Mastné obaly od jídla (např. krabice od pizzy s plastovým potahem) – tuk znehodnocuje celou várku plastového odpadu při zpracování a brání správnému technologickému postupu recyklace.

Autor: iDNES.tv

Plastové lahve od stolního oleje – pokud nejsou dokonale vymyté teplou vodou a přípravkem na nádobí, silná vrstva oleje znemožňuje jejich zpracování na recyklační lince.

Autor: Profimedia.cz

Kelímky od jogurtů se zbytky jídla – plesnivé či nečisté zbytky potravin kontaminují ostatní vytříděný materiál a zápach láká hlodavce na dotřiďovací linky.

Autor: Matty Marečků, iDNES.cz

Obaly od syrového masa – kromě silného znečištění představují tyto obaly biologické a hygienické riziko pro pracovníky, kteří odpad na linkách ručně třídí.

Autor: Depositphotos

Novodurové trubky a PVC – PVC (polyvinylchlorid) obsahuje chlór, který při tepelném zpracování uvolňuje nebezpečné toxické látky a poškozuje recyklační stroje. Příkladem může být i smršťovací fólie na PET lahvích.

Autor: Martina Patočková, MF DNES

Podlahové krytiny (linoleum, lino) – tyto materiály jsou složeny z více vrstev různých plastů a příměsí, což znemožňuje jejich efektivní oddělení a recyklaci.

Autor: Jiří Ernest

Plastová okna a žaluzie – obsahují kovové výztuže, sklo a specifické druhy plastů, které vyžadují specializovanou likvidaci na sběrném dvoře.

Autor: 4home.cz

Kabelové chrániče a husí krky – často se vyrábějí z modifikovaných plastů s příměsemi retardérů hoření, které do běžného obalového plastu nesmí přijít.

Autor: Archiv čtenáře

Autodíly (nárazníky, palubní desky) – jde o masivní, kompozitní plasty, které se na běžných dotřiďovacích linkách nedají zpracovat a patří výhradně na autovrakoviště či sběrný dvůr.

Autor: Vladimír Löbl, iDNES.cz

Světla z automobilů – jsou vyrobena z polykarbonátů a plexiskla, které mají odlišnou teplotu tání než klasické obalové plasty.

Autor: Porsche

Kanystry od motorových olejů a provozních kapalin – řadí se mezi nebezpečný odpad kvůli chemickým reziduím, která nelze běžným praním z plastu odstranit.

Autor: Jiří Meixner, iDNES.cz

Plastové hračky s elektronikou uvnitř – obsahují dráty, tištěné spoje nebo baterie, takže se jedná o elektroodpad, který patří do červených kontejnerů.

Autor: Profimedia.cz

Zubní kartáčky – skládají se z několika různých druhů plastů a nylonových štětin, které jsou do sebe nalisované a nelze je od sebe mechanicky oddělit.

Autor: Profimedia.cz

Použité pleny (i ty jednorázové plastové) – obsahují lidský biologický odpad a superabsorpční polymery, což z nich dělá jednoznačně směsný odpad.

Autor: archiv Petit Lulu

Kazety, VHS pásky a CD/DVD disky – pásky se namotávají do strojů na dotřiďovacích linkách a samotné disky jsou vyrobeny z polykarbonátu s kovovou reflexní vrstvou.

Autor: Václav Nývlt, Technet.cz

Textil z umělých vláken (polyester, nylon) – oblečení, i když je stoprocentně syntetické, do plastů nepatří, protože má úplně jinou strukturu a zpracovává se v kontejnerech na textil.

Autor: Bonprix

Plastové nádobí na jedno použití (znečištěné) – pokud je zanesené omáčkami a tukem, je nerecyklovatelné; navíc některé starší typy z polystyrenu se kvůli nízké výtěžnosti již netřídí.

Autor: Shutterstock

Obaly od léčiv (blistry) – jsou to takzvané kompozitní obaly, kde je plast pevně spojen s hliníkovou folií, což běžné linky neumí oddělit.

Autor: Petr Antalík, iDNES.tv

Injekční stříkačky a jehly – představují extrémní infekční a mechanické riziko pro personál třídicích linek; patří do lékáren nebo nemocničního odpadu.

Autor: AP

Obaly od žíravin, barev a laků – plast nasákne nebezpečné chemické látky, které by následně kontaminovaly recyklovaný granulát určený pro nové výrobky.

Autor: Dům barev

Nápojové kartony (tetrapaky) – ačkoliv obsahují plastovou vrstvu, jde o kombinovaný materiál (papír, hliník, plast), pro který jsou určeny oranžové či speciálně označené kontejnery. V některých případech u domů bývá umístěn žlutý kontejner, který dovoluje nápojové kartony míchat s plastem.

Autor: Matty Marečků, iDNES.cz

Kombinované obaly od kávy a chipsů – tyto pytlíky mají uvnitř hliníkový napařený film, který nelze od plastové fólie pro recyklaci oddělit.

Autor: Profimedia.cz

Plastové obaly s papírovou etiketou přes celý povrch. V tomto případě by to bylo v pořádku, ale pokud papírová etiketa pokrývá většinu obalu, optické třídičky na lince věc chybně vyhodnotí jako papír a vyřadí ji.

Autor: Martina Riemlová, iDNES.cz

Bioplasty a kompostovatelné sáčky (PLA) – mají jinou chemickou strukturu než klasické plasty, v recyklační směsi se chovají jako nečistota a znehodnocují výsledný produkt.

Autor: Ford

Šanonové desky a pořadače – obsahují kovové mechanizmy a často papírové jádro potažené plastem, což z nich dělá nerozebíratelný mix.

Autor: Petr Havlíček

Propisky a fixy – kombinují v sobě různé druhy plastů, kovové pružinky a zbytky inkoustů či chemických barviv.

Autor: Policie ČR

Molitan a pěnový polyuretan – nejedná se o obalový polystyren; molitan má odlišné vlastnosti a strukturu, která do žlutého kontejneru nepatří.

Autor: Dalibor Puchta , iDNES.cz

Nafukovací bazény, lehátka a rukávky – jsou vyrobeny z měkčeného PVC, které obsahuje ftaláty a jiné příměsi nevhodné pro standardní recyklaci.

Autor: Fortepan / Ferencvárosi Helytörténeti Gyűjtemény

Staré plastové kbelíky od stavebních hmot – zbytky zaschlé omítky, lepidla či cementu mechanicky poškozují drtiče plastů a kontaminují čistou surovinu.

Autor: Pavel Kutil Zeman

Obaly od silikonů a montážních pěn – chemické zbytky uvnitř tub jsou prakticky neodstranitelné a tyto obaly by mohly způsobit vzplanutí nebo zničení recyklační technologie.

Autor: Archiv iDNES.cz

Třídění se zhoršilo, většina odpadu na skládce by se dala znovu využít