Čedičové varhany, které vznikají tuhnutím magmatu, se nacházejí u zřejmě...

Čedičové varhany, které vznikají tuhnutím magmatu, se nacházejí u zřejmě nejznámějšího takového útvaru u nás, u Kamenického Šenova. Najdete je ale i v Říčanech u Prahy. | foto: Marek Burza

Nesnášejí děti na základce šutrologii? V Muzeu Říčany se naučí ji milovat

  • 0
Muzeum v Říčanech je tak trochu odlišné. Neočekávejte posedávající důchodkyně hlídající zaprášené skleněné vitríny s exponáty, místo toho tu působí nadšený šéf Jakub Halaš, který vás vtáhne do děje a připravuje akce pro děti i dospělé, které vás přesvědčí, že historie nemusí být nudnou vědou.

„Tady v zahradě základní školy přímo na náměstí v Říčanech jsme vybudovali něco jako geopark, kde každé úterý během prázdnin můžou přijít rodiče i s dětmi. Mají tu několik stanovišť, kde si podle návodu mohou provést třeba vykopávky a odhalit, co v jakých vrstvách lze nalézt,“ vysvětluje Halaš.

„Máme pro ně například listy, podle kterých musejí najít deset obrázků zvířat a zjistit, ve kterém období žila. Ale mohou se zapojit i malé děti, které si je jen vybarví, ale budou se bavit obojí a rodiče si jen připomenou, co ze základní školy už dávno zapomněli,“ říká Edita Ježková, koordinátorka vzdělávacích programů muzea, která zároveň vítá návštěvníky. 

A přestože je město vzhledem k prázdninám téměř vylidněné, hned od začátku odpolední otevírací doby se už trousí jedna rodina za druhou. A že těch akcí pořádají opravdu hodně, dokládá například i aktuální akce Léto pod hvězdami, kde rodiče s dětmi mohou projít 4,5 km dlouhou meziplanetární stezku a objevovat planety ve skutečném měřítku a vzdálenostech od Slunce, dokonce formou dobrodružné šifrovací hry.

Ale mimo oblíbené dinosaury se mohou děti učit, jak se pracuje se skutečnými pazourkovými nástroji, na pískovišti jsou zahrabané odlitky trilobitů. A jelikož děti milují „vodování a pískování“, je vrcholem oblíbenosti návštěvníků rýžovaní granátů. Takže za hezkého počasí můžete vypustit děti do mělkého jezírka, kde se stylem zlatokopů mohou pokusit vyrýžovat dávku drahých kamenů.

Toto je jen taková vnější schránka muzea, Jakub Halaš má trošku jiný cíl. „My se vlastně pokoušíme učit učitele, jak učit žáky zábavnou formou. Máme tu akreditované kurzy pro učitele, kde ukazujeme, jaké pokusy se dají dělat s dětmi. A záleží pak samozřejmě na nich, jaký oni sami projeví zájem. Ale máme štěstí na pedagogy, protože jsou to většinou lidi, kteří projevují o inovaci výuky velký zájem, protože sami hledají nové impulzy pro své hodiny,“ vysvětluje ředitel.

„Ti učitelé vlastně potřebují jen trošku nakopnout v tom, že existuje spousta jednoduchých atraktivních věcí, které jdou s žáky dělat a pak se výuka změní v zajímavý obor,“ popisuje. Jejich školení absolvují nejen učitelé z praxe, ale také studenti z pedagogických škol, kteří mají zájem neřídit se jen strohými vyučovacími plány.

Programy muzea nezahrnují jen oblast biologie. „Razíme zásadu, že je potřeba lidi vracet ke kořenům. Dejte dětem nástroje a pravidla a budete se divit, jak se dokážou zabavit i bez mobilů, jak jsou tvořivé. A snažíme se jít ještě dál a pokoušíme se učitelům ukázat, že naše programy může do plánu začlenit i ten učitel, který jinak bojuje s náplní každé hodiny, aby splnil penzum toho, co musí odučit. A že to může být slučitelné s normální učební látkou a s tím, že to bude pro žáky daleko atraktivnější a zábavnější,“ uzavírá ředitel Muzea Říčany Jakub Halaš.