zavřít
1 / 32
náhledy
Při budování zahrady si málokdo umí představit, jak bude vypadat za pár let či desetiletí. Pokud má opravdu promyšlenou podobu, bývá to radost – zahrada dozraje a měla by plnit svou funkci podobně, jako ta u atypické vily na Berounsku. Její koncept před 21 lety připravila ve spolupráci s krajinářským ateliérem Terra Florida krajinářská architektka Martina Forejtová.
Autor: Jana Hronská
Martina Forejtová nadčasovou architekturu vily doplnila konceptem, který po čase úspěšně vyzrál do svého plného potenciálu. Pojďte se pokochat, jak může vypadat zahrada – promyšlená od počátku tak, aby dělala radost majitelům – zhruba po dvaceti letech.
Autor: Jana Hronská
Nutno podotknout, že jde původně o dva pozemky sloučené do jednoho, což dalo zahradě volnost a prostor. Ze tří stran pak pozemek velký necelých 1800 čtverečních metrů sousedí s okolními zahradami.
Autor: Jana Hronská
„Okolí domu mělo reflektovat jednoduchou modularitu domu. Pokusili jsme se zachytit to nejlepší z krajinářské struktury, a propojit tak výraznou architekturu s nejpřirozenějšími prvky přírody,“ popisuje Forejtová, jaké bylo před více než dvaceti lety zadání a záměr.
Autor: Jana Hronská
Autory atypického domu na svažitém pozemku na jižní stráni pod lesem jsou architekti Petr Hájek, Tomáš Hradečný a Jan Šépka, kteří dům navrhli jako montovaný ocelový skelet s výplněmi z betonových panelů a skla. Jednotlivé moduly mají rozměr 3 × 3 metry a symboliku čísla Martina Forejtová promítla i do zahrady.
Autor: Jana Hronská
„Zahrada nabízí tři různé výhledy do krajiny a v každém výhledu je trojice stejných stromů. Každý ze tří výhledů je navíc zvýrazněn jiným typem výsadby, jako jsou třapatky (Echinacea) nebo okrasné trávy (Miscanthus). Takto promyšlené průhledy dávají zahradě na první pohled jakousi „komponovanost“, i když jinak působí stále velmi přirozeně až divoce,“ popisuje architektka.
Autor: Jana Hronská
Po jednadvaceti letech od realizace sice tato symbolika již není tak čitelná, natož na první pohled. Zato je zahrada krásně vzrostlá a zapojená, takže rodině dopřává opravdové soukromí.
Autor: Jana Hronská
Zahrada, která původně působila jako otevřený, rozlehlý prostor, dnes jednoduše vypadá, jako by byla od začátku součástí krajiny, v níž stojí dům.
Autor: Jana Hronská
Příjemnou součástí zahrady se stal i mobiliář, který koresponduje se stylem a jednoduchým designem domu. Autorem mobiliáře je profesor Ing. akad. arch. Jan Šépka.
Autor: Jana Hronská
Realizace zahrady proběhla v roce 2004, tehdy to byla čistá a svěží kompozice. A protože si spokojení klienti svou zahradu opravdu zamilovali, postupně doplňovali výsadby dřevin nad původně plánovaný rámec.
Autor: Jana Hronská
Díky tomuto propojení – konceptu i péče majitelů – je dnes tato zahrada bujně zarostlá. Nabízí tak více zákoutí a stínu, což je na jižním svahu vlastně žádoucí.
Autor: Jana Hronská
Autorka v návrhu opravdu důsledně pracovala s principy otevřenosti a uzavřenosti a díky tomu zůstala zahrada otevřená výhledům do krajiny – přitom nepřetržitě poskytuje pocit soukromí a intimity. A to je ze tří stran obklopena sousedními pozemky.
Autor: Jana Hronská
Optickou clonu vytvářejí výsadby keřů podél plotů, trvalky na okrajích výsadeb (sadec, levandule) pak vnášejí do zahrady barevnou proměnlivost.
Autor: Jana Hronská
Kromě domu se zastavěnou plochou 109 metrů čtverečních na pozemku velkém 1745 metrů čtverečních stojí i přístřešek na auta (68 m2). Postupem času se stal doslova zelenou součástí zahrady.
Autor: Jana Hronská
Pro pobytovou terasu u domu byl zvolen materiál korespondující s fasádou domu. A stejně jako je minimalistický skeletový dům z betonových panelů, tak je velice minimalistická i betonová terasa.
Autor: Jana Hronská
Právě i betonová terasa je rozdělena na tři části, aby podobně jako zahrada nabízela tři různé výhledy do krajiny a tři různé pobytové plochy.
Autor: Jana Hronská
Od domu je betonová terasa přístupná po jednoduchém chodníčku naznačeném v trávě.
Autor: Jana Hronská
První část betonové terasy je doplněná designově čistým zahradním nábytkem pro stolování a venkovní sprchou.
Autor: Jana Hronská
Hra odrazu obrazu při pohledu z domu na terasu
Autor: Jana Hronská
Minimalistický sedací nábytek u jídelního stolu je vzdušný a nijak neruší. Ani čistou architekturu domu, ani „krajinu“ zahrady.
Autor: Jana Hronská
Detail sprchy zabudované v okraji betonové terasy
Autor: Jana Hronská
I otevřená plocha okolo domu poskytuje rodině tak cenné soukromí. Vůči okolí je zahrada uzavřená hradbou zeleně.
Autor: Jana Hronská
Během prázdnin se na části betonové terasy letní i nevšední sbírka kaktusů, bonsají a jiných sezónních rostlin.
Autor: Jana Hronská
Terasa poskytuje i pohodlné posezení, nejen možnost stolování.
Autor: Jana Hronská
Betonová terasa není zastřešená, vůbec to ale nevadí. Nerušený výhled do zahrady je z pohodlí domu za každého počasí.
Autor: Jana Hronská
Vzrostlá zahrada kolem velmi výrazného a osobitého domu zdůrazňuje a potvrzuje důstojnost celého projektu.
Autor: Jana Hronská
Nášlapy ve štěrku, evokující lesní cestu, s až puristickým výrazem domu i terasy příjemně kontrastují. Změkčují je. Dnes jsou nášlapy ve štěrku ponechány spíše divoce, lemovány zapojenými trvalkovými záhony, a o to víc lesní cestu evokují.
Autor: Jana Hronská
Za domem evokují nášlapy ve štěrku lesní cestu dokonale. Kulisa vzrostlých stromů a keřů tomu vydatně napomáhá.
Autor: Jana Hronská
Zapojené trvalkové záhony se doplňují s trávníkem, který v zahradě tvoří měkoučký koberec.
Autor: Jana Hronská
„Zahrada by měla být živým organismem. Proto i trvalky na okrajích výsadeb přinášejí barevnou proměnlivost, která se mění během celého roku,“ popisuje Martina Forejtová.
Autor: Jana Hronská
I betonové schodiště je po letech „obalené“ vzrostlou zelení, takže nepůsobí tak stroze.
Autor: Jana Hronská
Zahrada je tzv. měkká architektura. Neustále žije a vyvíjí se a proměňuje v čase tak, jako se mění přání a potřeby majitelů. „I tato zahrada prochází proměnami a přitom zůstává věrná svému původnímu konceptu – propojuje moderní architekturu domu s přirozenou krásou krajiny,“ uzavírá krajinářská architektka Martina Forejtová.
Autor: Jana Hronská
