Chudou stravu Krušnohorců zpestřoval trakař i pytlačení
Krušnohorské obyvatelstvo tvořili dlouhá staletí hlavně rolníci, řemeslníci či havíři. V jejich stravě převládaly zpočátku kaše, třeba první důkaz o polévce pochází z 16. století.
Hodně se využívala řepa, tuřín, kvašený žitný chléb, ryby a sýry. Zdrojem masa bylo často pytlačení.
Z pokrmů se střídalo kyselé zelí, kroupy, knedlíky, krupičná kaše nebo čočka. Až když se kolem roku 1710 objevily brambory, zmírnila se dosavadní stravovací nouze krušnohorského obyvatelstva.
Za typické bramborové pokrmy Krušných hor můžeme dnes považovat bramborové placky „kouřící dívka“ (německy Raachermad) nebo placky zvané „frackové“ (německy Fratzen). A také vyhlášený sýr trakař. Ten i další pokrmy se kromě vody zapíjely takzvaným kofentem (tedy řídkým pivem bez chmele), vínem a mlékem.
Tip na výletObec Horní Blatná je výchozím bodem na rozhlednu Vlčí jámy, kde v hloubi jeskyň leží sníh i v létě. Nedaleko je Boží Dar se svými rašeliništi nebo krásný výhled z Klínovce či Plešivce. |
Jak na sýr trakař neboli schib(b)öcker-käse
Na pánvi nebo v hrnci necháme rozpustit asi 100 g másla (nesmí být hnědé). Místo něj můžeme vzít také 100 ml sladké smetany a přidat asi 170 ml světlého piva.
Přidáme dva až tři kousky harckého sýra (podobného olomouckým tvarůžkům) nakrájeného na malé kousky nebo jiný nízkotučný sýr, který uvnitř nemá bílé jádro.
Přidáme rovněž camembert, ze kterého okrájíme plíseň. Poté směs 10 až 15 minut stále mícháme, aby se nepřipálila. Sýr postupně zhoustne, dáváme pozor, aby se nevytvářely hrudky. Když je sýr pevný, přidáme trochu piva.
Poté jej výrazně osolíme, opepříme a přidáme kmín nebo česnek. Vše ještě dobře promícháme, naplníme do misek nebo skleniček a necháme uležet 24 hodin v lednici.
Lze jej roztírat nebo krájet na plátky. Servírujeme ho k žitnému chlebu a zdobíme kroužky cibule nebo jej podáváme k pivu na plátcích chleba potřených vepřovým či husím sádlem.