Jednoduché triky, jak udržet semiš jako nový

Pokud zanedbáte impregnaci, velice snadno se vám semišové doplňky nebo oblečení ušpiní. Přitom stačí vědět, jak je správně ošetřovat. Ať už jde o semišové boty, kabelku, rukavice, sako či velurový kožíšek, označovaný někdy jako "dubeňák".

"Jak se takový kožený výrobek bude chovat, jak dlouho vám vydrží a nakolik půjde čistit, případně dobarvovat a podobně, záleží především na kvalitě kůže a jejího zpracování v koželužně. A to nemáte při nákupu jako laik šanci poznat," upozorňuje hned na začátku Marie Stejskalová, v oboru respektovaná znalkyně.

Přesto není nutno rezignovat a vzdávat se oblíbeného veluru a nubuku v šatníku úplně. Stačí nakupovat ve specializovaných obchodech, opatřit si správné přípravky na ošetřování semiše a čištění po sezoně nechat na odbornících.

Co je TO SEMIŠ

Semišem se obecně nazývá broušená kůže s jemnějším či hrubším vlasem. Záleží na tom, je-li broušená z líce, nebo z rubu, tedy tzv. "od masa". Kůže broušená z líce se nazývá nubuk, je mnohem jemnější a krásně se na ni dá "psát" prstem, ale mnohem hůře se čistí. Velur je kůže broušená z rubu, je proto hrubší, a moc toho na ni tedy "nenapíšete". Právě z veluru se šily a šijí oblíbené teploučké "dubeňáky", navrch příjemně semišové a dospod s hřejivým kožíškem.

"Zpracovaná kůže není nic jiného než chaotický pletenec keratinových vláken," vysvětluje Marie Stejskalová, "teprve v koželužně prostor mezi těmito vlákny vyplní kulturním tukem, který se nekazí a nežlukne. Díky tomu kůže krásně změkne a lze ji dál zpracovávat." Právě na práci koželužny nejvíc záleží, jak kvalitně půjde kůže obarvit, jak dlouho výsledný produkt svému uživateli vydrží, jak půjde ošetřovat a jestli vůbec a jak dlouho bude krásně hřát.

Velur i nubuk chraňte hned po nákupu

Pokud ho ještě nemáte doma, zakupte současně s jakýmkoliv semišovým výrobkem i vhodný ochranný sprej na jeho ošetření. Je to minimum a bohužel současně i maximum, co můžete jako jejich budoucí uživatel pro své nové věci udělat a na co každopádně nezapomeňte. Broušená kůže je prostě lapačem vlhkosti a prachu, a proto se bez vodoodpudivé vrstvy neobejde. Tato ochranná vrstvička ji současně chrání i před zašpiněním, takže po nákupu není na co čekat. Nový výrobek ošetřete dříve, než si ho nechtěně třeba zamastíte.

"Výbornou vodoodpudivou vrstvu vám vytvoří tekutý teflon ve formě spreje," radí Hana Staňková ze zlínské firmy Siga. "Když na takto ošetřenou kůži dopadne kapka vody, nevsákne se dovnitř, ale vytvoří kuličku, která se z povrchu kůže bez jakéhokoliv následku prostě odkulí."

Podobně teflon odpudí i prach, mastnotu i další možné nečistoty. Nevýhodou je, že tato ochranná vrstva vydrží na kůži jen nějakou dobu a je nutno ji průběžně obnovovat. Což platí pro všechny typy impregnačních sprejů, ať pracují na bázi teflonu nebo třeba silikonu. "Já doporučuji spíše tekutý teflon, protože ten kůži nejen ochrání, ale současně propouští vodní páry, takže jí dovolí přes ochrannou vrstvu dýchat. A například na údržbu výrobků s ošetřením Goretex by se měly zásadně používat jen tyto výrobky na bázi teflonu."

Běžné čištění zvládnete sami

Zbavit semišové boty například zaschlého bláta je při správném ošetřování ochranným sprejem poměrně jednoduché. Velur stačí vyčistit kartáčkem nebo houbičkou s hrubší strukturou, které jsou určeny speciálně pro semiš, a opět naimpregnovat. Nubuk se zase před další impregnací dobře čistí speciální měkkou gumou.

Běžného zašpinění způsobeného nošením semiš zbavíte čisticí pěnou, kterou po vyschnutí z výrobku opět vykartáčujete. Výrobek pak přestříkáte impregnací jako na začátku používání.

Pokud byste ale měli pocit, že si semiš říká o pořádnou regeneraci, že by chtěl změkčit a případně i oživit barvu, můžete sáhnout po některém z renovátorů kůže, mezi nimiž najdete i přípravky s barevným pigmentem. "Pozor, tady ale opět platí, že si renovátor raději nejprve vyzkoušejte na nějaké nepohledové části výrobku, ať nejste barevnou změnou nepříjemně překvapeni," varuje Hana Staňková.

Špína, skvrny a semiš

"Jakmile si třeba kabát z veluru či nubuku něčím umažete, ať jde o mastnou skvrnu nebo třeba propisku, radím na nic nečekat a uhánět za odborníky (každé časové prodlení snižuje šanci na kvalitní vyčištění). Já sama bych se do čištění doma také nepouštěla, protože moc dobře vím, že ty správné kroky se v takovém případě dají udělat jen s profesionálním vybavením," zní rady Marie Stejskalové.

Varuje tedy před jakýmkoliv domácím "šudláním". Tím můžete dílo zkázy akorát tak dokonat. "Je to pak škoda, protože kolikrát dokážeme nemožné. A dokonce k nám ani nemusíte běžet, ale po telefonické dohodě si k nám lze téměř cokoliv koženého poslat na vyčištění i poštou," usmívá se.

Vypadá to na jednu stranu nadějně, naši kolegyni ze serveru o bydlení a další čtenáře přesto moc nepotěšíme. Pokud vám například oblíbenou semišovou rukavici na řízení auta sebral pes, ožvýkal ji a ještě vyválel v bahně, moc toho s ní už nenaděláte. Záleží sice také na tom, jakou jste jí věnovali preventivní péči, ale tak jako tak moc šancí na vratný proces v jejím případě není. "Kožené rukavice obecně do sebe natáhnou hodně potních solí a nedají se tak dobře čistit. Čímž je v podstatě vyloučeno i jejich případné obarvení na tmavší odstín," opět vysvětluje Marie Stejskalová.

Údržba kůže je široká vědní disciplína, a kdo jí opravdu rozumí, vyčte třeba z vašeho veluráčku těžko pochopitelné věci.

"Jsem do kůže blázen, takže mi udělá radost, když si k nám starý pán přinese dvacet třicet let starý dubeňák, my ho vyčistíme, zregenerujeme, dobarvíme a on při převzetí řekne, že je jako nový. Moji kolegové z čistírny už takovou radost jako já z těchto zakázek nemají, protože každý takový kousek chce naprosto specifickou péči a ne každý zákazník umí výsledek našeho snažení ocenit," vypráví případy ze své praxe Marie Stejskalová z karlínské čistírny Leder TEX, specializující se na kožené výrobky. I proto zde uchovávají cenný fotoarchiv, kde najdete každý čištěný kožich, kabelku i boty zvěčněný ve stavu před a po jejich odborném "renovačním" zásahu. 

Ošetření SEMIŠE v praxi

- U každého nového výrobku platí, že byste ochranný sprej měli nejprve nastříkat jen na kousek, a to ještě na místo, které při nošení nebude moc vidět. "Zvláště u světlejších odstínů semiše platí, že s největší pravděpodobností výrobek po nastříkaní ochranné vrstvy o nějaký ten odstín ztmavne," konstatuje Hana Staňková fakt, se kterým toho prostě moc nenaděláte. Pak počkejte, nejlépe 24 hodin, až sprej zaschne, a zkuste to ještě jednou. Pokud budou změny na kůži minimální a pro vás přijatelné, teprve nastříkejte celý výrobek.

- Pokud byste se se změnou odstínu jen těžko vyrovnávali, uvědomte si to raději hned při nákupu a na přírodní kůži raději zapomeňte. Vybírejte si textilní imitace kůže, tam vám nic podobného nehrozí. Bez ochranného ošetření se totiž semiš prostě neobejde. Pokud mu ho neposkytnete, vystavíte ho nechráněnému působení vlhkosti, prachu, mastnoty a dalších nečistot a podle toho bude taky vypadat.

- Jak často pak semišové (resp. kožené výrobky obecně) ochranným sprejem ošetřovat, záleží na frekvenci jejich užívání. Většinou stačí na to čas od času pamatovat a potřebnou chviličku jejich ošetření věnovat. Určitě se to vyplatí.

- Pokud však například kožené boty využíváte velmi intenzivně, záleží jen na vaší péči, jak dlouho a s jakým komfortem si je budete užívat. Což dokládají například internetové diskuse o outdoorovém vybavení, kde skalní milovníci přírody radí nosit spreje (označované většinou jako "waterstop" nebo "aquastop") při pobytu v přírodě nejlépe neustále v kapse, zvláště ve vlhkém prostředí či při deštivém počasí. Pak se prý dá v kožených botách přebrodit i potok a kapičky vody se z nich jednoduše skutálejí, aniž by je namočily. Čas od času jen z kapsy vytáhnete sprej a ochrannou vrstvičku přiživíte. A co platí pro boty, platí samozřejmě i pro rukavice, kabelku či semišové paleto.