Tato ryba, typická pro české vody, pochází původně z Asie. Kapři měli své místo už na stole starověkých Římanů, kteří se zabývali velmi sofistikovaným rybníkářstvím.
Významný podíl na chovu kaprů a jeho rozšíření v Evropě měli později křesťanští mniši. U nás se o rozvoj rybníkářství zasloužil Karel IV. Šestnácté století lze nazvat zlatým věkem rybníkářství, tedy i kaprů.
Ač nepatří mezi dravé ryby, je kapr svým způsobem bojovník. Má svalnaté, robustní tělo, které mu pomáhá zdolávat nepřízně prostředí, říční proud, čelit zranění a dožít se může až čtyřiceti let.
Je to všežravá ryba, na dně hledá larvy, měkkýše a v bahně dokáže efektivně rýt. I proto se mu občas říká vodní prase.
Nevyhýbá se ani rostlinné potravě, krmí se výhonky vodních rostlin.
Rozmnožování kaprů začíná zjara, kdy voda dosahuje teploty nejméně patnácti stupňů. V mělkých vodách ve spleti rostlin se odehrává jejich vytírání. Kapr patří mezi nejplodnější ryby. Samice zvané jikernačky mohou mít ve svém jikrami obtěžkaném těle až půldruhého milionu vajíček. V této době také nabudou na objemu i hmotnosti, a to až o třetinu.
Na zimu se kapr ukládá ke spánku a nehybně čeká na jaro. Největší hmotnost má ve věku cca 20 let. Na talíři končí většinou kapříci tříletí, přibližně dvoukiloví.
Obří kapr z Labe  |
Největší kapr, jaký byl uloven v našich vodách, měl třicet dva kilogramů. Ten v pekáči neskončil, rybář jej gentlemansky pustil zpátky do vody. Maďarští rybáři nás, co se týče hmotnosti kapra, ještě předčili – jejich kapr měl padesát dva kilogramů. Ale o jeho dalším osudu nemáme zprávy.
První recept na kapra se salátem?
Pojďme ještě na skok do historie. Kapr se jako vánoční večeře začal objevovat na českých stolech až v 19. století a jeho tehdejší příprava zvaná kapr načerno byla poměrně složitá. Vařil se s ořechy, perníkem a švestkami.
A kdopak přinesl dnes už notoricky známé menu kapra s bramborovým salátem do kuchařek? Ano, byla to slavná Magdalena Dobromila Rettigová, a to až v roce 1924.
Jak kapra nejsnáze naporcovat? Zkuste to třeba podle Pauluse:
23. prosince 2017 |
Vánoce s sebou nesou i tradice, které se kaprů bezprostředně týkají. Šupinka pod talířem na štědrovečerní tabuli má přinést stolovníkům hojnost, proto si ji lidé dávají i do svých peněženek.
Kaprovi rybí příbuzní
Kapr má v našich vodách i další příbuzné. Je jím například bolen dravý, hrouzek obecný nebo amur bílý.
Amur bílý přezdívaný rusák je velká kaprovitá ryba, která může měřit až sto padesát centimetrů, ale jen ve své domovině. Tou je Asie a povodí řeky Amur, jež mu dala i jméno. Poprvé byla u nás veskrze býložravá ryba vysazena až v roce 1961. Amur má rád teplejší vody, daří se mu především v rybnících, v tůních nebo v líných ramenech řek. Přesto se tu přirozeně nevytírá, a tak je uměle vysazován.
Bolen dravý je v Česku jedinou dravou kaprovitou rybou. Proplouvá velkými řekami a obývá rozlehlá jezera. Je velmi ostražitý, své o tom vědí i rybáři. Mládí tráví bolen v hejnech, v dospělosti se z něj stává solitér. Dožívá se maximálně patnácti let a dorůstá délky většinou okolo osmdesáti centimetrů.
Písčitá dna proudících řek vyhledává hrouzek obecný, proti jmenovaným příbuzným je to drobek: má přibližně pětadvacet gramů a dorůstá délky maximálně pětadvaceti centimetrů. Dožívá se šesti let.
Nevypouštět!Kapr ve vaně patřil k obyčejům v mnoha domácnostech. Ne pokaždé končil pod paličkou a posléze v pánvi. V dobré víře se jej rodiny na Štědrý den rozhodly vypustit s pocitem, že mu nadělily svobodu. Jenže dobrodiní ryba jen málokdy přežije. Pokud nechcete kapra konzumovat a jde vám o jeho dobro, jednoduše si jej nekupujte. |
