Bigos dodal sílu lovcům i formanům
Slezský bigos, zde v řidší verzi jako polévka
Jeden z klenotů slezské kuchyně se nazývá bigos. Původní slovo baigusa pochází ze staroněmčiny a znamená směs něčeho hodně popleteného.
Další regiony |
Původ bigose je třeba hledat v Polsku, Estonsku a Bělorusku. Pokrm zahříval lovce při dlouhých zimních výpravách za kořistí, soudeček bigosu si brávali i formani na delší cesty.
Základem bigose je vepřové maso, kyselé zelí a klobása. Podle některých se přidávají sušené švestky, bílé víno či sušené hříbky. Receptů je mnoho, k těm nejznámějším patří slezský, staropolský nebo lovecký.
Třeba na Ostravsku se bigos dříve v rodinách běžně vařil a recepty na něj leží ukryté v kuchařských knihách našich babiček. Nejlepší je prý až další dny.
Tip na výletVyrazíte-li do nádherné CHKO Litovelské Pomoraví nebo na zámek Velké Losiny, jehož okolí je známé čarodějnickými procesy, navštivte nedaleký Rýmařov. V hotelu U Slunce mají vyhlášený bigos. |
Na bigos potřebujeme:
600 g vepřového plecka, 500 g kyselého zelí, 500 g hlávkového zelí, 200 g uzeného bůčku, 200g ostravské klobásy, 200 g cibule, 50 g sušených švestek, 1 dl bílého vína
Postup:
Uzený bůček pokrájíme na kostičky, vložíme do hrnce či kotlíku a vyškvaříme. Přidáme nakrájenou cibuli. Osmažíme dozlatova. Vložíme vepřové plecko pokrájené na větší kostky.
Maso osolíme a opepříme, lehce osmahneme, zalijeme vodou a dusíme do poloměkka. Na konec přisypeme hlávkové zelí pokrájené na nudličky a dodusíme.
Před koncem dušení vlijeme bílé víno a přidáme sušené švestky. Na sádle osmahneme na kolečka nakrájenou ostravskou klobásu a vmícháme do hotového pokrmu. Podáváme ve vydlabaném chlebu.
