Tábory jsou různých druhů, od velkých s několika stovkami účastníků, které vyžadují závodní kuchyně, až po malé týdenní tábory, kde vaří děti na otevřeném ohni a myjí ešusy v potoce. Náš tábor je někde mezi těmito dvěma scénáři.
Blog Anny GrosmanovéBlogerka se rozhodla, že uvaří celou kuchařku Marie Sandtnerové. S touto praxí už vás pár táborových jídel na kolena nesrazí.  Anna Grosmanová |
Jezdí na něj obyčejně dvacet účastníků, okolo pěti dospělých vedoucích, plus zdravotník a kuchař. Vaří se na kamnech, topíme dřevem a děti se částečně podílejí na přípravě jídla tím, že krájí zeleninu nebo myjí nádobí.
Jelikož nejsme zotavovací akce, tedy organizovaný pobyt 30 nebo více dětí ve věku do 15 let, není na nás kladeno tolik závažných hygienických požadavků a mnohá bezpečnostní opatření jsou čistě na našem uvážení.
I v polní kuchyni jde o hygienu
I přes to se ale snažíme základní hygienické předpisy splňovat.
Na naše tálová kamna se obvykle vejdou tři až čtyři třicetilitrové smaltované hrnce, takže na nich není problém uvařit i složitější pokrmy, vyžadující více pracovní plochy pro tepelnou úpravu. Dá se tak bez problémů uvařit i třeba takové knedlo zelo vepřo nebo dvě stě palačinek.
Příprava jídelníčku pro děti se speciální dietou vyžaduje konzultaci s rodiči a odbornější zastoupení v kuchyni, ale pokud se rodina s vedením oddílu zná již přes rok z víkendových akcí, obvykle nebývá problém jídelníček přizpůsobit i na tábor.
Realizace připraveného jídelníčku bývá občas náročná a je také třeba vše sladit s podmínkami, které na táborech tohoto typu vznikají. Často je třeba počítat s náhlými změnami počasí (několikadenní vedra, tedy nemožnost skladování některých druhů potravin), nebo horší přístupnost tábořiště po dobu vydatných dešťů.
Klikněte pro zvětšení a pro kompletní táborový jídelníček.
Proto se velká část potravin nakupuje předem a pečivo, mléčné produkty, zelenina a maso až během tábora. V našem případě se na prvním velkém nákupu obvykle nakupuje olej, cukr, sůl, mouka, koření, sterilovaná zelenina, sušenky, rýže, těstoviny, luštěniny, UHT mléko a jiné trvanlivé potraviny, které můžeme skladovat po celou dobu tábora. Následně každý druhý den, jezdíme do města pro čerstvé potraviny.
Obecně se snažíme vyhýbat konzervám a připraveným sušeným pokrmům a tak je na nákup třeba jezdit opravdu každý druhý den. Konzervované výrobky sice dokážou vaření v polních podmínkách značně usnadnit, ale vzhledem k výdeji energie a délce konání tábora, je myslím na místě každého, kdo sestavuje jídelníček, aby ho naplnil co možná nejvíce kvalitními a čerstvými pokrmy.
Na puťáku se konzervě nevyhnete
Jedinou výjimkou v našem případě bývají dvoudenní až třídenní výlety s batohem, kterým se říká puťáky. Na takovém třídenním puťáku jsou děti společně se svými vedoucími naprosto odtrženy od civilizace po poměrně dlouhou dobu a jsou tedy odkázáni na vlastní zdroje.
Je nutné, aby potraviny, které konzumují, nepodléhaly zkáze a nezpůsobily tak dvou desítkám „batohům na nožičkách“ závažné zažívací potíže. Naše děti si na tyto putovní příležitosti oblíbily trenčanský párek s fazolí a nejednou se nám dokonce doneslo, že je pak vyžadují doma od rodičů. Stejně tak se paradoxně jedním z nejoblíbenějších ranních pokrmů stal pro mnoho dětí rohlík s máslem posypaný grankem.
S místním koloniálem bývají problémy
Dalším slabým bodem programu při realizaci jídelníčku v polních podmínkách je nákup. Pokud je váš nejbližší přístup k potravinám v místním koloniálu, můžete se potýkat s opravdovým problémem.
Uspořádejte jim bojovkuKdyž děti utaháte, budou si více hrát a měně zlobit. Jak připravit bojovku, čtěte ZDE. |
Pečivo je třeba objednat několik dní dopředu, zeleniny nebudete mít dost absolutně nikdy a co se uzenin týče, může se stát, že vykoupíte všechen tvrdý salám a teta za vámi, na kterou se již nedostalo, vás bude do smrti proklínat. Zkrátka a dobře, supermarketu se v případě zásobování třicetičlenného letního tábora nevyhnete.
I tak se vám stane, že ve vteřině, kdy vstoupíte do dveří, pokladní začnou otevírat přepážky jednu za druhou ze strachu, že jim opět ucpete pokladnu na 20 minut. Sice se vám asi nestane, že byste vykoupili rohlíky nebo tvrdý salám, ale zcela jistě vyberete všechny papírové krabice a lidé okolo si budou myslet, že začíná válka.
Na zeleninu s fintou
Jednou z nejpalčivějších otázek často bývá, jak děti přimět ke konzumaci zeleniny. Když se vám nepodaří zaobalit lečo do přiléhavě pojmenovaného „pirátského mlsu“ nebo „překvapení baby Jagy“ (protože co je na nástěnce, to platí), musíte přijít na to, ve kterém pokrmu si zeleniny ani nevšimnou.
V našem případě se jako nejefektivnější a nejlepší schovka na zeleninu stala tortilla. Děti si všechno nandají na tortillu sami (včetně, kuřecích kousků a jogurtového dresinku) a mají pocit, že si sami uvařili. Sami si pak toho, že většinu jejich pokrmu tvoří salát, ani nevšimnou.
Stejně tak docela dobře pomáhá, když je ten den v takzvané službě zrovna jejich kamarád. Děti jsou často pyšné na to, že pomáhají při vaření, takže pak svůj pokrm i patřičně „prodávají“ svému okolí.
Předem plánovat
Táborová strava může být pro mnohé velkou výzvou, protože vyžaduje plánování a také nutnost jídelníček dostatečně vyvážit. Nejen že je třeba do něho zařadit dostatek výživných surovin, ale je také třeba dát si pozor na to, aby se vám jídla příliš neopakovala, nebo abyste neměli tři dny za sebou jako přílohu brambory.
V našem jídelníčku jsme se snažili dětem nabídnout pestrou stravu, která naplňuje jejich každodenní, poměrně nadstandardní energetický výdej. Děti vstávají okolo sedmé ráno a následně se celý den pohybují v lese nebo běhají po louce. Celkem dostanou za den 5 jídel (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina a večeře) a mají neustálý přístup k tekutinám. Děti pravidelný režim ocení a často si na něj zvyknou natolik, že jej vyžadují i po svých rodičích po návratu domů.
