Zatímco během pozdního jara a celého léta není problém nechat okno otevřené na ventilačku i celý den, v zimě by stejné chování vedlo minimálně k účtu za energie obohaceném o několik nul na konci čísla v kolonce nedoplatek.
Špatně vyvětraná místnost láká plíseň
Zvýšená vlhkost vzduchu v bytě je pozvánkou pro plíseň na zdi. Kromě toho se vlhký vzduch i déle ohřívá na dostatečnou teplotu, takže vysoká vlhkost může přispět i k vyššímu účtu za vytápění.
Vlhkost přitom vzniká v každé obývané místnosti. Jeden dospělý člověk za noc jen dýcháním a pocením vyprodukuje za noc až litr vody. Přidejte k tomu další činnosti, jako je mytí nádobí, sprchování, vaření nebo sušení prádla, a zjistíte, že v běžné čtyřčlenné domácnosti se tak do vzduchu každý den uvolní až patnáct litrů vody.
Vydýchaný vzduch přináší únavu i zdravotní potíže
Vydýchaný vzduch znamená především zvýšené množství oxidu uhličitého v místnosti. Jeho množství přitom překročí zdravou mez dříve, než se nám vzduch začne zdát vydýchaný.
Vyšší množství oxidu uhličitého navozuje ospalost a únavu. Vyšší koncentrace ale může lidem zhoršit kvalitu spánku a způsobit bolesti hlavy, nevolnost a potíže s dýcháním.
U dětí se ovšem může vyšší hladina oxidu uhličitého ve vzduchu projevit i hyperaktivitou. Zároveň je možné, že vydýchaný vzduch souvisí i s rozvojem alergií či astmatu.
Dospělý člověk potřebuje většinou 15 až 25 metrů krychlových vzduchu za hodinu. V běžně velkém panelákovém obýváku je pak kolem 50 metrů krychlových vzduchu a jeden člověk jej tak vydýchá za dvě až tři hodiny.
Dalším zdrojem oxidu uhličitého můžou být zapálené svíčky a případně vaření, pokud doma máte plynový sporák. Tyto činnosti by tak měly být automatickým signálem k častějšímu větrání.
Jak tedy správně větrat v zimě?
V moderních domech, které jsou zateplené a mají moderní plastová okna, je potřeba v zimě větrat častěji. Efektivnější uchování tepla totiž znamená, že budovy méně dýchají například hůře těsnícími spárami u oken.
Ideální by pak mělo být větrání alespoň třikrát denně, třeba po probuzení, po příchodu z práce a před spaním. Nejlepší je pak větrání průvanem, aby trvalo co nejkratší domu. U vícepatrových domů lze využít i komínový efekt – otevření oken v horním a spodním patře způsobí, že teplý vydýchaný vzduch horními okny vyvane, zatímco spodní okna do celého domu natáhnou chladný čerstvý vzduch zvenku.
Větrat by se mělo otevřením oken po krátkou dobu dokořán. V zimě stačí okna nechat otevřená kolem pěti minut, jakmile se začne oteplovat, můžou zůstat otevřená až čtvrt hodiny a během letních měsíců můžete větrat i půl hodiny.
Pozor na mikroventilaci
Většina moderních oken je dnes vybavená takzvanou mikroventilací. Mezi oknem a rámem pak vzniká drobná netěsnost, která umožňuje proudění vzduchu.
Její použití se ale v zimě nedoporučuje. Mikroventilace totiž neposkytne dostatečnou cirkulaci vzduchu, aby nahradila pravidelné větrání. Drobné proudění vzduchu ovšem může vést k prochladnutí a navlhnutí stěny v okolí okna a následným tepelným ztrátám a vznikům plísní.
