Už jen samotná návštěva thajského trhu je zážitek sám pro sebe. Spatříte tam, co jste v životě neviděli, a ochutnáte věci, které už asi víckrát do pusy nestrčíte.
Na některé potraviny je potřeba dát si pozor, ať už jste v Evropě nebo na místě, kde lišky dávají dobrou noc. Mohlo by se jednat o vaši poslední večeři.
Žabožrouti nejsou jen Francouzi
Žabí stehýnka jsou od nepaměti delikatesou francouzské kuchyně. I chorvatská delta Neretvy je však vyhlášená svými žabími specialitami. Hezky tu posedíte v útulných konobách za svitu měsíce a hlasitého kvákání z nedalekých tůní.
Z jídelního lístku si už jen vyberete, jestli si dáte dekapitovanou žabku ve slaninovém kabátku, smaženou nebo v rajčatovém dipu.
Zdejší speciality se v porovnání s africkou nabídkou pořád nedají považovat za extrémní kuchyni. V Namibii se potkáte úplně s jiným příběhem.
Maxijedlík popírá zažité představy. Před soutěží jí jako vegetarián a běhá |
Hrabatka drsná, původním názvem skokan volský, by rozhodně nezískala Nobelovu cenu za mír, a to v žádném ohledu. Je známá pro svůj nezdolný apetit. Klidně spořádá jedovatého hada, štíra nebo stonožku.
V Africe jsou tito tvorové považovaní za pochoutku. Jejich konzumací ovšem riskujete dočasné selhání ledvin nebo alespoň nepříjemné pálení v močové trubici. Nejbezpečnější je prý ochutnat je po období páření.
