Fish and chips. Není typičtějšího jídla pro Británii, navíc tuto kombinaci všichni milují. Není to ovšem jediná anglická klasika, která si zaluhuje pozornost.
Říká se, že pro Brity je první jídlo dne tak důležité, že si na tuto dobu neplánují ani žádné obchodní schůzky. Na vydatnou krmi je třeba mít klid, maximálně je vhodné si během ní přečíst noviny.
Malé svižné obědy
Kdo se dokáže po takové lahůdkové snídani odvalit do práce, ten už se nikam na oběd nežene. V tomhle ohledu jsou obyvatelé Velké Británie víc než skromní, hlavně tedy přes týden. Spokojí se s nějakým salátkem, sladkostí, a hlavně se sendvičem. Však také právě zde se dva plátky chleba naplněné dobrotami začaly průkopnicky podávat.
A pozor, sendviče přišly na svět opravdu stylově, a sice mezi gentlemany v londýnském Beefsteak Clubu v druhé polovině 18. století. Lord John Montagu, hrabě ze Sandwiche, zde s přáteli mastil karty, ale měl šílený hlad.
Zaúkoloval proto sluhu, aby požádal kuchaře o něco k snědku. Hraběti záhy přistane na stole roastbeef a máslem potřené kousky chleba. Opět vydá příkaz sluhovi, ten na jeho popud vrazí mezi chleby maso a... vznikne zajímavý úkaz – „funkční“ jídlo, které lze konzumovat i v zápalu hry, aniž by si milovníci pokeru ušpinili karty. Zrodil se sendvič!
