Sedíme na vaší rodinné terase a pohostila jste mě výborným zákuskem. Čekal bych od vás spíše pořádný krvavý steak.
Tak to se omlouvám. Nic podobného pro vás nachystaného nemám.
Dělám si legraci. Nicméně překvapila jste spíš letošní nečekanou změnou. Proč se účastnice prestižní světové pařížské soutěže řezníků – na niž jste se mimochodem intenzivně připravovala – náhle živí šitím a opravováním tradičních krojů? Co se ve vašem životě stalo?
Nic tak zvláštního. Folklor miluji už řadu let a už dávno jsem si vysnila, že bych se chtěla věnovat právě krojům. Svoje řeznické nože samozřejmě stále mám a celkem nedávno jsem třeba kamarádovi rozporcovala býka, ale věnovat se tomu nadále pracovně by bylo nesmírně fyzicky náročné.
Po roce a půl jsem byla vyhořelá. Nakonec jsem zakotvila v potravinářském řetězci, tam jsem byla velmi spokojená a postupně se účastnila několika soutěží. Vyhrála jsem tu regionální, kdy je totálně odbouraly naše škvarky.
