Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Titul Nejlepší amatérský pekař České republiky získává...“ napínal při vyhlášení výsledků finále všechny přítomné moderátor Václav Kopta. „Martina,“ dodala po zdánlivě nekonečné odmlce jeho kolegyně Tereza Bebarová. A Martině, mámě malého kluka, se překvapením podlomila kolena.
Pralinky a Aljaška rozhodly. Soutěž Peče celá země vyhrála máma na mateřské |
Posléze vysvětlila na kameru, že stále ještě potřebuje čas, aby to vůbec byla schopná vstřebat. A co ji k výhře podle porotce Josefa Maršálka dovedlo? „Šla do toho lidsky, na nic si nehrála a překonala sama sebe,“ řekl po vyhlášení.
Právě tento okamžik připomněla oběma hostům moderátorka Rozstřelu Monika Zavřelová jako první. A Martině začaly ve studiu opět téci slzy, přestože se natáčení finále soutěže odehrálo už loni v létě. Po natáčení finále se prý Martina dlouho s výhrou smiřovala: „Každé ráno jsem se probouzela a říkala si, že to není možné.“ Je to podle její zkušenosti naprosto neuvěřitelný pocit, který se nedá popsat, ale musí se zažít. Martinu osobně to alespoň pořád ještě dojímá.
Josefu Maršálkovi se prý při sobotním vysílání finále v České televizi také naplno vrátily emoce a síla toho zážitku z natáčení finále, které proběhlo 3. června 2021. Do poslední chvíle totiž ani jako porotci netušili, kdo soutěž vyhraje, protože skóre bylo vyrovnané a kreativní výzva nerozhodla. „Museli jsme se vrátit k té osobní a technické a je absolutně úžasné, že to vyhrála právě Martina. Že ukázala, že Martina z Přerova si prostě vyhrne rukávy a s přehledem tam vypálí za čtyři hodiny antigravitační dort,“ zavzpomínal Josef Maršálek.
Čím ve finále Martina překvapila?
Martina zvládla nejen dort, ve finále se s přehledem předvedla i výbornými pralinkami, technickou výzvu zvládla také na jedničku, přestože pečenou Aljašku dělala poprvé, a jako srdcařka ještě pomáhala soupeřkám, když jí zbýval volný čas do přísných limitů. Právě umění rozvrhnout si práci je pro cukráře základ, což zdaleka není snadné, proto Josef Maršálek smekal, s jakým přehledem a klidem Martina překvapivě zvládala těžké výzvy.
V Rozstřelu Martina přiznává, že na výrobu pralinek se hrozně těšila, protože je to její oblíbená činnost: „Popravdě, doufala jsem, že mi to dají hnedka na začátek soutěže, abych to stihla. Jak slané koblihy, tak čokoládu.“ A dodává se smíchem, že to určitě lépe vypadalo než chutnalo, s čímž ale Josef Maršálek odmítá souhlasit. Stejně tak jako s tím, že by měli porotci jakkoliv rozdělené role.
Slané koblihy podle MartinyNa těsto na slané koblihy potřebujete: 300 g hladké mouky, 8 g krystalového cukru, 20 g droždí, 200 ml plnotučného mléka, 1 vejce, 30 g másla, 8 g himálajské soli a 1000 ml oleje na smažení. Na slanou náplň 250 g nivy a 300 g uzené anglické slaniny, co nejlibovější. (Příprava trvá 2 hodiny.)  Slaná (i sladká) verze koblih od Martiny, vítězky druhé řady soutěže Peče celá země. Do mísy nasypeme mouku, do které uděláme důlek. Do důlku dáme cukr, rozdrobíme droždí a zalijeme teplým mlékem. Necháme odstát asi 10 minut. Poté přidáme ostatní suroviny a vypracujeme hladké těsto, které necháme kynout. Z vykynutého těsta uděláme koule, do kterých vložíme kousky nivy a kousky slaniny, zabalíme je a vytvoříme koblihy, které položíme na pomoučněný tác, aby ještě chvíli odpočívaly. Smažíme v rozpáleném oleji dozlatova. Během smažení se koblihy snažíme otáčet. Usmažené koblihy dáme na papírovou utěrku a poté rovnou na servírovací mísu. |
Prozrazuje i to, jak je těžké popsat strukturu či chuť cukrářských a pekařských výrobků. A jak porotci během soutěže účastníky koučují, i jak jsou přitom úspěšní, když soutěží doprovázejí 12 nejlepších amatérských cukrářů v Česku, kteří prošli dvoukolovým castingem. Co si ze soutěže odnesla například právě vítězka Martina? „Být pečlivější, nespěchat a přemýšlet,“ vypadlo z ní bez rozmýšlení. Proč? Je si vědoma toho, že ne vždy se jí během soutěže podařilo upéct daný recept tak, jak by si sama představovala.
To Josef Maršálek je na rozdíl od ní už dlouhá léta opravdový profík. Připomněl, že se pro cukrařinu prostě narodil a ve dvaceti letech kvůli ní utekl z domu. „Nikomu na světě nikdy nedovolím, aby mi tu lásku k té práci vzal nebo zkazil. Pro mě je to práce snů, a často říkám, že za odměnu,“ vysvětluje, že jako cukrář neprodává mouku a vajíčka, ale umění a příběhy.
Martina dodává, že se jí velmi líbí, když si někdo na jejím dezertu pochutná, sama to nejí. Což Josefu Maršálkovi připomnělo Martininu koblihu se slaninou a nivou. „Když jsem do ní kousl, tak jsem si musel kousnout ještě jednou. Přitom jsem sám sobě přísahal, že v soutěži nic víc jak jednou neochutnám, protože tam toho ochutnáte za den strašně moc,“ vzpomínal na překvapivou koblihovou náplň.
„Vlastně to od Martiny byla drzost, vzít slaninu, nivu, nastrouhat to, vrazit to do těsta, nechat vykynout a osmažit v oleji. Byla to drzost, která ale fungovala. A v cukrařině, nebo v gastronomii všeobecně, to zariskování někdy může přinést strašně zajímavý výsledek,“ řekl Maršálek a konstatoval, že historie gastronomie zná takových příkladů spoustu.
A co plány vítězky, která je skromná a velice bezprostřední, takže bez okolků řekne i to, co by si jiní soutěžící určitě raději nechali pro sebe, jak koneckonců předvedla i v soutěži? Během soutěže se netajila tím, že by si ráda otevřela malou cukrárnu, ale jak by to chtěla skloubit se svým zaměstnáním ve státní správě, když se současně ráda hodně věnuje malému synovi? Poslechněte si Martinu v Rozstřelu, spoustu toho prozradila.
16. května 2022 |
