Státní veterinární správa potvrdila, že u několika uhynulých zajíců ze Znojemska byla laboratorně prokázána myxomatóza. Nákaza se podle expertů velmi pravděpodobně rozšířila z Dolního Rakouska.
Protože jde o onemocnění volně žijících zvířat, nelze jeho šíření nijak účinně zabránit. To se podle veterinářů potvrdilo při skokovém šíření viru z místa původního výskytu na Pyrenejském poloostrově do střední Evropy. Na člověka ani jiná domácí zvířata vyjma králíků není myxomatóza přenosná.
„Onemocnění se šíří především hmyzem, který saje krev, například komáry, ale i přímým kontaktem mezi zvířaty či nepřímo kontaminovanými předměty,“ řekl mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Majer. Riziko jeho šíření je proto podle něj značné.
Agresivní onemocnění se nedá vyléčit, existují ale účinné vakcíny. „Ta se využívá hlavně u domácích králíků. Problém je, že v současné době mluvíme o populaci volně žijících zvířat na obrovské ploše a tam samozřejmě vakcinace není možná,“ upozornil ředitel veterinární sekce Státní veterinární správy Petr Šatrán.
Nová mutace viru
Doporučení veterinářů Veterináři jako obranu proti rychlému šíření nákazy, která může výrazně oslabit populaci zajíců, doporučují včasné odstraňování těl uhynulých zajíců – buď v kafilerii, nebo hlubokým zakopáním. V případě, že se uhynulí zajíci objeví v nové oblasti, je podle ústředního ředitele SVS Zbyňka Semeráda žádoucí zaslat těla na vyšetření nejbližší Krajské veterinární správě. Ta zajistí testování na trojici nemocí: tularémii, brucelózu a myxomatózu. |
Adaptace viru dříve typického pro divoké a domácí králíky na zajíce je známá teprve několik let. Poprvé byla nákaza potvrzena v roce 2018 u zajíce iberského v Portugalsku.
V roce 2024 byl virus zaznamenán na hranicích Německa a Nizozemska. V poslední době pak přibyly zprávy o jeho šíření v Dolním Rakousku a v příhraničních oblastech, ze kterých může docházet k zavlečení viru i na území České republiky.
„Nechci říkat, že to znamená konec zajíců ve střední Evropě, ale kdybychom vzali analogii s králíky, tak se jejich populace velmi sníží. Nějaké procento současných počtů bude přežívat, třeba se na nějakou dobu populace trochu vzpamatují, ale pak infekce propukne znovu a oni zase půjdou dolů,“ komentuje přírodovědec Jakub Hruška.
Mohou se domácí králíci nakazit od zajíců?
Virus se přenáší především komáry a dalším krev sajícím hmyzem, případně přímým kontaktem nebo prostřednictvím kontaminovaných povrchů.
Nemoc není přenosná na člověka ani na jiná domácí zvířata, domácí králíci však patří mezi vysoce ohrožené druhy.
Naštěstí existuje účinná ochrana – očkování. Pokud chováte králíky venku, zejména v blízkosti volně žijících zvířat, je důležité pečlivě sledovat jejich zdravotní stav a dodržovat preventivní opatření.
V Česku se potvrdila nebezpečná nemoc červených očí, zajíci hynou do několika dní |
Jak poznat myxomatózu u králíků?
Typické příznaky u nakažených králíků zahrnují:
- zarudlé oči a hnisavý výtok;
- zduření víček a slepení očí;
- otoky v okolí očí, uší, nozder, genitálií a konečníku;
- měkké podkožní útvary (tzv. myxomy);
- horečku až 42 °C;
- apatii, nechutenství a omezenou pohyblivost;
- při chronickém průběhu také uzlíky a hnisavý výtok z nosu.
Nemoc má velmi rychlý průběh a ve většině případů končí úhynem během 12 až 14 dnů od objevení prvních příznaků.
Chapadla a rohy jako z hororu. Americké králíky napadl bizarní virus |
Jak vyléčit myxomatózu?
Na jaké nemoci králíci nejčastěji umírají?
|
Myxomatózu nelze vyléčit, ale očkování poskytuje velmi účinnou ochranu. V Česku jsou běžně dostupné vakcíny, často v kombinaci s ochranou proti virovému hemoragickému onemocnění králíků (RHDV).
Veterináři doporučují:
- očkovat králíky jednou ročně, ideálně na jaře před sezónou hmyzu;
- v rizikových oblastech zvážit přeočkování po šesti měsících.
Léčba myxomatózy je pouze podpůrná, proti samotnému viru neexistuje specifický lék. Veterináři doporučují zajistit nemocnému králíkovi klidné a teplé prostředí a podle potřeby mu pomáhat s příjmem potravy a tekutin, například i pomocí krmení stříkačkou.
K prevenci sekundárních bakteriálních infekcí se nasazují antibiotika. Pro zmírnění bolesti, zánětu a horečky se často podávají nesteroidní protizánětlivé léky. V případě dehydratace může veterinář aplikovat infuze.
Důležitá je také pečlivá hygiena a dezinfekce prostředí, aby se zabránilo dalšímu šíření nákazy. V těžkých případech bývá doporučena eutanazie jako nejšetrnější řešení, přesto může podpůrná péče u některých jedinců vést ke zlepšení stavu.
Jak chránit králíky před myxomatózouPrevence hraje zásadní roli, zejména u venkovních chovů:
|
Co dělat, pokud mám podezření, že má králík myxomatózu?
Pokud se u králíka objeví příznaky odpovídající myxomatóze, je nutné jednat rychle. Nemocného jedince je třeba okamžitě izolovat od ostatních a co nejdříve kontaktovat veterináře, který může nasadit podpůrnou léčbu a doporučí další postup. Zároveň je nutné důkladně dezinfikovat prostředí a vybavení, se kterými přišlo zvíře do kontaktu, a při manipulaci používat ochranné rukavice.
