Stromeček v tropech
Zvyk zdobení stromku se rozšířil po celém světě jako lavina. Proto třeba i v horké Brazílii lidé nadšeně zdobí jehličnany, byť většinou umělé, jen ti zámožnější i pravé. Platí zde, že čím pestrobarevnější a zářivější ozdoby dostane, tím lépe.
V Argentině si většinou vystačí s původními, stálezelenými stromy, které pěkně ozdobí, a někdy pokladou i chomáčky bavlny mající připomínat zde mytický sníh. V Mexiku, kde vánoční oslavy patří k nejveselejším, se většinou sháněním "exotických“ stromků neobtěžují, dárky vloží do velkého hliněného džbánu. Děti jej pak hledají v domě, kde jsou všechna světla zhasnutá, se svíčkami – vánoce jsou pro ně i dobrodružnou hrou.
Když konečně najdou otevřené dveře a za nimi džbán, tak dlouho do něj klepou klacíky, až se rozpadne, a pak si z darovaných pokladů vybírají, co se jim nejvíc líbí.
V Evropě jsou vánoční stromky klasikou, ale třeba norské by vás patrně překvapily. Norové milují svou vlajku, u každého domku je stožár, a důvodem k jejímu vyvěšení nemusí být jen státní svátek, ale třeba i dědovy narozeniny. A tak i stromky zdobí vánoční řetězy z malých vlaječek.
Kdo rozdává dárky?
Stále expandující Santa Claus, který přijede na sobím spřežení, vleze do domu komínem a naděluje dárky do připravených punčoch (musí být čistě vyprané) je původní v Anglii a USA. V Argentině dárky naděluje tajemný Magio, a to do botek, jež mu děti připraví. Před dům pak položí trochu sena a vědro s vodou, aby se jeho koník posilnil před poutí do Betléma za Ježíškem.
Dánům dárky předává Vánoční posel, na jejich přípravě si velmi zakládají – měly by vždy souviset s vlastnostmi obdarovaného, být vtipné a překvapivé.
V Estonsku dárky rozdává Vánoční děda, ale nejsou zadarmo – děti nejen že musí být hodné, ale aby něco dostaly, musí také zazpívat, zatančit nebo říci básničku.
Podobná postava, Otec vánoc, rozdává dárky i malým Francouzům – nasype jim je do bot (otázkou je, jak si poradí s objemnějšími zásilkami). V Chorvatsku podle starého zvyku dávají na Štědrý den mládenci svým vyvoleným ozobené jablko.
Štědrovečerní hodování
Pokud je pro vás tradiční kapr spíše utrpením nežli radostí, inspirujte se v zemích, kde ani nevědí, jak kapr chutná (nebo alespoň vyzkoušejte gurmánštější recepty nežli ohraný smažený trojobal – i kapr může mít mnoho různých chutí…) V tradičních vánočních pokrmech se různé země liší značně – každý si zakládá na nečem jiném.
Angličané jsou pověstní svým nepostradatelným vánočním pudinkem, kde se suroviny běžné pro sladký koláč snoubí například s hovězím lojem. Směs čeká několikahodinová příprava v páře a potom i několikaměsíční uležení. Prý to zní hůře, nežli chutná… Jinak je klasikou krocan, a to nejen zde a v USA, ale například i v Brazílii.
V Argentině na Štědrý večer připravují slavnostnější drůbeží pečínku, a to z páva, jehož peří zdobí i sváteční stůl. Hostina se většinou odehrává na zahradě.
Pod širým nebem se často hoduje i v teplé Austrálii, menu tvoří spíše studené saláty, dorty, šťávy a pivo než teplé pečeně.
V gurmánské Francii krocana plní lanýžovou nádivkou, a dále nechybí ústřice, šneci, žabí stehýnka a samozřejmě to nejlepší víno. Místo spousty drobného cukroví je tradiční štědrovečerní sladkostí buche de noel, výtečná čokoládová roláda ve tvaru polínka.
Nejpragmatičtěji berou štědrovečerní hostinu Belgičané, kteří si na ni klidně zajdou do restaurace. V Bulharsku se obyčejně spokojí s vepřovým a luštěninami, a tradičně založené rodiny mohou stolovat na ubruse položeném na zemi a podloženém slámou, což je vzpomínka na chlév, kde se narodil Ježíšek.
V Chorvatsku dávají slámu na stůl, část také na zem, kam si na ní po večeři sednou a povídají. Jelítka a vepřové jsou i na vánočním stole v Estonsku – nechybí ani pivo, dříve domácí výroby, saláty z hub či šťáva z lesních jahod. Na huse, kachně, vepřovém i tresce si pochutnávají Dánové. Slavnostní večeře by měla mít dvanáct chodů, jako je v roce dvanáct měsíců.
Vánoční zvyky a radosti
Přeborníky ve vánočních návštěvách a gratulacích jsou prý Australané. Ve velkém posílají a sbírají i blahopřání na pohlednicích a pak je věší na šňůry jako medaile. Pomalu se však množí i pohlednice elektronické. Ve Španělsku jsou v oblibě veselé průvody tří králů, kteří někdy jezdí dokonce i na velbloudech.
Jako symbol nového života slouží v Portugalsku, Chorvatsku a jižní Itálii pšenice zasetá před svátky, aby byla na Štedrý den již krásně zelená a ozdobila sváteční stůl – pak ji jako pochoutku dostanou ptáčci.
