Předchozí studie z roku 2021 provedená Univerzitou Illinois v Urbana Champaign ukázala, že maso a mléčné výrobky mohou za 57 procent emisí skleníkových plynů z potravinářského průmyslu. Nová studie, zveřejněná v deníku Nature Communications, tyto závěry potvrzuje a uvádí, že částečný přechod na veganství by využívání půdy pro zemědělství opravdu omezil.
Spoluautorka studie Eva Wollenbergová z Vermontské univerzity tvrdí: „Bude potřeba víc než ‚Meatless Mondays‘, abychom výrazně snížili emise skleníkových plynů, jež nesou hlavní odpovědnost za změnu klimatu. Tato studie nám ukazuje cestu, jak pokračovat.“
Meatless Mondays (2003), tedy „Bezmasé pondělky“, či Meat Free Monday (2009), v níž se angažoval Paul McCartney se svými dcerami, jsou mezinárodní kampaně nabádající lidi, aby aspoň jeden den v týdnu nejedli maso. A to nejen pro zlepšení svého zdraví, ale i zdraví planety.
V současnosti tomu nahrávají i nejrůznější náhražky masa a masných výrobků. „Rostlinné náhražky masa nejsou jen trendy novinka, ale i skvělá příležitost, jak dosáhnout cílů nejen v oblasti klimatu a potravinové bezpečnosti, ale i zdraví a biodiverzity na celém světě,“ je přesvědčená Wollenbergová. Nicméně jako realistka dodala: „Takový přechod samozřejmě není jednoduchý a vyžadoval by řadu technologických inovací i politických zásahů.“
Wollenbergová a její kolegové zjistili, že pokud by lidstvo omezilo na polovinu potřebu živočišných výrobků, zaznamenali bychom do roku 2050 – tedy zhruba za čtvrtstoletí – významné snížení zlepšení potravinářského průmyslu na životní prostředí. Celosvětově by to podle vědecké studie přineslo 12procentní pokles plochy potřebné pro zemědělství a o polovinu by se snížilo množství dusíku, jež lidé dostávají do půdy. Dále by se o 10 procent snížila spotřeba vody a o 31 procent by klesly emise skleníkových plynů.
A přestože – nebo právě proto – že pro řadu zemí jsou maso a mléko velmi významnými potravinami, by se podle výzkumníků snížil i počet lidí s podvýživou. A to až o 31 milionů, tedy na 3,6 procenta populace.
Dopady by se zcela logicky lišily regionálně, a to zejména kvůli rozdílnému zalidnění různých oblastí, odlišnému složení jídelníčků i rozdílnému hospodaření na zemědělské půdě. Změny v agrokultuře by nejvíc pocítila Čína a zlepšení v oblasti životního prostředí by se nejvíc projevilo v Jižní Americe a subsaharské Africe.
Češi zkoušejí vyrobit umělé maso. Chtějí, aby stálo stokorunu za kilo |
„Potravinářský průmysl může zhruba za jednu třetinu všech emisí skleníkových plynů a vždy bylo nesmírně těžké snížit jeho uhlíkovou stopu,“ konstatovala Wollenbergová. Nabádá k přijetí spoluodpovědnosti za budoucnost planety jak spotřebitele, tak výrobce potravin a zákonodárce a přimlouvá se za náhradu masa rostlinnými alternativami aspoň z poloviny u každého z nás.
Zatím to však nevypadá, že by se lidé snažili maso omezit. Celosvětově jeho produkce dlouhodobě stoupá. Mezi největší masožravce patří země jako USA, Kanada či Velká Británie, kde průměrně lidé snědí až 120 kilogramů masa ročně. U nás se spotřeba masa již od sedmdesátých let drží zhruba na 80 kilogramech ročně na osobu.
