Kdo chce vymalovat sám, může některé věci podcenit nebo opomenout. Tady je deset základních „pilířů“,aby se celá akce povedla.
1. Jaké volit barevné tóny
Není možné radit, jakým odstínem jednotlivé pokoje vymalovat. Je to otázka individuálního vkusu, navíc i trendy se co deset let mění. Vzpomeňte si na období, kdy se houfně přecházelo na výrazné barvy. Kdo neměl doma oranžovou nebo zelenou, byl ze společnosti prakticky vyloučen. V další vlně se konal návrat k čisté bílé. I tak platí obecná pravidla, která fungují napříč dekádami.
Je obecně známé pravidlo, že menší pokoj či byt a také tmavší prostory orientované na sever je vhodné vymalovat světlejšími barvami či dokonce bílou, abychom je opticky zvětšili a prosvětlili.
„Navíc energičtí lidé se potřebují po příchodu do bytu uklidnit, proto raději volí studené barvy jako je modrá, zelená nebo hnědá. Bílá, žlutá a oranžová naopak dodávají energii,“ říká Radek Kříž ze společnosti Dům barev s tím, že studené tóny je vhodné volit pro pracovny a ložnice, teplé naopak do jídelen, kuchyní a chodeb.
2. Omyvatelné barvy do jídelny nebo dětského pokoje
Omyvatelné barvy jsou vhodné do více namáhaných prostor, například do obývacích pokojů, chodeb, dětských pokojů, jídelen nebo kuchyní. S hadrem, vodou a saponátem pak jde dolů ze stěny špenát či kečup z jídelny, šmouhy od bot z předsíně, obrázky namalované pastelkami z dětských pokojů či otisk psí tlapy. Tedy šmouhy, kvůli kterým byste při využití klasických barev už museli brát do ruky barvu a štětku.
3. Kolik barvy koupit
Potřebné množství barvy vypočteme z výměry natíraných ploch a údajů o průměrné vydatnosti (tedy kolik metrů plochy, často stanované v intervalu od-do, lze vymalovat jedním litrem konkrétní barvy), které bývají uvedené na obalu nebo technickém listu barvy.
Platí zde: čím hrubší povrch natírám, tím větší množství barvy budu potřebovat a musím se řídit spodní doporučenou hranicí vydatnosti. Např. u omítky zrnitosti 2,5 mm bude vydatnost klidně i o 2 m²/l nižší (natřu o 2 metry plochy méně, než u hladké omítky) než u hladkého povrchu typu sádrokartonu.
4. Štětka a váleček, a jaký
Zatímco rohy místností, prostory kolem vypínačů, zásuvek, kuchyňských linek a další detaily lépe natřeme štětcem, pro větší plochy je vhodný váleček. Správný typ válečku závisí na druhu barvy a hrubosti malovaných stěn. Zkušený prodejce by měl vždy navrhnout typ válečku, se kterým lze dosáhnout dobrého výsledku (více o výběru válečku najdete zde).
5. Pečlivost při zakrývání se vyplatí
Podle odborníků ze sítě obchodů Dům barev lidé často podceňují pečlivé zakrytí vybavení svého bytu či domu před tím, než s malováním začnou. „Je to důležité zvlášť při používání kvalitnějších disperzních barev a penetrací. Zejména penetrace totiž po zaschnutí nejde odstranit a na povrchu skel a dlažby může zanechávat skvrny,“ míní Radek Kříž. Pokud už nám barva znečistí nezakrytý povrch, je potřeba ji setřít co nejrychleji.
Pro zakrytí podlahových lišt, zárubní, okenních rámů, vypínačů a zásuvek je nejvhodnější maskovací páska, nábytek překrýváme zakrývací fólií a podlahy vlnitou lepenkou či textilní savou zakrývací fólií.
6. Je potřeba škrábat?
Nezbytnost škrábání ověříme jednoduchým způsobem. Postačí nám k tomu váleček, který namočíme a přejedeme s ním několikrát po stěně. Pokud se nátěr na váleček nalepí, jednoznačně musíme staré malby oškrábat.
7. Tmelíme
Výběr tmelících materiálů je obrovský. K vyspravení nerovností a děr používáme práškový tmel, vnitřní stěrku jemnozrnnou či akrylátový tmel. Ten je ostatně vhodný i k opravám prasklin v omítkách na stěnách u oken a dveří, nebo spár mezi sádrokartonovými deskami a minerální omítkou.
8. Penetrujeme
Penetrace sjednotí savost podkladu, zpevní různorodé povrchy, zároveň zvyšuje přilnavost dalším nátěrům a barva bude lépe krýt. Nezbytná je vždy při malování nových dosud nenatřených nebo vyspravovaných povrchů po štukování, opravách, tmelení. Dále na plochy, které byly zbaveny starých maleb oškrábáním a starší sprašující nátěry.
Univerzální penetrace se používá na nové povrchy, u problematických povrchů je nutné použít penetraci hloubkovou. Dále je tu ještě fungicidní penetraci, která používá u povrchů, kde se vyskytuje plíseň.
9. Po směru hodinových ručiček
Začínáme se stropem, teprve poté přijdou na řadu stěny. Správný řemeslný postup při malování velí začít z rohu a v místnosti postupovat po směru hodinových ručiček. Nejdříve natřeme detaily štětcem a následně válečkem plochy.
V případě různých odstínů napojovaných v rohu místnosti nebo stropu je nutné pokračovat s jiným odstínem až po zaschnutí sousedícího odstínu.
Nátěr se aplikuje zpravidla ve dvou vrstvách, na podklady podobného odstínu může postačovat i jeden nátěr. Další vrstvu nanášíme po zaschnutí nátěru, to je po 2–8 hodinách, což je individuální dle druhů nátěrových hmot..
10. Jak zabránit „kocourům“ na stěnách
To je jeden z hlavních problémů, který mnohé odrazuje od vlastního malování. Na „kocoury“ nejlépe platí penetrace. Musí se do podkladu zcela vsáknout a nesmí zanechávat na povrchu lesklý film.
Váleček musí být při aplikaci barvy neustále dostatečně mokrý a barva musí být rovnoměrně po celém jeho obvodu. Barvu válečkem vždy napojujeme a sjednocujeme nezaschnutou do stejnoměrné vrstvy po celé natírané ploše.
