Jaká strava je k půdě nejšetrnější? Vegani skončili až za vegetariány

aktualizováno 
Vezměte hektar půdy a zkuste z něj celý rok živit jednoho člověka. Podle amerického průzkumu na tom bude nejlíp ten, kdo odmítá maso, ale dá si mléčné výrobky nebo vejce. Hned po vegetariánech by uměli půdu nejlépe využít ti, kdo velmi umírněně konzumují i maso a až po nich vegani, jejichž jídelníček přitom hlásá šetrnost k přírodě. Klasický masožrout je ovšem na tom nejhůř.

Z takového stolu by měl vegetarián radost. | foto: Profimedia.cz

Zajímavá studie o tom, jaký druh stravování by nejlépe uživil lidstvo, vyšla v kalifornském magazínu Elementa: Science of the Anthropocene. Srovnávala deset různých typů stravování podle toho, jaký typ půdy a v jakém množství potřebují. Od současné americké stravy přes diety s různě odstupňovaným podílem živočišné stravy až k těm úplně vegetariánským jídelníčkům (ovolakto, lakto) a veganským.

Plýtvající masožrouti

Logicky a zjednodušeně jsou na zemědělskou půdu nejméně náročné diety vegetariánské a veganské. Rostlinnou stravu totiž jen vypěstujete a můžete ji rovnou sníst. Energie jde ze slunce skrz fotosyntézu do rostlin a z rostlin do vás. Abyste produkovali stravu živočišnou, musíte to přírodou prohnat nadvakrát. Ze slunce fotosyntézou do rostlin, z rostlin jako krmi do zvířat a teprve pak můžete jíst hmotu zvířat.

Graf znázorňující kolik plochy půdy by v ideálním případě stačilo uživit...

Graf znázorňuje, kolik plochy půdy by v ideálním případě stačilo uživit jednoho člověka.

Není to samozřejmě moc efektivní a když běžnou, plně masožravou dietu srovnáte například s veganskou, tak to udělá obrovský rozdíl. Přepočteno na využití půdy na hektar za rok vegan vystačí jen s 0,13 hektaru, kdežto průměrný masožravec potřebuje 1,08 hektaru na rok – a to je více než osmkrát tolik.

Realita neuznává ideální chlívečky

Problém s touhle kalkulací je ovšem v tom, že nezahrnuje reálné rozložení půdy a hlavně její využití. V USA například zabírají většinu půdy pastviny, na kterých vám (zjednodušeně) poroste jenom tráva a jejich konverze na jiné plodiny by byla buď nemožná nebo velmi drahá.

Všežravec
Všežravec (omnivor) je organismus, který se živí živočišnou a také rostlinnou potravou. Nespecializuje se pouze na jeden typ. V současnosti je tento typ stravování nejrozšířenější. Omnivor trpí nadváhou častěji než je tomu i jiných druhů stravování.

Semivegetariáni
Semivegetariáni nebo tzv. parciální vegetariáni, přijímají rostlinnou stravu s určitými druhy masa. Konzumují ryby a hrabavou drůbež a také nízkotučné mléčné výrobky, červené maso z jídelníčku vylučují.

Lakto-ovo vegetarián
Nekonzumuje maso, ale jedí vejce a mléčné výrobky (mléko, sýr, máslo nebo jogurt). Pojmenování má latinsky původ, kde lacto znamená mléko a ovo vejce.

Frutariáni
Konzumují pouze rostlinné produkty. Frutariánství je přísná forma veganství. Dbají o to, aby nepoškozovali rostliny. Frutariáni konzumují ovoce, ořechy a semena. Vyhýbají se zelenině a živočišným produktům.

Vegani
Vegani vylučují konzumaci živočišných produktů (maso, mléko, sýry, vejce, med). Živí se jen rostlinnou stravou. Je to životní styl, který zakazuje využívání živočišných produktů pro naše potřeby.

Abyste z pastvin dostali nějakou potravu, můžete na nich chovat například skot. Ovolaktovegetariáni a laktovegetariáni tuhle půdu využijí alespoň částečně (budou moct čerpat mléčné výrobky), zbude jim však spousta nevyužitého masa. Vegani si pak na takovém typu půdy neškrtnou vůbec a museli by na ní nechat pučet divočinu, nebo ji přeměnit na jiný typ využití.

Umírnění všežravci šetrnější než vegani

Pokud potom propočítáte, jak by s reálnou půdou (v USA) různé diety vystačily, vyjde z toho dost zajímavé srovnání.

Nejvíce lidí by uživila laktovegetariánská dieta s ovolaktovegetariánskou stravou hned v závěsu. Pak ale překvapivě vychází ještě všežravá dieta s 20% podílem živočišné stravy a za ní i ta 40%. Teprve na pátém místě je strava veganská.

Schopnost rozumně využít potenciál pastvin tady rozhoduje. A i když je čistě rostlinná strava teoreticky nejefektivnější, v reálném rozložení podle typů půd narazí na limit. Luštěniny, oříšky a olejniny zkrátka na pastvě nerostou.

Je to složitější

Je tady dost dobře vidět, jak jsou podobné počty a jejich interpretace složité. Přitom šlo čistě jen o teoretickou schopnost půdy uživit na dané ploše při určitém způsobu stravy. Pokud by se měly započítat i další faktory – například vliv konkrétní diety na spotřebované zdroje (voda, dusík, energie) a životní prostředí (emise CO2), bylo by to ještě komplikovanější. Každá země má navíc jiné rozložení půdy.

Výsledky, myslím, ale i tak stojí za to. Je moc pěkně vidět o kolik je rostlinná strava efektivnější pokud jde o hlavní zdroj (půdu) a taky to jak s tím výběr naší diety může obrovsky zahýbat. Příklon k dietě s převahou rostlinné stravy může ušetřit spoustu půdy.

Zároveň je ale jasné i to, že se o vlivech jednotlivých diet nedají sázet kategorické úsudky. Čím víc reálných faktorů započítáte, tím je spektrum od ideálu k realitě plynulejší. Vegani, vegetariáni nebo všežravci – každý typ diety má prostě svoje výhody i nevýhody.

Původní článek byl napsán pro web Cuketka.cz a byl redakčně upraven.

Autor:

Nejčtenější

Chtěla kocoura na mazlení, on na ni místo toho útočí. I na vnoučata

Ačkoliv působí jako agresor, podle Kláry kocour Mazlík ve skutečnosti jen...

Šestiletý kocour důchodkyně z Milevska se sice jmenuje Mazlík, ovšem jakémukoliv souznění se svým jménem se úspěšně...

Gastronomie je náhradní vojenská služba, řekl Pohlreich v Rozstřelu

Zdeněk Pohlreich v diskusním pořadu iDNES.cz Rozstřel.

Zdeňka Pohlreicha znají mnozí jen díky roli televizního šéfa, kterou loni po deseti letech s úlevou opustil. Další ho...

Cheesecake a Amuse-Bouche. Slova, která dala v Prostřeno zabrat

Karel Ondrka předváděl v pořadu Prostřeno! soutěžícího s Touretteovým syndromem.

Oblíbená série Prostřeno se vysílá již desátým rokem. V netradičním kulinářském pořadu se k plotně často staví i lidé,...

Správný párek by měl mít 30 % tučného masa, říká řezník Kšána

Párky jsou jednou z nejoblíbenějších uzenin u nás.

František Kšána mladší se stal prototypem úspěšného řezníka, který propaguje chovy tradičních českých plemen a dokáže...

Kysané zelí je vitaminová bomba, kterou si snadno vyrobíte doma

Kysané zelí je vitaminová bomba, která od pradávna sloužila přes celou zimu...

Udělejte si zásoby vitaminů na zimu a rozjeďte pořádný zelný proces. Návod je zároveň fermentačním autopilotem, který...

Další z rubriky

Kysané zelí je vitaminová bomba, kterou si snadno vyrobíte doma

Kysané zelí je vitaminová bomba, která od pradávna sloužila přes celou zimu...

Udělejte si zásoby vitaminů na zimu a rozjeďte pořádný zelný proces. Návod je zároveň fermentačním autopilotem, který...

Češi si doma svítí čím dál více, neúsporné zdroje stále převládají

LED žárovka (ilustrační snímek)

České domácnosti se snaží dosáhnout lepšího světelného komfortu, a proto kombinují různé typy osvětlení. Podle průzkumu...

Nákup až ke dveřím přivezou autonomní vozíky. Testuje je britské Tesco

Britské Tesco zavádí autonomní vozíky, které přivezou nákup až ke dvěřím

Technologická společnost Starship vsadila místo dronů na autonomní vozíčky, které dokážou přivézt nákup do čtvrthodiny...

Najdete na iDNES.cz