Hobby.cz

Srovnejte si biologické hodiny. I noční výlety do lednice tělo rozhodí

aktualizováno 
Biorytmy ovlivňují každou buňku v našem těle. Když se vychýlí, zhorší kvalitu spánku, soustředění, a dokonce mohou mít za následek i vážné zdravotní potíže. Proto vědci apelují na zachování zimního času.

Podle vědců by byli lidé při nastavení zimního času celkově psychicky zdravější a jejich pracovní i školní výkony se zlepší. | foto: Profimedia.cz

Naši předci takové problémy řešit nemuseli. Se sluncem vstávali i uléhali. Jenže v dnešním světě je vše jinak. Mnozí lidé slunce celé dny ani nevidí, žijí pod umělým světlem a úplně zapomněli na to, že lidské tělo je s přirozeným světlem evolučně svázáno.

Při úsvitu by nás mělo světlo probudit, jeho intenzita je nižší a zvyšuje se postupně během dne, čímž udržuje organismus aktivní. K večeru se zase sluneční síla postupně snižuje, což naše tělo připravuje na spánek.

Denní perioda je zakódována nejen v každém z nás, ale i v každé buňce organismu. A tomu jsou přizpůsobeny i různé procesy v těle: cyklus spánku a bdění, příjem potravy, uvolňování hormonů, změny tělesné teploty, aktivita různých orgánů.

Nejste sova ani skřivan? Můžete být vlk nebo medvěd

Tradiční dělení na skřivany a sovy je podle mnohých nedokonalé. I proto stále stoupá obliba chronotypů Michaela Breuse, který škálu výrazně rozšířil.

  • Lev vstává časně zrána mezi čtvrtou a pátou hodinou, pracuje dlouho, třeba až do pěti. Je velmi aktivní, optimistický. Neumí příliš odpočívat, rád sportuje, jeho diář je plný, plánuje si doslova každou činnost. Uléhá poměrně brzo: obvykle mezi desátou a půl jedenáctou večer. V populaci jich je 15 až 20 procent, nejčastěji jde o vedoucí pracovníky, organizátory a manažery.
  • Medvěd je zcela nejrozšířenější typ, charakteristický je pro ně zdravý a hluboký spánek. Firmy obvykle mívají pracovní dobu přizpůsobenou jejich rytmu. Vstávají v sedm ráno, na osmou jsou v práci, kde jsou do pěti hodin odpoledne. Se spánkem problémy nemají, v posteli obvykle stráví osm hodin denně. Bývají přátelští, oblíbení a je s nimi legrace. V populaci jich je přes 50 procent.
  • Vlk nejvíce připomíná klasické sovy. Neusíná před půlnocí, ráno se mu velmi těžce vstává, i když mu stačí sedm hodin spánku. Ráno je velmi málo výkonný, jeho mozek funguje až po jedenácté a zůstává v obrátkách až do šesti večer. Má obvykle nadprůměrné kreativní schopnosti a často umělecké sklony, nebojí se riskovat. Běžná pracovní doba pro něj příliš není. Vlci tvoří 15 až 20 % populace.
  • Delfín je nadprůměrně inteligentní, velmi často upovídaný a nesoustředěný. Většina z nich trpí kombinovanými poruchami spánku, špatně usínají a během noci se budí, přičemž už znovu nedokážou usnout. Většinou spí jen pět až šest hodin. Breus to charakterizuje tak, že nikdy pořádně nespí, protože stále hlídají, zda kolem nepluje žralok či jiné nebezpečí. Proto bývají unavení a podráždění, jsou nejčastějšími pacienty v ordinacích spánkových specialistů. Tvoří asi 10 % populace.

(Zdroj: kniha Síla správného okamžiku: poznej svůj chronotyp)

Pokud člověk přestane chodu svého těla naslouchat, hrozí mu vážné zdravotní komplikace. Velmi často jsou to problémy psychické, nezřídka pak kardiovaskulární či metabolické. Mnohé studie zase dokládají, že lidé, kteří si rádi přispí a v noci jdou spát pozdě, umírají dříve než ranní ptáčata, která ulehla před půlnocí. Je to způsobeno mimo jiné nedostatkem spánku a nadměrnou konzumací kávy i energetických nápojů.

Miliony malých hodinek

I když své vnitřní hodiny má v těle každá buňka, nejdůležitější jsou ty centrální, které jsou uloženy v mozku, konkrétně v hypotalamu. Toto jádro je spojeno se sítnicí v oku, která rozlišuje den a noc a vysílá informace jednotlivým orgánům. Ty jsou tak dopředu informovány o chystaných změnách a připravují se na ně. Než se třeba probudíme, vnitřní hodiny dávají tělu signál, aby uvolňovalo hormony, které jsou důležité pro člověka poté, co vstane.

Nebo třeba cholesterol, který je produkován v játrech během noci. I proto by se léky na úpravu cholesterolu měly brát před spaním. Naopak léky na tlak by pacient měl polykat brzy ráno, protože v ranních hodinách dochází k vzestupu krevního tlaku bez ohledu na aktivitu člověka. Dopoledne je tak mnohem vyšší riziko infarktu než odpoledne. Od půlnoci do šesté ranní se zase redukuje tvorba slin, které ničí v ústní dutině bakterie. Zuby by se proto měly čistit před půlnocí a ráno před snídaní.

Pokud své biorytmy vychýlíte, v těchto i dalších procesech v těle zavládne zmatek. Zároveň to ovlivní i tvorbu hormonů. Nejvíce diskutovaný bývá hormon melatonin, kterému se také říká hormon noci nebo spánkový hormon. Ten je vylučován za tmy, vrcholí uprostřed noci, aby podpořil spánek.

Pokud si tedy večer rádi a intenzivně svítíme, koukáme do noci do počítače či telefonu, posouvá se produkce melatoninu do pozdějších hodin a jeho množství se celkově snižuje. Když se setmí, obsahuje melatonin dokonce i mateřské mléko. Kojenému dítěti pomáhá nejen spát, ale také se lépe orientovat v čase. Se stoupajícím věkem klesá produkce tohoto hormonu, proto mají staří lidé se spánkem nezřídka problémy.

Nechte zimní čas, apelují vědci

Narušení biorytmů zažívá mnoho lidí každoročně v souvislosti se střídáním letního a zimního času. Je provázeno únavou, ospalostí i dezorientací. Toto velmi kontroverzní téma se řeší nejen na národní úrovni, ale v poslední době i na té nadnárodní. Vědci totiž dlouhodobě upozorňují, že změna není pro lidské tělo přirozená, a žádají, aby bylo střídání zrušeno.

„Vědecké důkazy, které jsou v současné době k dispozici, naznačují, že zavedení trvalého standardního, tj. zimního času, je nejlepší volbou pro veřejné zdraví. Ponechání zimního času celoročně zajistí lidem v zimě více expozice rannímu světlu a v létě budou lidé méně vystaveni večernímu světlu. Tím se lépe synchronizují jejich biologické hodiny a spánek bude nastaven na dřívější dobu ve vztahu k pracovní době a školnímu času. Lidé budou celkově psychicky zdravější a pracovní i školní výkony se zlepší,“ popisuje Alena Sumová, která vede oddělení zabývající se chronobiologií ve Fyziologickém ústavu AV ČR a má též funkci vědeckého sekretáře Evropské společnosti biologických rytmů.

Výzkumy podle ní ukazují, že zimní čas zlepšuje kvalitu spánku, je zdravější pro lidské srdce a má pozitivní vliv na tělesnou hmotnost. Je prokázána také jeho souvislost se snížením spotřeby alkoholu a tabáku i nižším výskytem nádorových onemocnění.

Ranní ptáče dál doskáče

Vychýlené biorytmy mají mnozí lidé dány geneticky. Ne každý má totiž to štěstí, že je jeho chronotyp zcela v normě. Někteří lidé ráno vyskočí z postele a do pár minut jsou schopni plnohodnotně fungovat, pro jiné představuje ranní budík doslova muka.

Skřivanům běží hodiny rychleji, sovám zase pomaleji. Podle odborníků jsou na tom sovy hůře než jejich protějšky. Ranní typy totiž podle výzkumu žijí zdravěji, méně pijí alkohol, častěji sportují a vyhýbají se kávě. Podle některých výzkumů bývají večerní typy celkově méně spokojené se svým životem, hůře se učí, ve větší míře kouří, pijí kávu a konzumují alkohol, méně sportují, více času tráví u počítače, dokonce mají podle lékařských statistik tendence k depresím a schizofrenii.

I když je toto nastavení dáno geneticky, i sovy si mohou na brzké vstávání zvyknout. „Naše vnitřní hodiny jsou poměrně plastické a schopné se přizpůsobovat změně vnějších podmínek. Vystavování se přirozenému dennímu světlu během dne a současně tmě během noci zaručuje správné seřízení našich hodin. Při takovém pravidelném denním režimu lze seřídit hodiny i u člověka s časným či pozdním chronotypem,“ dodává Sumová.

Trpí hlavně psychika

Studium takzvaných cirkadiánních rytmů a jejich vlivu na zdraví člověka se stalo středem zájmu zejména v posledních letech. Ukázalo se totiž, že narušení tohoto čtyřiadvacetihodinového rytmu způsobuje mnohem vážnější potíže, než se původně předpokládalo. Že nezpůsobuje „jen“ obezitu a metabolické změny, ale také třeba kardiovaskulární potíže a zejména vážné psychické problémy, jako jsou silné depresivní stavy.

Zázračné bylinky pomáhají na stres, nachlazení i libido

Rýmovník neboli molice, kterou botanici znají pod latinským názvem...
Tribulus terrestris neboli kotvičník lze také pěstovat v samozavlažovacím...

„U většiny pacientů trpících depresí můžeme při klinickém vyšetření zjistit narušení biorytmů. Jde například o sezonní závislost, zimní deprese, ranní pesima, kdy se člověk cítí nejhůře za svítání, či časné probouzení. Při podrobnějším vyšetření pak můžeme nalézt například abnormní, časově posunutou produkci hormonu melatoninu,“ popisuje přednosta pražské psychiatrické kliniky Jiří Raboch.

Kromě toho neustálé změny v době ulehání ke spánku přispívají k diabetu 2. typu. Druhotně pak tito lidé mají problémy s imunitou, častější nemocností a zhoršeným soustředěním. Nové studie však přinesly důkazy i o souvislostech s onkologickými nemocemi.

Světlo ve městech

Narušené biorytmy trápí hlavně ty, kteří pracují ve směnném provozu. Podle různých výzkumů tito lidé čelí vyššímu riziku srdečních onemocnění, demence, cukrovky, a dokonce některých typů rakoviny.

Další častou příčinou narušených biorytmů je takzvaný „jet lag“. Přelet mezi časovými pásmy je obvykle doprovázen únavou, podrážděností a poruchami spánku. Čas, který přelet organismu vnucuje, nesouhlasí s rytmem dne a noci, který kolem něho ve skutečnosti existuje. Let na západ způsobí takzvané fázové zpoždění a vnitřní hodiny se musí posunout dozadu. Naproti tomu let na východ zkrátí den a vnitřní hodiny se musí posunout dopředu.

Vliv na naše biologické hodiny mají také noční útoky na ledničku. Tělo místo odpočinku musí trávit a startuje pochody, které jsou typické pro denní dobu. Ovlivňuje to pak procesy nejen v trávicím traktu, ale také v tukové a svalové tkáni.

K narušení biorytmu může u citlivějších jedinců dojít i bez jejich vlastního zavinění, a to kvůli takzvanému světelnému znečištění neboli světelnému smogu. Umělé osvětlení ve městech se totiž stává doslova civilizačním problémem. Najít místo, kde je dokonalá tma, je v České republice téměř nemožné. Pouliční osvětlení, obchodní domy, reklamní plochy – to vše způsobuje, že lidé ve městech trpí nespavostí častěji než lidé žijící ve vesnicích.

S ohledem na to, jak významné potíže narušení biorytmů způsobuje, se začalo světelné znečištění řešit už i na celostátní úrovni. Vznikla pracovní skupina, která pro vládu připravila materiál, v němž vysvětluje, co přesně světelné znečištění znamená a jaké důsledky na zdraví jedinců i zvěře má. Zároveň vznikla osvětlovací příručka pro obce, která shrnuje rizika světelného smogu a doporučuje obcím způsoby, jak ho eliminovat.

Autoři:
zpět na článek