Kdy přesně skončila topná sezona 2022/2023?
V teplárenství topnou sezonu definuje zákon, ale její trvání velmi záleží na okolnostech. Běžně může začít nejdříve 1. září a končí nejpozději 31. května. V plynárenství takto přesná definice neexistuje. V obecném slova smyslu sezona začne, když venkovní teploty klesají na takovou úroveň, že se začíná topit, a skončí, když se přestane. Pokud bychom chtěli použít jinou, více procesní charakteristiku, tak sezona končí, když se zásobníky přestávají těžit a začínají se naopak plnit, a to právě v této době sledujeme – zásoby plynu v zásobnících plynu se již od minulého týdne v Česku i v Evropě zvyšují.
Na začátku topné sezony panovaly obavy, že by nemusel být po celou zimu dostatek plynu. Ty se naštěstí nenaplnily. Podařilo se zajistit alternativní dodávky v plném rozsahu? Nebo jsme jeli „na dluh“?
Nejen Česko, ale i celá Evropa ustála topnou sezonu. A to díky kombinaci více faktorů. Jednak šlo o úspory, jednak se podařilo nastartovat alternativní dodávky, tedy zejména LNG, ale i norského plynu. Zároveň se rozeběhla různá technická opatření, investice do terminálů, do infrastruktury. Ustáli jsme topnou sezonu díky mimořádnému úsilí na mnoha frontách a také díky trochu zaslouženému štěstí ve formě teplejšího počasí.
Špion na plynoměru Portál iDNES.cz v prosinci odstartoval netradiční projekt Špion na plynoměru. V domácnostech dobrovolníků sledoval pomocí speciálních čidel spotřebu plynu a zároveň to, jak je na tom Česko se zásobami plynu uskladněnými v podzemí. Více o projektu, jehož partnerem byla Pražská plynárenská, najdete ZDE. |
Kdybyste měl v absolutních číslech porovnat právě skončenou sezonu se zimou 2019/2020, tedy s poslední zimou těsně před vypuknutím globální pandemie covidu-19, jak to vypadá?
Pražanům a firmám se podařilo snížit spotřebu o 17 % v poslední topné sezoně na distribučním území Pražské plynárenské Distribuce. Tím se nám podařilo dokonce překročit závazek členských států EU „Save Gas for Save Winter“, který nás zavazuje k minimálním úsporám 15 % za období od září do března v porovnání s pětiletým průměrem v předchozích období.
Petr Kovařík Hlavní stratég Pražské plynárenské, a. s. Členem představenstva zodpovědným za strategii se stal v červnu 2021, tedy pár měsíců před začátkem energetické krize. Vystudoval pražskou Vysokou školu chemicko-technologickou. Na Fakultě potravinářské a biochemické technologie studoval pivovarnictví. Titul MBA. získal na Sheffield Hallam University. Pracoval pro pivovar Staropramen i v její mateřské společnosti Molson Coors Beverage Company jako regionální ředitel pro Českou republiku, Maďarsko a Slovensko. |
Jak výrazně se na „pohodovém“ průběhu topné sezony podílely domácnosti?
Domácnosti se na hladkém průběhu podílely stejně jako ostatní odběratelé. V úsporách ale bude nutné vytrvat, je to důležitý příspěvek jak k energetické bezpečnosti, tak k tvorbě příznivějších cen na příští sezony.
Podle prohlášení ministra průmyslu Síkely zažívá Česko po více než šedesáti letech období, kdy do země neproudí vůbec žádný ruský plyn. Je to podle vás historicky přelomový okamžik?
Ano. Proběhla nevídaná změna směrem k diverzifikaci dodávek plynu a snížením závislosti na jednom dodavateli. Dnes je v Česku závislost na ruském plynu nulová.
Vím, že molekuly plynu nahnané do podzemních zásobníků nemají visačku, nicméně máme ještě v zásobách nějaký ruský plyn? Pokud ano, kolik jej je?
Pro letošní zimní sezonu byly zásobníky naplněny převážně ruským plynem, ten je nyní zhruba z poloviny spotřebován, protože zásoba plynu se nedostala pod 50 % kapacity zásobníků ke konci sezony. Pro další topnou sezonu jsou již zásobníky plněny plynem z jiných zdrojů.
Mimochodem, začalo už doplňování zásob do zásobníků na další zimu?
Ano, právě jsme začali vtláčet, stejně jako to vidíme i u ostatních zásobníků v Evropě.
Naplněnost zásobníků |
Kritické hlasy varovaly, že příští topná sezona by mohla být ještě složitější než ta právě skončená. Jak výhledy do budoucna vidíte v Pražské plynárenské?
Evropská komise vydala nařízení, že k 1. listopadu mají být zásobníky naplněny z 90 procent. To znamená, že všechny evropské země začnou plnit zásobníky zhruba ve stejnou dobu. Existuje stále riziko, že si jednotlivé země budou konkurovat, že to bude mít vliv na cenu. Toto riziko by měl omezit společný nákup plynu v rámci platformy EU.
Zákazníky zajímá cena. Kam se podle vás vyvine cena zemního plynu v nejbližších měsících?
Vsadil bych se, že se určitě nedostaneme na 300 eur za megawatthodinu jako loni. Podle mě ale snadno může nastat situace, že se cena bude krátkodobě pohybovat okolo 100 eur, ale v této chvíli je to trochu věštění z křišťálové koule. Bude ale také hodně záležet na tom, jak začne fungovat trh v Asii. Je dobré připomenout, že o dodávky LNG soutěží Evropa právě hlavně s Asií. No a Evropa má teď štěstí v tom, že se asijský trh ještě pořádně nenastartoval po pandemii koronaviru. To znamená, že většina dodávek nyní směřuje do Evropy, a to za relativně rozumné ceny.
Takto se například na spotřebě projevilo ochlazení začátkem února:
Zimní spotřeba paní bydlící v Železných horách
Znamená to podle vás, že v Evropě skončila éra levných energii?
V určitém horizontu by se ceny postupně mohly vrátit „na dohled“ těch, které byly ještě na začátku roku 2021. Takže situace se určitě postupně zlepší, nicméně myslím, že tak nízké ceny jako před krizí již nebudou.
