Tyto tříšilinkové známky se ve Švédsku tiskly v roce 1855 v zelené barvě. Jeden jediný výše uvedený exemplář byl nalezen ve žluté až o třicet let později. Ve světě je známý jako švédský "Treskilling Yellow - Error of Color". Zítra se bude ve Švýcarsku dražit ve filatelistické aukci Davida Feldmana jako jedna z nejdražších známek světa.
Filatelisté dobře vědí, že chyba se může objevit kdekoliv a kdykoliv, proto jsou neustále ve střehu. Například vloni se u nás objevily nezoubkované aršíky nově vydané známky v nominální hodnotě 35 korun, které už se dnes prodávají za desetitisíce (viz předchozí článek).
Poznejte nejdražší světové známky
Chyby v tisku skutečně udělaly z některých známek rarity za miliony. Jaké jsou ty zatím nejdráže prodané?
"Obálka z Bordeaux" Unikátní obálka, na které jsou modrý i červený Mauritius současně, byla svého času doručena z Mauritia jistému francouzskému vinaři. V roce 1993 ji koupil anonymní sběratel na aukci v Curychu za pět milionů dolarů (zhruba 103,6 milionu korun podle současného kurzu).
Unikátní obálku, na které je nalepený modrý i červený Mauritius současně, koupil anonymní sběratel na aukci v Curychu za pět milionů dolarů.
Z-grill Známku s profilem Benjamina Franklina z roku 1868 získal v říjnu 2005 sběratel a obchodník s cennými papíry Bill Gross výměnou za sestavu čtyř známek Obrácené Jenny v hodnotě 2,97 milionu dolarů (asi 61,6 milionu korun). Obrácená Jenny je chybotisk z roku 1918. Na známce je dvouplošník Curtiss JN-4H, přezdívaný Jenny, natištěný vzhůru nohama. Známek bylo vytištěno celkem 700, po vydání se prodalo pouze sto, ostatní poštovní úřad stáhl.
Známka s dvouplošníkem Jenny, natištěným obráceně, má hodnotu 750 tisíc dolarů.
Tříšilinková žlutá Švédský barevný chybotisk z roku 1855; unikát vytištěný omylem v jediném exempláři. V roce 1996 byl na aukci prodán za zhruba 2,27 milionu dolarů (asi 47,1 milionu korun).
Misionářská Havaj Modrá dvoucentová známka z roku 1851 existuje jako jediný známý neupotřebený kus. V roce 1995 byla v aukci prodána za 1,9 milionu dolarů (asi 39,4 milionu korun).
Britská Guyana Slavná jednocentová známka z roku 1856 je také chybotisk, tentokrát však nikoli vinou rytce, ale tiskárny časopisu Official Gazette v hlavním městě Britské Guyany Demeraře (dnes Georgetown). Nepříliš vzhledná červená známka se zastřiženými rohy, na níž se dá rozeznat kresba plachetnice. Naposledy ji vydražil John du Pont za 935 tisíc dolarů (asi 19,3 milionu korun) v roce 1980.
Britská Guyana, slavná jednocentová známka z roku 1856. V poslední dražbě v roce 1980 přišla nového majitele na 935 tisíc dolarů.
Tyto rarity se daly vidět v PrazeNěkteré z těchto unikátních exemplářů byly dokonce před necelými dvěma roky k vidění v Praze (viz předchozí článek). |
Jaké jsou další vzácné známky?
Penny Black Tyto první nalepovací známky na světě přišly do oběhu 6. května 1840. Byly černé, jednopencové, s portrétem královny Viktorie. Bylo jich vytištěno na 68 milionů kusů.
jednopencovka Black Penny
Modrý Mauritius Objevil se společně s červeným v roce 1847 jako první emise stejnojmenné britské ostrovní kolonie. Má hodnotu dvě pence, existuje asi 12 exemplářů. Mezi laickou veřejností nejpopulárnější známka na světě.
Červený Mauritius Emise z roku 1847 s nominální hodnotou jedna penny, známo asi 14 exemplářů.
Perla britské koruny První známka platná v britské kolonii Indii pochází z roku 1854, tištěná je v Kalkatě. Zobrazuje profil mladé královny Viktorie ve čtyřech různých hodnotách; nejvyšší z nich byla první dvoubarevnou známkou na světě.
Basilejská holubice První a jediná známka, kterou vydal švýcarský kanton Basilej. Byla to první známka natištěná ve třech barvách (černá, modrá a červená). Dodnes zůstává jednou z nejkrásnějších klasických známek.
Osmdesátiblok modrých Merkurů Rakouská pošta dala 1. ledna 1851 do oběhu známky určené výhradně k vyplácení novinových zásilek. Tak se zrodily první novinové známky světa. Ve středu je hlava boha Herma, který byl ve starém Římě nazýván Merkur; známky měly barvu modrou, žlutou a růžovou.
Bermudský Perot První známka vytištěná na Bermudách na oslavu ustavení jejich hlavního města, Hamiltonu. Je na ní podepsán bermudský poštmistr William Perot. Dodnes se zachovalo asi 11 exemplářů, které jsou většinou v držení evropské šlechty. Jednu vlastní britská královna Alžběta II.
