Nějaké to koření přijde snad do každého vánočního těsta. Užívejte si jejich vůni, Vánoce a předvánoční těšení a pečení jsou jen jednou za rok.
Dovedete si představit vánoční pečení bez skořice? Asi těžko, protože toto koření kromě omamné vůně také prohřívá, neodmyslitelně patří k české zimě, byť má tedy svůj původ v teplých krajích. Ale hezky postupně, než špetku přidáte do perníčků či horkého jablečného moštu nebo čokolády, vyrazíme spolu se skořicí na malý výlet do minulosti.
Aby bylo jasno, skořice byla známá již ve starověkém Egyptě, kde byste ji našli nejen v kuchyni, ale i ve výbavě balzamovačů – fungovala jako parfém. Ani pro Řeky a Římany nebyla skořice neznámou, léčila, voněla, posloužila i u různých rituálů. Postupem času se však stala jedním z těch koření, která byla ceněna zlatem. Vzkvétal totiž kořenářský trh a arabští obchodníci, kteří tento obchod kontrolovali, udržovali původ skořice v tajnosti, což jen zvyšovalo její hodnotu. Díky nim se také všeobecně věřilo, že skořice pochází z „Arábie“.
Pak se na scéně objevili odvážní mořeplavci a jejich cesty odhalily, jak to se skořicí vlastně je. Portugalci – a poté Nizozemci – ovládli Cejlon, kde si podmanili právě plantáže s aromatickou kůrou stromů skořicovníků. Na dlouhá léta si zajistili skořicový monopol. A mít pod palcem toto koření, to znamenalo hromadu peněz. Chtěl-li totiž evropský hostitel při nějaké společenské akci ukázat, že na to má, večeře byla hodně kořeněná, nejlépe skořicí. Nebylo to tedy o vytříbené kuchyni nebo zdravotních benefitech, šlo čistě o symbol bohatství. V 16. století se skořice konečně dostala i k nám.
Opojná vůně koření k Vánocům patří |
Tak to fungovalo zhruba do 19. století, kdy se již cestování zjednodušilo a o koření, včetně skořice, přestal být takový zájem. K radosti prostých obyvatel voňavé koření zlevnilo. Dnes už je to zase trošku jinak. Skořice může být levná i drahá. Ta nejjemnější a nejsladší, a také nejdražší, je známá jako cejlonská nebo též pravá. Poznáte ji tak, že je světlejší a křehčí. Získává se z vnitřní vrstvy kůry stromu skořicovníku cejlonského a ájurvédská medicína ji chápe jako takový všelék na neduhy od nachlazení po potíže s trávením. Ve Vietnamu, Indonésii či v Číně je skořice také pěstována, ale obecně je považována za tu méně kvalitní. Je levnější, spíš ostrá. I z toho důvodu ji tam přidávají také do slaných pokrmů.
Napečte si vánoční ořechové dortíčky se skořicí podle cukráře Maršálka |
