S palačinkovým dortem se všichni soutěžící nějak popasovali: palačinky přece jen doma peče asi každý, i když zdaleka ne všichni dostanou k patnáctinám palačinkovač jako Jana. Není divu, že je to i při svém mládí tak šikovná a zkušená pekařka. I její palačinkový dort byl naprosto precizní, zdobený tón v tónu, porotu a pravděpodobně i diváky České televize nadchnul i originálním zdobením karamelem.
To technická výzva od porotkyně, blogerky a lektorky cukrářských kurzů Míši Landové, to už byl větší oříšek, přestože mají soutěžící v tomto případě k ruce jak podrobný recept a pracovní postup, tak i potřebné ingredience. Nicméně boj to byl skoro pro všechny, v podstatě jen Jana, Zdeněk a Markéta si mohli oddychnout, jak se jim střecha povedla.
Vlevo palačinkové dorty od Václava a Dominiky, vpravo střecha, technická výzva 3. kola.
Tento tradiční český zákusek chce prostě své a je poměrně pracný i na sestavení, a tak není divu, že k srdci zřejmě nepřirostl ani těm soutěžícím, kterým se povedl. V některých případech ovšem výtvory zákusek moc nepřipomínaly, takže už se pomalu začínalo rýsovat, kdo by asi tak mohl ve třetím soutěžním kole vypadnout.
Ne každá stavba z perníku vydrží...
Střechu či střechy všichni soutěžící řešili nakonec i ve své kreativní výzvě, protože za úkol, který už si promysleli doma, měli stavbu z perníku, která měla být vysoká alespoň 25 centimetrů. Také měla pěkně držet pohromadě, být nazdobená a perník vonět a chutnat opravdu medově.
Peče celá zeměII. řadu soutěže můžete sledovat každou sobotu po dvacáté hodině, v repríze ve středu po obědě nebo v iVysílání České televize. |
Upéct opravdu dobrý perník je totiž umění, to se ví nejen v Pardubicích. „Perníkářství je předchůdce cukrařiny,“ vysvětlil pro diváky pořadu pardubický perníkář Pavel Janoš s tím, že vyhlášení perníkáři vždycky byli i v Praze. Vždyť právě po nich, tedy po caletnících, jak se jim říkalo, je pojmenována Celetná ulice u Staroměstského náměstí v Praze.
A také dodal, že výsledek je vždycky tak trochu překvapení. Což by určitě podepsali i všichni soutěžící, protože ne všem se s perníkem dařilo, jak si představovali. Ano, všichni měli úžasné plány a většina je také dotáhla do zrádného konce. Nicméně ne všechny stavby se podařilo zkolaudovat.
Při nejlepší vůli nedržel Dominičin kostelík pohromadě. Bohužel.
Smůlu měla Dominika, které se nepovedla už technická výzva. A její perníkový kostelík měl sice vitrážová okna a pěkné zdobení, ale celý se zhroutil dřív, než ho stačila odnést k hodnocení. Což ve finále rozhodlo a musela soutěž opustit. Útěchou jí bylo, že porotcům chutnal její perník.
Václavovi nakonec jeho rozhledna z Petřína pohromadě držela, ale tu skutečnou nepřipomínala ani náhodou. To Veronice se její odvážná perníková stavba skleníku s obřími okny prosklenými želatinovými plátky opravdu povedla, byl to skvělý nápad.
Vlevo 3D šmoulí vesnička, vpravo skleník jako živý.
A naprosto pak porotu nadchla Markétina 3D šmoulí vesnička, což ji vyneslo tento týden na pomyslní pekařský vrchol a odnesla si titul pekařka týdne. Jak peče Markéta doma, to můžete vyzkoušet na jejím oblíbeném rodinném receptu.
Ořechové indiánky od Markéty TomáškovéStarý rodinný recept babičky Dobromily Ingredience na korpus: 130 g másla, 200 g cukru krupice, 5 polévkových lžic holandského kakaa, 3 vejce, 250 ml mléka, 1 kávová lžička jedlé sody, 250 g polohrubé mouky a 100 g mletých vlašských ořechů. Na krém 150 g másla a 50 g Nutelly, a na dokončení 200 g tmavé čokolády a 1 kávová lžička olivového oleje.  Máslo, cukr, kakao a žloutky utřeme do pěny. Přilijeme mléko a rozmícháme. Mouku a sodu prosejeme a přidáme k ní ořechy. Tuto sypkou směs zašleháme do základu. Z bílků ušleháme tuhý sníh a lehce vmícháme do těsta. Hotové těsto rozdělíme do formiček ve tvaru polokoule, které jsme předtím vymazali sádlem a vysypali jemnou strouhankou. Nemáme-li formičky, použijeme košíčky na muffiny. Pečeme asi 15 minut v troubě vyhřáté na 180 °C. Na krém vyšleháme povolené máslo do pěny a přidáme Nutellu. (Případně lze použít jakýkoliv jiný oblíbený krém.) Došleháme a naplníme cukrářský sáček s hladkou špičkou. Vychlazené korpusy ze spodní strany ostrým nožem nařízneme do tvaru kuželu. Do polokoule stříkneme trochu krému a zaklopíme vyříznutou částí. Necháme ztuhnout. Poté namáčíme v čokoládě a nahoře zdobíme čtvrtkou vlašského oříšku. |
