Maškary doprovázela muzika, takže nechyběl tanec na ulicích i návsi.
Jak už napovídá název »masopust«, znamená vlastně »opuštění masa«, podobně jako slovo »karneval« pochází nejspíš z italského »carne levare«, tedy »dát pryč maso«. Jeho počátky je těžké vysledovat.
„Pravděpodobně má základ v oslavách jara a ve snaze zabezpečit úrodu. Jeho bujarý průběh pak má důvod i v nastávajícím postním, duchovně zaměřeném předvelikonočním období,“ vysvětluje Jana Poláková z Etnografického ústavu Moravského zemského muzea.
Dopřejte si pravé koblihy s voňavými povidly podle Pepy Maršálka |
Masopustem je jak slavnostní období mezi Vánocemi a postní dobou, které začíná po Třech králích (6. ledna) a končí den před Popeleční středou – právě ta je prvním dnem čtyřicetidenního období půstu. Popeleční středa přitom může připadnout na období od 4. února do 10. března, to tedy znamená, že tzv. masopustní neděle se slaví v rozmezí od 1. února až do 7. března. Právě hlavní oslavy probíhající celkem tři dny, od neděle do úterý, se také nazývají masopustem. Tehdy zábava vyvrcholila průvodem maškar, hraním masopustních her a večerní taneční zábavou.
Letos vrcholí 2. března, půst začne 3 dny potéNejen na venkov se dnes oslavy masopustu vracejí a masopustní průvody opravdu stojí za podívanou, ať se konají kdykoliv. Pro letošní rok 2025 začíná vrchol masopustu v neděli 2. března, Popeleční středa vychází na 5. března. Tímto dnem tedy začíná 40denní půst, která potrvá do Velikonoc. |
