Hobby.cz

Jídlo se má zapíjet, klidně i ryba mlékem. Panák na vytrávení je však zlo

aktualizováno 
Zatímco Francouzi a Italové při jídle obvykle sáhnou po sklence vína, drsní seveřané dávají přednost prazvláštní kombinaci ryb a mléka. Asijská kuchyně pro změnu nedá dopustit na čaj. Všude však platí, že zapíjení je při jídle zásadní. Hlavní chod podle odborníků potřebuje ideálně půl litru tekutin.

Pivo je oblíbené zejména v kombinaci s obtížněji stravitelnými pokrmy. Ty jsou pro českou kuchyni typické. | foto: Profimedia.cz

Pivo a vepřo knedlo zelo. Dost možná mezi Čechy nejoblíbenější kombinace jídla a pití má svou tradici už od středověku. A nebyla daná jen popularitou chuti tohoto moku, ale i životní nutností. Ve středověku klasické vodní zdroje často nesly riziko životu nebezpečných epidemií a nákaz. Bylo proto naprostou nutností dávat přednost tepelně zpracovaným nápojům.

Fotogalerie

Ve zdejší krajině se pily hlavně medovina a právě pivo. I poté, co se lidé vrátili k bezpečným přírodním zdrojům vody, jim láska k pivu zůstala. A to zejména v kombinaci s obtížněji stravitelnými pokrmy, které jsou pro českou kuchyni typické.

Jedno naši předkové věděli jasně – k jídlu pití neodmyslitelně patří. Navzdory tomu v mnoha domácnostech dodnes přežívá mýtus, který se vštěpuje dětem, a sice že pořádně napít se mají až po jídle či jen minimálně během něj. Údajně proto, aby se neředily trávicí šťávy. A také proto, aby se strávník nenasytil jen nápojem. Podle odborníků jde však o nesmysl.

Pro ideální zpracování potravy totiž tělo potřebuje dostatek tekutin nejen při jídle, ale i před ním a po něm. Podle nutriční terapeutky a předsedkyně Sekce výživy a nutriční péče Tamary Starnovské je průběhu standardního hlavního jídla obvyklé vypít 400 až 500 ml nápoje. V případě hostiny s předkrmem přibližně 800 ml. Z hlediska zdravé výživy zůstává nejuniverzálnějším a nejvhodnějším nápojem k zapíjení obyčejná voda.

K rybě se hodí i mléko

„Dostatek tekutin před jídlem nám umožní mít k dispozici dostatek slin, které potřebujeme pro nastartování úspěšného trávení. Průběžné zapíjení soust nám pak umožní zajistit v žaludku žádoucí řidší konzistenci rozžvýkané stravy,“ vysvětluje s tím, že z hlediska stravitelnosti je důležitější dostatek tekutin než jejich druh.

Věděli jste, že...

  • mineralizovaná voda s obsahem hořčíku podporuje produkci trávicích šťáv?
  • slazené nápoje ovlivňují chuť jídla? Přirozeně jemnou výrazně potlačí.
  • před každým jídlem je ideální vypít zhruba 1 dcl vody?
  • sušší strava, která je typická pro fasfoodové řetězce, vyžaduje intenzivnější pitný režim během jídla i po něm?

To se ostatně odráží i v národních kuchyních po celém světě. Každá má svá specifika, nejen co se týče pokrmu, surovin a přípravy, ale také v jejich kombinaci s nápoji. Italská, francouzská či řecká kuchyně propojují jídlo především s místním kvalitním vínem a opět jde o snoubení tradic s dlouhou historií.

To seveřané měli vždy podstatně omezenější zdroje. Jejich kuchyně se musela adaptovat na nehostinné chladné podmínky a spoléhá především na jídla, jejichž základ tvoří ryby. Ty se na severu dodnes běžně zapíjejí mlékem. V drsných životních podmínkách totiž už dávní Vikingové kladli důraz na co nejvíce výživné potraviny a nápoje – alespoň z těch, které jim byly dostupné.

Proto znali například celou řadu mléčných výrobků a oblíbili si také sladké i zakysané mléko. To bylo pro majitele skotu dokonce cennější než maso, které nasytilo jen jednorázově. Pro své výživové hodnoty se mléko pilo i v kombinaci s běžně dostupnými rybami.

Různé druhy asijských kuchyní zase podporují ke svým pokrmům pití nejrůznějších druhů čaje. Přitom v evropských podmínkách rádi kombinujeme asijská jídla zejména s vínem.

Panák na „vytrávení“ je zlo

Místním návykům se přizpůsobila například i konzumace guláše, který původně pochází z Maďarska. Zatímco v Česku ke guláši patří neodmyslitelně pivo, v jeho domovině k němu Maďaři tradičně pijí víno.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Čechy tolik milované pivo coby nahořklý a jemně perlivý nápoj perfektně plní úlohu pomocníka, který pomáhá trávit těžší a tučná jídla. Svůj význam má také pití aperitivu, který by měl být vždy nahořklý, neboť díky tomu funguje jako povzbuzovač chutí. Zároveň mobilizuje a podporuje produkci žlučových kyselin. Podávat by se měl alespoň patnáct minut před jídlem. Hořká káva po jídle zase dodává pocit lepšího vytrávení.

Tvrdý alkohol však obecně ve spojení s některými druhy jídla může způsobit více škody než užitku. A to i v případě takzvaného panáka na vytrávení. „Koncentrovaný alkohol je v kombinaci s tučným a smaženým jídlem rizikovým řešením. Často jde o pomyslnou poslední kapku před rychlým převozem do nemocnice s akutní pankreatitidou, tedy se zánětem slinivky břišní,“ upozorňuje nutriční terapeutka Tamara Tarnovská.

Autoři:
zpět na článek