu rozšířit náš pohled tak, aby zahrnoval celý dodavatelský řetězec,“ zdůrazňuje profesor Elliot Campbell, který je spoluautorem studie. Podle něj se nestačí jen dívat na samotné rybaření, ale zahrnout do výroby jídla celý zpracovatelský řetězec, který je mnohem komplikovanější.

Existují organizace, které se touto problematikou zabývají (například Seafood Watch) a vyvinuly nástroje pro výpočet uhlíkové stopy pro mořský rybolov. Modle McKuina však dosud nezahrnovaly proces dalšího zpracování a dopravy. Takže tato studie přidává další data, kterou mohou přidat další nástroj k výpočtům.

K nejpřekvapivějším výsledkům studie patří fakt, že z ní vyšli lépe jedlíci masa než například mlsouni sladkostí. Výzkum sledoval stravovací návyky 60 000 domácností v Japonsku a dospěl k tomu, že celková uhlíková stopa pojídačů masa nakonec byla desetinová oproti rodinám s oblibou ve sladkostech a alkoholu.

Stejně tak studie ukázala, že daleko větší uhlíkovou stopu měly domácnosti, které se hodně stravují v restauracích. Ti vyprodukují o 175 procent větší uhlíkovou stopu než ti, kdo se stravují doma „svémomocí“.