(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) | foto: dtest.cz

I vitaminy se lze předávkovat. U některých hrozí arytmie a poruchy jater

  • 3
Vitaminy hrají zásadní roli pro náš metabolismus i imunitní systém, ovšem stačí tělu to, co mu dodáme ve stravě? Obzvláště v zimním období plném nachlazení a viróz máme obvykle pocit, že bychom mu měli pomoci vitaminovými přípravky. Ovšem pozor na předávkování, ať neskončíte s arytmií či poruchou funkce jater.

Pro zdravého člověka s vyváženým a pestrým jídelníčkem, kde nechybí například brambory, zelenina, ořechy, rostlinné oleje, maso a ryby, je přirozený příjem vitaminů z běžné stravy dostatečný.

Zařaďte do svého jídelníčku i takové potraviny, jako jsou pohankajáhly či quinoa. Budete se cítit plni energie, zbavíte se depresí a chudokrevnosti. Kysané zelí je doslova vitaminovou bombou a čerstvá či sušená hlíva ústřičná zase prokazatelně posiluje imunitní systém.   

Užívání suplementů má smysl v případě, že trpíte chronickým nedostatkem určitého vitaminu či minerálu v důsledku nemoci. Celiakie je například spojena s nedostatkem vitamínů A a D, při léčbě chudokrevnosti pomáhá vitamin B12. Ovšem jaký je ve vitaminových preparátech jejich obsah, lze se jimi předávkovat a nakolik obsahují tzv. éčka?

Časopis dTest porovnal etikety 33 různých vitaminových přípravků a zjistil, že většina z nich zajišťuje minimálně sto procent doporučeného denního příjmu vitaminů. Výjimku představují některé multivitaminové směsi.

Výjimkou nejsou trojnásobné dávky, v několika případech šlo dokonce o více než desetinásobky. „Například Sanofi B-Komplex forte má 1 364 % doporučeného denního příjmu vitaminu B1,“ uvedla Hana Hoffmannová, šéfredaktorka časopisu dTest.

Obecně přitom nelze říci, že čím více vitaminů, tím lépe. Při každodenním užívání doplňků si ohlídejte, kolik vitaminů denně přijmete, procentuální pokrytí denního příjmu uvádí tabulka výživových hodnot daného produktu. 

Vysoké dávky vitaminů nemají smysl, mohou i škodit

Přehnaně vysoké denní dávky vitaminů nemají smysl. U některých tělo dokáže využít jen jejich omezené množství, u jiných naopak při dlouhodobém vysokém příjmu hrozí riziko předávkování neboli hypervitaminózy.

Znáte rizika předávkování?

Nadměrný příjem vitaminu D se projevuje zažívacími potížemi, bolestmi hlavy, zmateností, křečemi či srdeční arytmií. V případě retinolu, tedy vitaminu A, se předávkování v mírné formě projevuje únavou, apatií, bolestí hlavy či zvracením. V závažnější pak zvětšením jater, případně zástavou tělesného růstu. Rizikové pak je předávkování retinolem u těhotných, protože může poškodit vývoj plodu.

Nejzávažnější riziko hrozí u látek rozpustných v tucích, zejména u vitaminů A a D, které tělo nedokáže jednoduše vyloučit, a proto se v něm hromadí.

U vitaminů rozpustných ve vodě, jako je například vitamin C, nejsou následky nadměrného příjmu tak závažné, tělo je  dokáže vyloučit. Znamená to však zvýšenou zátěž pro ledviny. Problémy způsobuje především přemíra některých vitaminů skupiny B: například nadbytek niacinu vede k poruchám jater, přemíra pyridoxinu (B6) se zase projevuje neurologickými potížemi.

Pozor, vitaminy nejsou léky. Jen doplňky stravy

Stojí za to si uvědomit, že vlastní účinné látky tvoří pouze menší část tabletek vitaminových přípravků. Zbytek jsou  plnidla, regulátory kyselosti a další přídatné látky, řada výrobků obsahuje náhradní sladidla jako aspartam, cyklamát, sacharin nebo sukralózu.

„Narazili jsme i na azobarviva. Ta se používají k vytvoření výrazně sytých odstínů a bývají dávána do souvislosti s hyperaktivitou u dětí. Obsahuje je léčivý přípravek Celaskon Červený pomeranč. Bohužel coby léčivo nemusí na rozdíl od potravin deklarovat složení na obalu a zákazník se o přítomnosti azobarviva dozví až v příbalovém letáku,“ konstatuje Hana Hoffmannová.

Každopádně většina volně prodejných vitaminových přípravků patří mezi doplňky stravy. „To znamená, že podléhají běžným potravinářským předpisům a nemusejí podstupovat klinické studie účinnosti jako léky. Stačí, když obsahují vše, co deklarují na obalech,“ konstatuje Hoffmannová.