Z dvanácti amatérských cukrářů třetí řady Peče celá země opravdu zbylo po pár týdnech soutěžního pečení už jen pět nejlepších. A protože pro každého cukráře je radost péct pro děti, v osmém díle na soutěžící v osobní a kreativní výzvě čekaly úkoly spojené s dětstvím.
Vždyť krásné vzpomínky asi každému zůstávají na chvíle, kdy se při pohledu na narozeninový dort rozzáří dětské oči, nebo na momenty při společném vánočním rodinném pečení. To jsou chvíle, které si pamatujeme celý život.
Soutěžící a jejich cukroví i plyšové dorty |
S obrovskou chutí se tedy všech pět amatérů pustilo do pečení, aby se předvedli hned při první výzvě spočívající v napečení pěti druhů vánočního cukroví, každý po patnácti kusech. Mít na takovou výzvu jen dvě a půl hodiny, to mělo s předvánoční pohodou pramálo společného.
Nicméně všech pět nadšenců se chtělo blýsknout a předvést tradiční recepty své rodiny, formičky po prababičce či své vylepšení klasických receptů a jejich upgrade do moderní a barevnější podoby.
Detail vánočního cukroví od Vojty, Kristýny a Terezy, ostatní najdete ve fotogalerii.
„Já jsem si to rozpočítal a zjistil jsem, že na jeden kus mám tři minuty,“ kalkuloval Vojta, který si na tuto výzvu přinesl s sebou právě formičky po prababičce. Její pracny totiž pro něj představují snad jediný opravdového respektu hodný recept, na který se prostě nijak nesahá. Žádná vylepšení totiž nepotřebuje.
Fantazii se meze nekladly a držet tradic se soutěžící nemuseli, jen musel být každý druh cukroví jiný. Porota tak ochutnala například moravské perníčky od Kláry, malinové úly z tradičních formiček v podobě roztomilých růžových kulichů od Kristýny, Tereziny pistáciové rohlíčky, starovodské kořeněné pracny od Vojty nebo Romanovy – podle něj naprosto obyčejné, podle porotců dokonalé – linecké stromečky s citronovou polevou, slepované domácím džemem.
Napečte si vánoční ořechové dortíčky se skořicí podle cukráře Maršálka |
Právě oba pánové v osobní vánoční výzvě excelovali: Vojta promyšlenými detaily a moderním pojetím, Roman naopak sázkou na klasiku. „Dostal jsem vynadáno od manželky, že sem jdu s naprosto obyčejným cukrovím. Ale já si stejně stojím za tím, že když se použijí kvalitní ingredience a osvědčené postupy, tak to prostě klapne,“ vysvětloval Roman, že je rád, že si stál za svým a nechtěl za každou cenu ohromovat. Vyplatilo se mu to.
Jak se vymýšlejí recepty, a kdo to všechno sní.
28. ledna 2024 |
Maršálkova masterclass s tartaletkou
Technická výzva měla tentokrát úplně jinou podobu, kterou štáb soutěžící docela překvapil. Na stole měli jen ingredience, postup museli odchytit od Josefa Maršálka, který stejnou tartaletku s pistáciovou náplní, rebarborou a jahodovo-rebarborovým želé a „skleněným“ poklopem pekl před nimi a jednotlivé kroky přitom hlasitě komentoval. Byl ovšem k soutěžícím otočený zády. Jinak to nešlo, pokud měl posléze hodnotit jejich výkony anonymně.
Nejtěžší bylo udržet se zkušeným cukrářem tempo, „skleněnou“, respektive cukrovou průsvitnou kopuli dělali na rozdíl od něj všichni poprvé v životě a nebylo to zrovna snadné. „Jsem v nervu, ale zároveň mi to přijde zábavné. Je to super nápad,“ nadšeně komentovala formu technické výzvy Tereza.
Při Maršálkově masterclass soutěžící tak tak stíhali jednotlivé kroky.
„Je to náročné, opravdu. Vůbec jsem netušil, do čeho půjdeme,“ přiznal během pečení Roman, který s cukrovou kopulí tvarovanou pomocí napnuté fólie – jíž se měla ovocná tartaletka přikrýt – bojoval jako o život. Ani Kristýně se to moc nedařilo. Opravdu to byl nejtěžší prvek této výzvy, proto Josef Maršálek dal na konci hry soutěžícím deset minut navíc. Díky společnému úsilí všech pěti soutěžících tartaletku i se skleněnou kopulí nakonec opravdu odevzdal i Roman, dojatý nezištnou pomocí.
Chlupatí medvědi za čtyři hodiny
„Takového medvěda bych chtěl jako dítě dostat,“ rozněžnil se Josef Maršálek na růžovým chlupatým dortem od Terezy, který měl podobu medvěda s lízátky v pracce, který vykukoval z narozeninové bedny.
Právě dětský třiceticentimetrový dort v podobě chlupatého plyšového medvěda byl čtyřhodinovou kreativní výzvou. „Tento dort patří do kategorie, které se říká cukrářská skulpturní artistika,“ popsal výzvu Josef Maršálek. „Základním stavebním kamenem pro tyto 3D dorty je dostatečně pevný korpus i krém,“ doplnila Míša Landová, co je u takového dortu důležité.
Zkuste dort s ptačím mlékem podle Maršálka, známý ze znělky Peče celá země |
Kromě technického provedení a chuti si tak soutěžící museli dát záležet i na modelaci a zvládnutí imitace plyšových chlupů, protože porota hodnotila nejen chuť, ale soustředila se právě i na tvar a vizuální podobu výtvorů. Vyřádili se všichni, a ač byl každý z medvědů na první pohled úplně jiný, své kouzlo měli naprosto všichni.
Vojtův dokonalý dětský dort v podobě klasického plyšového medvídka.
Terezin růžový dort ve tvaru medvídka Josefa Maršálka nadchnul.
Klářin dětský dort ve tvaru medvídka. Jediný byl bílý, s růžovými detaily.
Tři hnědí medvědi byli jeden z piškotového těsta, druhý čokoládový a Vojtův red velvet s jahodovoibiškovým gelem, takže po rozkrojení začal krvácet – což byl Vojtův trochu morbidní fórek. Oko diváka jistě potěšil také bílý čokoládový medvěd od Kláry nebo Terezin růžový z banánového korpusu.
Pekařem týdne se po zásluze již potřetí stal Vojta. „Nebylo pochyb o tom, kdo se stane pekařem týdne,“ konstatovala lakonicky Míša Landová. Vyřazování se k obrovské radosti všech na place tentokrát nekonalo. Porota totiž využila možnosti pravidel soutěže nevyřadit v tomto kole nikoho. V semifinálovém sobotním díle tedy opět uvidíme všech pět na začátku jmenovaných a odvážných pečících amatérů.
