Lesy jsou podle varování odborníků plné mikroplastů znečišťujících ovzduší. Vědci z University of Leeds totiž zjistili, že v některých oblastech se nachází téměř dvojnásobné množství drobných toxických částic než v centrech měst. Šokujícím příkladem je například Wytham Woods v hrabství Oxfordshire, kde bylo na jeden metr čtvereční detekováno až 500 kusů mikroplastů.
Výzkum objevil v balené vodě nanoplasty. Jsou nebezpečnější než mikroplasty |
Odborníci se domnívají, že stromy a další vegetace tyto částice doslova „zachytávají“ z atmosféry. Studii zveřejnili v časopise Environmental Pollution.
Stromy jako past
Tyto nálezy zásadně zpochybňují předpoklad, že znečištění mikroplasty je primárně problémem měst. Vedoucí autor studie Gbotemi Adediran zdůrazňuje, že venkovské prostředí nemusí být před mikroplasty v bezpečí, protože přirozené prvky krajiny, jako jsou právě stromy, přímo ovlivňují vzorce šíření znečištění.
Ukazuje se, že ukládání plastů není formováno pouze lidskou činností, ale i environmentálními faktory, což má zásadní dopad na to, jak bychom měli znečištění monitorovat a řídit.
Během výzkumu v roce 2023 vědci srovnávali vzorky z lesa, předměstí a centra Oxfordu. Použili k tomu vyspělou infračervenou spektroskopii, díky které identifikovali složení částic.
Miliony tun. Za dvacet let se množství mikroplastů na mořském dně ztrojnásobilo |
Zatímco v lese Wytham Woods dominoval polyethylentereftalát (PET) používaný v oděvech a obalech, v centru Oxfordu převažoval ethylenvinylalkohol, polymer využívaný v průmyslových fóliích a palivových systémech. Až 99 % nalezených částic přitom tvořily ty nejmenší fragmenty, které jsou lidským okem zcela neviditelné.
Podle větru a deště
Významnou roli v celém procesu také hraje počasí. Vědci zjistili, že větrné počasí přináší částic více, zatímco déšť jejich počet snižuje, ale zanechává po sobě fragmenty větší velikosti.
Pozor na sardinky. Vědci v nich zjistili velký obsah mikroplastů |
Ačkoliv dlouhodobé dopady na lidské zdraví jsou stále předmětem zkoumání, předchozí studie varují, že vdechování těchto částic může způsobovat oxidační stres, poškození tkání, zánětlivé reakce nebo narušení střevního mikrobiomu.
Podle Adedirana je nyní nezbytné zaměřit další výzkum na sezonní variace a dlouhodobé vzorce ukládání plastů v různých typech krajiny.
