„Hromosvod podle normy slouží k ochraně pláště budov. Už to říká, že má sloužit k tomu, aby blesk nepodpálil dům. Ale je skoro stoprocentní pravděpodobnost, že odejde elektroinstalace. To jsou však daleko menší škody než když vám shoří barák,“ vysvětluje Michal Těšínský ze serveru Hromyblesky.cz. Odmítá tak přesvědčení mnohých, že když mají na domě hromosvod, jsou stoprocentně krytí.
Podobně jako se to stalo nedávno v Hodoníně blízko Nasavrk, kde v noci uhodil blesk do domu a ten shořel během patnácti minut (více zde).
Blesky jsou obecně nevyzpytatelné. Někdy se stane, že blesk udeří do nízkého domu a vyšší nechá na pokoji. „Je to tím, že v tom nízkém má majitel dílnu a v ní třeba soustruh a další hmotné kovové stroje, které blesk přitáhnou,“ vysvětluje Těšínský.
Bez revizní zprávy není plnění
Počítejte sekundyPokud jste ve volné přírodě a interval mezi bleskem a hromem je kratší než pět sekund, zaujměte schoulenou polohu v podřepu. Nelehejte si na zem. Pokud by blesk udeřil blízko vás, mohl by se vytvořit napěťový trychtýř a krokové napětí podobné tomu, když spadnou na zem dráty vysokého napětí. |
V období bouřek může na našem území překročit počet blesků i 50 tisíc za den. Zvláště v letním období po mnoha dnech tropického horka může přijít záplava bouřek.
I když hodně z nás má domy proti úderu blesku pojištěné, pojistného pojištění se nedočkáte, pokud nebudete mít revizní zprávu mladší než pět let. „Při revizi se měří kvalita uzemnění. Dříve bylo povolených 15 ohmů, dnes je to 10 ohmů na jeden zemnicí bod,“ říká Těšínský.
Je dobré si schovávat předchozí revizní zprávy, protože z nich lze poznat, jak se v průběhu času mění hodnoty. Zda jde jenom o pozvolnou korozi, či třeba někdo v místě kopal a přerušil drát.
Každopádně je důležité, aby byl odpor celé soustavy co nejnižší, aby bylo případné svedení blesku do země co nejhladší. Za kompletní revizi hromosvodu se platí podle firmy od tisíce korun za běžný rodinný domek.
Když to bouchne
S hromosvodem je to stejné jako třeba s autosedačkou nebo cyklistickou přilbou. Pokud dojde k nárazu, je ji třeba vyměnit, už nemůže dále bezpečně sloužit.
Průchodem proudu se úplně změní krystalická mřížka kovu, takže ztratí původní vodivost. Pak je potřeba vybudovat hromosvod nový. Dnes se už téměř nepoužívají klasické pozinkované dráty, nabízejí se spíš bezúdržbové slitiny AlMgSi, což pro běžný domek stojí asi dvacet tisíc. Pokud má někdo měděné okapy a potřebuje i měděný drát pro hromosvod, aby mu domeček ladil, bude ho to stát asi o třetinu více.
Aktivní hromosvod
Při ochraně objektů s rozsáhlou a členitou střechou pomocí hromosvodů nebo u památkově chráněných staveb vyvstává problém instalace velkého množství vodičů a svodů. V některých případech nelze použít svodů skrytých a ani ochranné prostory jímacích tyčí nejsou schopné pokrýt požadovanou oblast.
Z tohoto důvodu byl vyvinut jímač se včasnou emisí výboje. Princip činnosti aktivního hromosvodu spočívá v předstihu, se kterým reaguje na přítomnost sestupné větve bleskového výboje. Elektronické zařízení ukryté uvnitř hlavice emituje na horních elektrodách těsně před samotným úderem blesku sérii pulsů, které ionizují okolí hrotu středové jímací tyče.
Tato ionizace způsobí emisi vstřícného trsového výboje a po jeho spojení se sestupnou větví i samotný úder blesku s předstihem oproti Franklinově jímací tyči 25-60 μs. Tento efekt má za následek mnohonásobně větší ochranný prostor. Napájení elektronické části jímače zajišťují „nasáváním“ náboje z elektrické pole bouřky dolní elektrody.
Je však pravdou, že se stále liší názory na to, zda je aktivní hromosvod tak účinný, jak se o něm mluví. Odborníci se shodují pouze na tom, že neexistuje zařízení, které by před bleskem stoprocentně ochránilo.
