Jak dlouho se spolu znáte a co si myslíte jeden o druhém?
Roman Paulus: Ne dlouho, s Marcelem se znám asi půl roku, ale už před tím jsem o něm věděl a považuji ho za specialistu na italskou a všeobecně středomořskou kuchyni. A když jsem ho pak poznal osobně, tak mohu říct, že je to správný chlapík s věčně dobrou náladou.
Marcel Ihnančák: Roman je velmi talentovaný a hlavně má v kuchyni srdce. A já jsem rád, že ho mohu poznat při práci.
Když začala reklama, mnozí si mysleli, že se chystá televizní pořad ve stylu klání. Byla to náhoda, anebo úmysl? Nedali byste opravdu přednost televiznímu souboji, kdy byste paralelně vařili na zadané téma před kamerou?
R. P.: Jasně že to bylo naschvál. Ale i tak to může být souboj, zvlášť když tady nerozhoduje žádná porota, ale sami lidé, což může být někdy i daleko drsnější. Navíc já osobně považuji za férovější, když je tam ten recept vystavený, kdy si ho každý může doma vyzkoušet a ochutnat a pak ohodnotit. A navíc do diskuse i říct, co mu na tom chutnalo a co ne. A upozornit třeba i na nějakou chybu.
M. I.: Tento pořad vzbuzuje už od začátku mnoho různých emocí. Líbí se mi jeho myšlenka a hlavně možnost, aby veřejnost mohla porovnávat, ale i zkoušet něco nového. Takovým výzvám dávám přednost. Jsem rád, že mi to dalo možnost předvést své kuchařské zkušenosti. Když přišla tato nabídka, navíc v tak výborném provedení, neváhal jsem ani chvilku.
Jakým způsobem si vybíráte recept, se kterým budete soutěžit?
R. P.: To je hrozně zajímavé, protože to probíhá naopak než v normální praxi. Máte jídlo a pro něj se vybírají suroviny, kdežto tady dostanete surovinu a musíte kolem ní stvořit jídlo, které je pro ni nějak typické, atraktivní a ne zase příliš složité. A to je obrovská výzva a je to, myslím, nakonec i zábavnější než u běžného televizního pořadu.
M. I.: Já nejradši improvizuji. V kuchyni mám vlastní styl a nepotřebuji přebírat cizí recepty. Takže jídlo připravuji z vlastní hlavy a s láskou.
Na oficiálním webu obchodního řetězce vás napadli, že to nejsou vaše recepty, ale recepty z Lidlu. Jak to tedy je a jak to probíhá?
R. P.: Při pozorném sledování toho webu si můžete všimnout, od koho každý recept je. Určitá část receptů pochází opravdu z Lidlu a pak jsou tam naše originální recepty, které budou přibývat. Obsah webu je samozřejmě dopředu naplánovaný, jednou měsíčně se sejdeme a natočíme recepty na celý měsíc dopředu.
M. I.: Recepty, které vymýšlím a vařím, jsou nejdříve moje a pak i Lidlu. Ale moje jsou stejně nejlepší (smích).
Hrajete si na ostré hochy, ale podle toho, jak se prezentujete ve svých pořadech, tak nepůsobíte. Bavíte se při natáčení reklamy, baví vás tato stylizace?
R. P.: Ale vždyť to je legrace. Abychom zaujali, zvolili jsme zpočátku drsňáckou pózu, ale jak ta akce pokračuje, převládá spíš pozitivní přístup. Chtěli jsme tím zábavným přístupem ukázat, že vaření v rodině není jen každodenní povinnost, ale opravdu zábava.
M. I.: Samozřejmě, natáčení spotů je opravdová zábava. Ale ty nejlepší spoty teprve přijdou. Máte se na co těšit.
Co si myslíte o úrovni řetězce Lidl? Nakupujete v něm pro domácnost?
R. P.: Shodou okolností máme doma Lidl blízko, takže to víte, že nakupuji. Za ta léta jsem zaznamenal, že se tu zlepšili, alespoň u nás, a zdá se mi, že nedostatky se tu snaží řešit.
M. I.: Lidl se stal mým oblíbeným obchodem, když jsem tam nakupoval během svého pobytu v Londýně, měli tam dobrý výběr za skvělé ceny. A to mi zůstalo dosud, nakupuji tam pravidelně. Mám tam několik oblíbených produktů.
Nebojíte se, že spojení vašeho jména s takzvaným levným řetězcem by vám mohlo profesně uškodit?
R. P.: Myslím, že není proč. Když mě oslovili, zalíbil se mi jejich přístup. Společně jsme si pojmenovali jejich silné i slabé stránky a lidi, se kterými jsem jednal, byli profesionálové, tak jako já jsem profesionál ve svém oboru. A pro mě to byla velká zkušenost, která se vám v životě neztratí. Rozhodně necítím, že bych se měl za něco stydět.
M. I.: To bychom tu s Romanem asi nebyli. Podle mě je to dobrý řetězec a naše spolupráce se mi moc líbí, opravdu mám z toho radost.
Oba máte hodně napresovaný program. Máte vůbec ještě čas si občas zavařit? Netrpí tím vaše práce v mateřských podnicích?
R. P.: To není žádný problém. Prostě si musíte zorganizovat práci a mít schopné spolupracovníky. To, že jsem šéfkuchař, rozhodně neznamená, že bych se už k vaření samotnému nedostal. Třeba tento týden máme v práci takový fofr, že tam budu až do pátku, čtrnáct patnáct hodin denně.
M. I.: Vařím opravdu rád a stále mám chuť vymýšlet nové lehké a zdravé recepty. A nejradši vařím doma pro rodinu. Dělat mám opravdu pořád co: například za čtrnáct dní mi vyjde moje druhá knížka Zelenina, moje láska. A do budoucna přemýšlím o otevření vlastní restaurace, to bude další velká výzva.
Kolegové "na nože"Roman Paulus Je v současnosti šéfkuchař hotelu Radisson Blu Alcron, pod jehož vedením získala restaurace Alcron dvakrát Michelinskou hvězdu. Zároveň je držitelem titulu Kuchař roku 2009-2010. V předešlých letech prošel několika významnými profesními školeními, například The Emirates Academy of Hospitality Management, která je odnoží nejznámější hotelové školy světa Ecole Hoteliere de Lausanne. Rovněž se účastnil stáží v restauracích oceněných Michelinskou hvězdou (La Pergola v Římě či Maison du Boeuf v Bruselu). Marcel Ihnačák Napsal kuchařskou knihu "Radosť variť". Brzy vychází její pokračování "Zelenina, moja láska". Profesní zkušenosti získal v restauraci oceněné dvěma hvězdičkami Michelin, Pied-á-Terre v Londýně a v restauraci Jamieho Olivera Fifteen. Na Slovensku pracoval jako šéfkuchař restaurací Liviano, Fashion Cafe, Au Café a v hotelu DoubleTree by Hilton jako Executive Chef. Na mistrovství světa v ledním hokeji v Bratislavě byl odpovědný za vaření pro národní týmy Slovenska, Česka a Švédska. |
