Posledních devět amatérských kuchařů se během úterního televizního večera sešlo v kuchyni s šéfkuchařem Miroslavem Kalinou, jedním z bývalých porotců soutěže Masterchef. Předvedl jim, jak by měla vypadat a hlavně chutnat opravdu dobrá obložená a zapečená francouzská bageta. Důvod byl prostý a velmi motivující.
Po roce se totiž opět hrálo o nejlepší bagetu. S tím, že ta nej bude už teď v říjnu k dostání na všech pobočkách Bageterie Boulevard. Šlo o stejnou šanci, kterou si loni nenechala ujít Pavlína Lubojatzky; což vzbudilo neskutečnou vlnu emocí a rozpoutalo vůči ní doslova kyberšikanu.
Letošní soutěžící žabomyší války rozhodně neřeší, nicméně přiznávali, jak zásadní by pro ně taková výhra byla. Podobně jako loni pro Pavlínu. Na Miroslava Kalinu se dívali s respektem a úžasem, které se ještě násobily, když jeho dvě verze baget ochutnali. „Je to skvělý pocit si připomenout, jaké to je tady zase stát. Občas se mi trochu zasteskne, ale vím, že Masterchef je v dobrých rukách,“ rozdělil se i o své pocity Kalina.
Všem devíti soutěžícím se vzápětí ve spižírně doslova kouřilo z hlavy, aby vymysleli tu nejlepší, nejchutnější a nejšťavnatější kombinaci chutí vycházejících z francouzské kuchyně. Všichni stáli o to, aby se prodávala právě ta jejich bageta. Už to vypadalo, že nejblíže by mohl být Paolo se svou šťavnatou krkovičkou, hořčicí, medem a rokfórem. Jenže jeho bageta byla suchá a přes to nejde vlak.
Nakonec porotě chutnaly tři jiné bagety. S roastbeefem, kyselými okurkami, jarní cibulkou, zálivkou a nakládanými cibulkami od Jakuba. Pak s telecím masem s dijonskou hořčicí, nakládanými šalotkami, restovanými žampiony portobello, estragonovou majonézou a zapečeným sýrem comté od Giviho. A celozrnná bageta s pečeným kachním prsíčkem, rokfórem a sladkokyselým cibulovým čatní od Kiki.
I šéfkuchař Miroslav Kalina (úplně vlevo) ocenil Giviho bagetu jako nejlepší.
Giviho kombinace byla skvělý nápad, který bavil kompletně celou porotu, což rozhodlo. A Givi přiznal sobě i divákům, že právě tato výzva byla pro něj neskutečnou motivací, takže se poprvé v životě o výhru opravdu porval. Kromě vlastní bagety prodávané v síti Bageterie Boulevard tak získal i místo na balkoně a další postup měl jistý. Zbylých osm zabojovalo o postup při poznávačce tradičních světových omáček, tedy kondimentů.
Těch kondimentů bylo padesát, mezi nimi například nakládaný zelený pepř, majonéza, kečup, sójová omáčka, bazalkové pesto či lanýžový olej, který nepoznala Petra. Hrubozrnnou hořčici pak Besky považovala za dijonskou, česnekovou omáčku měla Sabina za tatarku a chilli omáčka chutnala Paolovi jako sweet&chilli.
V soutěži skončila devatenáctiletá Sabina.
Tyto chyby, které je v tu chvíli stály jasné místo na balkoně, kam s úlevou odpochodovali Zdeněk, Jakub, Jíťa a Kiki, pak současně určily, co budou v boji o přežití v soutěži vařit. Hlavní surovina špatně určeného kondimentu určila, na čem bude jejich jídlo postavené. Petra si k lanýžům chytře vybrala křepelku, Paolo se rozhodl zkombinovat chilli a sladký dezert, Sabina se pustila do česnekového pyré s telecím masem, houbami a slaninou a Besky marinovala lososa v hrubozrnné hořčici a citronu.
Zadání splnili všichni, a to takovým způsobem, že porota byla naprosto nadšená. Jenže někdo odejít musel, takže rozhodly detaily a v soutěži skončila talentovaná, teprve devatenáctiletá Sabina.
Vařilo se v Čestru a hodnotili foodblogeři
Pivo a maso, toť v podstatě vše, na čem stojí koncept pražské restaurace Čestr, jejíž název ve zkratce označuje českou stračenu. Právě v její profi kuchyni vařili zbývající finalisté Masterchefa další večer, rozdělení do dvou čtyřčlenných týmů. Za kapitána jednoho z nich se sebevědomě přihlásil Paolo, který si to chtěl vyzkoušet dřív, než ze soutěže vypadne. A jako druhý zvedl ruku Givi, kterému povedená bageta také zvedla sebevědomí.
Porotci Masterchefa, Čestr
A oba si vyzkoušeli vedení restauračního provozu pěkně zostra: od vedení týmů a dotažení vize k dokonalosti po naservírování pokrmů na stoly známých foodblogerů si vzali na starosti i přípravu masa v chladírně a poté i na grilu, ručili za každou porci. Měli daných několk druhů hovězího masa (malý ořech, veverku, oponku a nízkou roštěnou) a hosté měli na výběr tři stupně propečenosti: raw, medium raw a medium well. A nabídnout hostům měli tři různé přílohy.
Paolův tým přihlíží, jak nejlíp natočit pivo.
Giviho tým, který červené převálcoval.
Než se začalo vařit, zahrály si oba týmy o určité výhody, a to na základě správného natočení piva a poznávačky druhů masa z rozbourané krávy. Paolo sice nejlépe zvládl pivo, nicméně Givi jasně zvítězil v masoznalství, takže modrý tým vyhrál ideální náskok; mohli do spižírny o 5 minut dřív a vyhráli jistotu, že suroviny pro své menu inspirované restaurací Čestr opravdu mají. Červený tým naopak musel kvůli chybějícím surovinám své menu překopat, nezbyly na ně lanýže, lišky ani papriky, a jen jedno máslo.
Oběma týmům je nutno přiznat maximální zapálení pro věc, do výhry dalo všech osm finalistů všechno. Vařit s vědomím, že o svém umění musí přesvědčit foodblogery, které neopiješ rohlíkem, nemohlo být jednoduché. A neměli šanci ovlivnit, co si kdo od kterého týmu objedná. Každopádně nejvíc otočených tácků, takže jasné body, nakonec získal Giviho tým. O přežití v soutěži tedy příště bude bojovat Paolo, Jíťa, Besky a Jakub.
