Ty nejstarší a dodnes fungující kavárny a cukrárny se většinou zachovaly ve velkých českých městech. Mnohé podniky se rády chlubí původními historickými recepty, které se podařilo najít v propadlišti dějin.
Bohužel první a vůbec nejstarší kavárna v Čechách a na Moravě, kterou v roce 1702 provozoval Turek Ahmet v Brně a s největší pravděpodobností zde servíroval tureckou kávu s přídavkem třtinového cukru, dnes už není v provozu.
Nedochovala se ani nejstarší pražská kavárna v majetku Syřana Deodata. Jiné, i když o trochu mladší však dokážou potěšit své hosty dodnes.
Brněnská Zemanka
Zemanova kavárna a cukrárna - nejstarší brněnská kavárna
Raritou je Zemanova cukrárna a kavárna, nejstarší v Brně, která byla otevřena už před 83 lety. Když sem zavítají starší pamětníci, říkají, že jdou „k Sedláčkovi“, mladší lidé zase „do Zemanky“.
Funkcionalistický dům v Josefské ulici vystavěl podle návrhu židovského architekta Korna kavárník Josef Sedláček v lednu 1937. Po obvinění z kolaborace s nacisty ale stát Sedláčkovi podnik zkonfiskoval, tehdy se zde jako učeň objevil mladý Adolf Zeman.
Ten nakonec od 60. let cukrárnu a kavárnu řídil, po revoluci si dům pronajal a podnik, byť cukrář za tři roky oslaví devadesátiny, provozuje dodnes. Kvůli upadající prestiži kavárnu před několika lety zrekonstruovalo občanské sdružení Studio 19, kdy se pod socialistickými úpravami objevily původní prvorepublikové prvky.
Týdeník 5plus2Každý pátek zdarma  Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech. |
Dodnes kolují mezi tamními zaměstnanci vtipné příběhy o místních štamgastech, kteří od personálu dostali různé přezdívky.
Zemanku s oblibou navštěvovala dvojice mladíků zvaní „kouzelní džinové“. Ti si pokaždé objednali černou kávu, obložený chlebíček a vodu, načež dále pili už jen džin značky Bombay. Kouzelní byli proto, že nechávali kouzelně vysokou diškréci.
Úsměv ve tváři vyvolal i příchod tzv. „pánů Vídeňáků“, dvou starších mužů, kteří vždy po ránu přišli na jednu „vídeň“ a četli ranní tisk. Obsluha jim po čase servírovala oblíbenou kávu bez ptaní.
Veselo také bylo, když přišel „alžír“. Šlo o zamilovaný pár, který sedával stále u stejného stolku v rohu. Každé odpoledne se odehrál stejný scénář – jako první přišel a usadil se muž, obsluha, časem znalá celého rituálu, v tu chvíli začala připravovat dvě alžírské kávy. Než byly horké nápoje hotové, tulila se v boxu už zamilovaná žena.
Cukrářský vynálezce Myšák
Pražská cukrárna U Myšáka
Svou legendární cukrárnu má i Praha. Jedna z nejstarších a dosud fungujících stále udivuje recepty z první republiky a jmenuje se U Myšáka. Vchod je v přízemí z Vodičkovy ulice a podnik založil v roce 1911 cukrář František Myšák.
Jeho mottem byly nejkvalitnější a čerstvé suroviny, margarín prý nesnášel, vsázel pouze na pravé máslo. A tak to bylo se vším, včetně ovoce, které si na zimu zavařoval sám. Na jeho pomerančové placičky se stály ve 30. letech fronty, byl ale i vynálezcem.
„Jedním z jeho zlepšováků byly tzv. ‚divadelní bonbony‘ prodávané v lýkových pytlících, aby během představení nerušily šustěním,“ chlubí se dnešní cukrárna slavnou historií.
Místo si oblíbili herec Oldřich Nový nebo pěvkyně Ema Destinová. Oba si pochutnávali například na „pražské kouli“ nebo vyhlášeném karamelovém poháru Myšák, ostatně obě dobroty jsou v nabídce i dnes.
Stejně jako před sto lety zde mají i větrník, který v cukrárně vedle kina Světozor prodávají dnes za 98 korun. U Myšáka nakupoval také prezident Masaryk, respektive mu zde připravili narozeninový dort k oslavě osmdesátin.
Byl plný meruněk, které „tatíček“ miloval. Když mu ale dezert při oslavách předali, zůstal pak s ostatními dary na stole a po celém dnu se prý zkazil.
Jediná kubistická kavárna na světě
Gradnd Cafe Orient sídlí v kubistickém Domě U Černé Matky Boží. Architekt Josef Gočár navrhl pro kavárnu osvětlení i podobu baru.
V Praze začal kávu prodávat rodák ze syrského Damašku, jmenoval se Deodatus. Arménského žida Pražané pojmenovali Jiří Deodat. Dlouho působil v Káhiře a Tripolisu, později se dostal do Vídně. Odtud donesl chuť kávy do Prahy, kde se tenkrát prodávala pouze v lékárnách jako lék při rekonvalescenci.
Nedaleko Karlova mostu otevřel kavárnu v domě U Zlatého hada, spíš zde ovšem bydlel a tehdy neznámý černý nápoj nabízel přímo na ulici. K tomu si oblékal pestré orientální oděvy včetně turbanu, plný kbelík kávy ohříval džbánem s řežavými uhlíky zavěšeným na levé ruce.
Jeho kavárna později zmizela, jiná, také stará, ale funguje dodnes naproti Národnímu divadlu. Je to známá Slavia, která byla otevřena roku 1884 a hostila jména jako Seifert, Nezval, Čapek nebo Havel.
Opravdovým zážitkem je ale jediná kubistická kavárna na světě, sídlící v domě U Černé Matky Boží. Grand Café Orient otevřelo roku 1912, před první „velkou“ válkou, ale pro svou nemodernost ve dvacátých letech zaniklo. Podle dobových fotografií se podařilo podnik před patnácti lety zrekonstruovat a jeho návštěva je jedním z nejkrásnějších kavárenských zážitků v Praze. Hned jak překročíte práh, vrátíte se o století zpět.
Elektra, Era či Radhošť
Ostravská kavárna Elektra v objektu Paláce Elektra
Kdo se v Ostravě ocitne v ulici Nádražní, měl by zajít do prvorepublikové kavárny Elektra. Podnik byl otevřen v Hornickém domě v listopadu 1926 a jako jeden z prvních se chlubil výčepem piva, ale i vína.
V místě setkávání ostravské smetánky měl otevřený účet Werich s Voskovcem, při svých cestách zdobil Elektru elegantní Oldřich Nový. Kavárna měla velké štěstí, několikrát málem nepřežila svou dobu.
Uzavření za hospodářské krize kvůli konkurenci přestála, když ovšem domem prolétla v listopadu 1941 letecká puma, měl přijít konec. Bomba ale nevybuchla.
Po válce v domě fungovala jídelna, objekt ale pomalu chátral. Po rekonstrukci v devadesátých letech se v Elektře opět vařila káva, přesto svou dobu zase nepřežila, krach přišel v roce 2001 kvůli dluhům, kavárnu měl nahradit luxusní autosalon. Ostravané se bouřili, nakonec byla v paláci na černo postavená mexická restaurace.
Když se po letech přestěhovala, podařilo se kavárnu Elektra vrátit, dnes je otevřena od pondělí do pátku od 8 do 19 hodin.
Secesní skvost vítá hostyV Česku dodnes funguje řada dalších starých kaváren. Byť s určitými přestávkami, vloni byla znovu otevřena kavárna Radhošť ve Frýdku-Místku, secesní skvost fungující od roku 1919. Zajímavým místem je kavárna Era v brněnské Zemědělské ulici. Slavná prvorepubliková kavárna obnovila svůj provoz až za pomoci dotací v roce 2011. Samostatnou kapitolou zůstávají staré kavárny velkých hotelů, jako jsou třeba Grandhotel Brno či hotel Paříž v Praze.  Brněnská kavárna Era |
