Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvStačilo jedno hnízdo. Za několik let jich byly tisíce. Přesně tak popisuje vývoj invaze sršně asijské ve Švýcarsku včelařka a odbornice na tento druh hmyzu Helena Proková. Podle ní by podobný scénář mohl potkat i střední Evropu, pokud lidé přestanou být obezřetní.
„Ve Švýcarsku se první hnízdo objevilo v roce 2017. Za pět až šest let jich bylo více než tři tisíce. A to jsou jen ta objevená,“ upozorňuje. Asijská sršeň podle ní nepředstavuje problém jen pro včelaře. Je predátorem opylovačů a dokáže zásadně narušit fungování celých ekosystémů. „Jsou to likvidátoři hmyzu,“ říká.
Včely nemají šanci
Největší hrozbu představuje sršeň asijská pro včely. Jakmile objeví jejich stanoviště, stávají se pro ně snadným zdrojem potravy. „Loví ve skupinách přímo před úly. Včela při přistávání zpomalí a v tu chvíli ji sršeň chytí ve vzduchu. Nemá prakticky šanci uniknout,“ popisuje Proková.
Důsledky mohou být podle ní fatální. Oslabená včelstva často nepřežijí zimu a nedokážou vychovat novou generaci včel. „Může dojít i k tomu, že včelstvo úplně zanikne,“ varuje.
Přitom reprodukční potenciál invazního druhu je obrovský. Jediné hnízdo může podle odbornice vyprodukovat stovky nových královen. V některých případech jich bylo zaznamenáno až patnáct set.
Jak mohou vypadat praktické dopady, ukazuje příklad z Francie, který Proková dlouhodobě sleduje. Například jeden z tamních včelařů měl přibližně sto včelstev rozmístěných na několika stanovištích. V roce 2023 se na ploše šesti kilometrů čtverečních objevilo 66 hnízd sršně asijské „Populace včel byla prakticky zlikvidována. Dodnes se z toho nedostal,“ říká. Včelař podle ní přišel o hlavní zdroj příjmů a musel si hledat nové zaměstnání.
Ohrožena je i úroda
Podle Prokové je chybou vnímat problém pouze jako záležitost včelařů. „Ztráta opylovačů znamená ztrátu výnosů i kvality úrody,“ varuje. Ve Francii už dnes podle ní existují oblasti, kde jsou na levandulových polích místo včel vidět především sršně. Ubývá opylovačů, snižuje se úroda ovoce i zeleniny a problémy začínají pociťovat zemědělci.
Navíc dospělé sršně samy poškozují dozrávající plody. Živí se cukry a vyhledávají hrozny, fíky, hrušky nebo jablka. „Nejenže likvidují opylovače, ale následně poškozují i samotnou úrodu,“ upozorňuje odbornice.
Dobrou zprávou podle ní je, že v Česku se zatím daří šíření invazního druhu brzdit. Dosud bylo zaznamenáno pět nálezů jednotlivců nebo hnízd. První známé hnízdo bylo objeveno u Plzně, další v okolí Opavy. V obou případech se podařilo zasáhnout včas a hnízda zlikvidovat.
Klíčovou roli podle ní sehráli obyčejní lidé. „Všechny záchyty byly díky občanům, kteří si všimli neobvyklého hmyzu a nahlásili ho,“ oceňuje Proková. Právě proto vznikla aplikace Nahlaš sršeň, prostřednictvím které mohou lidé posílat fotografie podezřelých nálezů odborníkům.
Útočí na člověka?
Přestože vzhled sršně může budit respekt, běžného člověka podle Prokové aktivně nenapadá. „Když ji vidíte na květech nebo na ovoci, člověka si vůbec nevšímá,“ říká.
Nebezpečná situace nastává především v blízkosti hnízda. Sršně ho brání podobně jako jiné druhy společenského hmyzu. Jejich žihadlo je navíc výrazně větší než u vos nebo včel a může měřit až pět milimetrů. Největší riziko představuje pro alergiky.
Hostem pořadu Rozstřel moderátora Vladimíra Vokála byla Helena Proková, včelařka a mezinárodní koordinátorka projektu studujícího Sršeň asijskou.
Podle Prokové není reálné očekávat, že by se šíření invazních sršní podařilo úplně zastavit. „Museli bychom zastavit mezinárodní dopravu. To není možné,“ konstatuje. Řešením je podle ní včasné odhalování hnízd a spolupráce mezi státy. Největší chybu podle odbornice udělala Francie, která první varování podcenila.
„Deset let se tomu téměř nikdo nevěnoval. Tvrdilo se, že se druh v Evropě stejně nerozšíří. A právě to umožnilo jeho expanzi,“ říká. Pokud se Evropa z francouzské zkušenosti nepoučí, může podle ní náš kontinent během několika desetiletí vypadat úplně jinak než dnes. „Nejde jen o včelaře. V ohrožení jsou občané, zemědělství i celý ekosystém,“ uzavírá Helena Proková.
