„Ze zkušeností víme, že solární panely je možné umístit na sedmdesát procent střech, včetně rovných, nevhodné jsou pouze plochy orientované čistě na sever,“ vysvětluje Pavel Matějovič, technický expert a provozní ředitel společnosti Schlieger.
Česko na tom se slunečním svitem není úplně špatně. Z pohledu statistiky slunečního svitu v krajských městech svítí v Česku slunce průměrně 1 450 hodin ročně.
Loni bylo podle Solární asociace instalováno celkem 62 megawattů nových fotovoltaických elektráren, což je o 20,6 procenta víc než o rok dřív. Nejvíc se na nárůstu podílely instalace na rodinných domech.
Úspory, nezávislost, ekologie
Fotovoltaická elektrárna je systém, který přeměňuje energii slunečního záření na elektrickou energii. Používají se k tomu fotovoltaické neboli solární články sestavované do solárních panelů.
Tepelné čerpadlo ušetří většinu energií |
Domácí fotovoltaické elektrárny jsou nejčastěji umisťovány na střechu domu. Motivací k pořízení vlastní fotovoltaické elektrárny je hned několik – úspora financí, ekologická udržitelnost, brzká návratnost, dotace, nezávislost na jiných dodavatelích energií a bezúdržbovost řešení.
Vzhledem k extrémním živelním událostem posledních let v Česku, jakými byla tornáda či povodně, je jistě moudré zamyslet se nad pojištěním solárních panelů proti živelním pohromám, které investice lehce navýší. Na fotovoltaické elektrárny je možné v rámci dalšího kola dotačních programů získat příspěvek od státu až dvě stě tisíc korun.
Rekordní dotace
„Počet žádostí o dotaci na fotovoltaiku přijatých od počátku roku již překonal čísla za celý loňský rok,“ uvádí se v prohlášení Státního fondu životního prostředí, který spravuje program Nová zelená úsporám. Od počátku roku bylo přijato přes dvanáct tisíc žádostí na víc než 2,3 miliardy korun.
Na téměř každém domě lze najít část střechy orientovanou k jihu.
Obecně jsou na trhu tři systémy fungování fotovoltaických elektráren. Solární panely s akumulací do ohřevu vody, kdy se energie akumuluje do užitkové a topné vody, dalším typem jsou solární panely s baterií, kdy se přebytečná energie akumuluje do baterií pro pozdější využití, a pak je tu kombinace fotovoltaiky a tepelného čerpadla, která je co do fungování, úspory a návratnosti obvykle nejefektivnějším řešením.
Baterie vedou
Do nedávna lidé v Česku dávali přednost fotovoltaice s akumulací do ohřevu vody. Systém s baterií ztrácel v minulosti body díky své vyšší pořizovací ceně baterie a kratší životnosti.
Seriál o šetření energiemiV několika dílech se seznámíte s možnostmi, jak se stát nezávislými na dodávkami energií od státu nebo výrazně ušetřit. Už jsme si vysvětlili, jak pracuje tepelné čerpadlo, jaká je návratnost pořízení fotovoltaických panelů a že je výhodné zkombinovat je i s akumulátory. V příštím dílu se můžete těšit na hlubší analýzu výběru tepelného čerpadla podle systému vytápění, které používáte v domě. |
Dnes je však situace jiná. Díky technologickému vývoji jsou baterie výrazně levnější a zásadně se zvýšila jejich životnost. Dnes se až sedmdesát procent zájemců o fotovoltaiku přiklání právě k solárním panelům s baterií.
Velká výhoda systému s baterií je ta, že když elektrárna vyrábí víc elektřiny, než aktuálně spotřebujete, umí si ji uložit do baterií a využít v okamžiku, kdy je to potřeba. Ideální je sto procent vyrobené elektřiny spotřebovat přímo na místě a neposílat ji dál do elektrické sítě.
Přebytky, které odcházejí do elektrické sítě, jsou vykupovány za cenu, která je nízká. Rozhodně se vyplatí doma vyrobenou elektřinu spotřebovat také doma. Dalšími nespornými výhodami baterií jsou dodávky elektřiny i v době, kdy dojde k výpadku proudu.
Návratnost od tří deseti let
Návratnost fotovoltaických elektráren se velmi rychle mění a vyvíjí v čase. Před několik lety byla zcela jiná než dnes.
Stojí za tím jednak technologický pokrok, ale hlavně měnící se dotační podmínky a prudce rostoucí ceny energií. Například noví zákazníci skupiny ČEZ zaplatí za elektřinu při roční fixaci dvojnásobek loňské ceny, tedy 11,22 koruny za kilowatthodinu.
Starší dům může mít spotřebu energie kolem 18 MWh ročně, což by při nových cenách elektřiny mohlo znamenat sumu kolem 200 tisíc korun ročně. Při těchto cenách je schopná elektrárna vyrobit za rok elektřinu v hodnotě kolem 100 tisíc korun, což by znamenalo návratnost spíše v nižších jednotkách let.
Fotovoltaická elektrárna bez baterie vás bude stát méně. Na druhou stranu jsou na tuto variantu poskytovány nižší dotace a celkově ušetří méně peněz, protože například večer elektřinu nevyrábí, čili pokud nejste přes den doma, energii využívají pouze spotřebiče ve stálém chodu, například lednice.
Přebytečná elektřina ohřívá užitkovou, případně topnou vodu. Další přebytky jdou do sítě distributora. Večer, když svítíte, díváte se na televizi a podobně, čerpáte elektřinu již ze sítě a tedy od dodavatele a platíte za ni peníze navíc.
„V té nejvíce výhodné situace může být návratnost fotovoltaické elektrárny při dnešních cenách elektřiny a s využitím maximálních dotací už kolem tří let. Vzhledem k tomu, že záruka na osmdesát procent výkonu panelů elektrárny je třicet let a záruka na baterie překračuje hranici deseti let, jsou fotovoltaické elektrárny jedním z dobrých řešení, jak bojovat proti energetické krizi,“ říká Pavel Matějovič.
Ostatní experti nejsou co do času návratnosti tak optimističtí. V květnu 2022 šéf solární asociace Jan Krčmář odhadoval v pořadu Rozstřel návratnost fotovoltaických systémů na dobu značně pod 10 let, jiní experti mluví o 5 letech.
„Spíš než ekonomické důvody mohou proti fotovoltaice mluvit technické důvody jako třeba orientace střechy. Dneska by bylo těžké najít případ, kdy by se nějaká solární elektrárna nerentovala ekonomicky,“ řekl v Rozstřelu Jan Krčmář.
26. května 2022 |
